Boj o oheň

Dokonalá syntéza představ moderního člověka o pravěku, době, kterou abstraktně rekonstruujeme pouze z dochovaných archeologických nálezů a jakéhosi obecného povědomí na základě analogií s primitivními kulturami současnosti. Vize Jeana-Jacquesa Annauda je temná, syrová, ale přesto pozitivní a symbolická. Nejhodnotnější entita v životě předhistorického člověka - oheň (ne náhodou je většina dávných pohanských svátků spojena právě s ním - pálení čarodějnic, Ohnice...) a obtížná cesta k jeho získání, to je námětem filmu, který si vystačí beze slov a náročných počítačových efektů. Trikové scény jsou natočeny bravurně a přesvědčivě. Annaudovská ,,cesta do pravěku" je cestou metaforickou - cesta tří zástupců slepé vývojové větve antropoidních opic odkudsi od řeky Neandertal v okolí dnešního Dusseldorfu do neznámých končin k získání ohně je vlastně i cestou evolucí, časem a dějinami. Na jednom místě se tu setkávají se svými evolučnímu předchůdci (australopiteky) i následovníky, druhem homo sapiens. Neandrtálský člověk tentokrát vyhrává a zakouší cosi, co mu v reálu bylo asi odepřeno - až o mnoho stovek či spíše tisíc let pozdější city a pocity typu lásky, smíchu atd. V souboji evolučních faktorů a vlivů totiž prohrál a napjaté hominizační lano natažené mezi primáty a homo sapiens sapiens nikdy nepřelezl... Příroda si prostě vybrala jinak. Přesto je Boj o oheň krásný a přínosný film...a také názorná lekce antropologie... (27.09.2007)

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. (08.09.2007)

1, Boj o ááátrr je jeden z "troch slávnych Annaudových filmov z 80. rokov", teda stopercentný zážitok; 2, Ron Perlman je najpresvedčivejší pračlovek v dejinách filmu; 3, Jean-Jacqueasove kobercami polepené slony a levice s prilepenými "šabľovými" tesákmi sú stále omnoho presvedčivejšie než Rolandove digitálne variáce na Manfreda a Diega. Výborná vec, hoci znalci prehistórie by určite namietali - napr. nie je dôvod, aby pračlovek začal zhnusene vypľúvať mäso, keď nájde v pahrebe ľudskú lebku - kanibalizmus bol v tých časoch niečo absolútne bežné a normálne... (20.09.2007)

Kdo se chce něco (vlastně všechno) dozvědět o Době ledové, musí vidět Boj o oheň. Není to nic strhujícího, ale je to tak výjimečné, že jsem celou dobu nedokázal odtrhnout oči od obrazovky. Pro dějepisáře splněný sen. Jediný další film, který nabízí tolik informací o tomhle období, je RRRrrrr!!!, ale to je poněkud jiný žánr. 90% (08.05.2017)

Ve fascinujícím výletě do doby, která pravděpodobně nikdy neexistovala (a nemyslím tím jen onu metaforickou dobu, v níž se setkávájí "různé vývojové druhy"), popouští Annaud uzdu svým sexuálním obsesím. Před „znásilněním“ mnicha (Jméno růže) a souloži v bunkru plném chrápajících Rusů (Nepřítel před branami) ukazuje mimo jiné i to, kterak dívčina z neolitu (?) naučí neandrtálce misionářskou polohu. (31.12.2007)