Hrdinové z východu

Jeden z nejlepších kung-fu filmů co znám. Ne, že by tu byla jinde neviděná choreografie. Kvalita tohoto filmu leží jinde. Zápletka je jednoduchá – Číňan si vezme Japonku, načež dojde k zásadním rozporům mezi japonským a čínským bojovým uměním, které tito dva ovládají. Manžel urazí japonský styl, takže z Japonska přijedou ti největší mistři aby mladíkovi dokázali, že jsou lepší. Je tu mnoho humoru – ovšem ne chanovsky ztřeštěného, ale humoru vycházejícího především z rozdílnosti japonské a čínské kultury – za vše zmíním scénu, kdy manžel jí u normálního stolu a jeho japonská manželka asi o metr níž u nízkého stolku. Ne vždy působí kulisy ve filmech Shaw Brother příjemně. Tady jako by se všechny ty namalované stromy staly nádherným prvkem ve skvěle propracované vizuálnosti. Děj se odehrává někdy ve 20.-30.letech 20 století, takže se tu mísí saka s tradičními čínskými a japonskými obleky. Celé to vypadá krásně. K tomu si přičtěte Gorgona Liu v paruce (asi) a máte film, který se prostě musí vidět. (10.09.2005)

Vysloveně odpočinková záležitost, která v první třetině funguje i jako komedie. To když se z japonské manželky vyklube vzdorná a čínským kung-fu opovrhující bojovnice. Manželské přestřelky, které vyvrcholí menší bitvou jsou úsměvné a i když je hned jasné, že nebude čínský film velebit japonský styl boje, působí to vše vcelku korektně. To ale vezme za své v okamžiku, kdy se Liu nadprůměrný bojovník, ale rozhodně ne mistr, utká v sedmi dnech se sedmi mistry různých japonských stylů. Nicméně je to jen drobnost v rámci scénáře, protože Gordon Liu rozhodně nezaostával za svými hereckými kolegy a předváděl opravdu vynikající rubůvky. Čímž se dostávám ktomu, co tento film rozhodně zdobí. Tak pestrou přehlídku různých stylů, soubojů s mnoha různými zbraněmi a to vše bez drátů, zrychlených pohybů...to se jen tak nevidí. A že si těch bojůvek divák užije. Téměř dvě třetiny filmu sledujeme konfrontaci čínského kung-fu a japonského stylu boje od karate po ninjitsu. A popravdě mě výklad toho, proč je kung-fu lepší, vcelku uspokojil. Současně se potvrdilo, že i po staletích mají číňani respekt vůči ninjům...respekt spojený s opovržením s jejich pro ně nečestnými technikami. Nebýt podivně ustřiženého konce, kde by se mnohem více hodilo zakončení v rámci sporu obou manželů, asi bych hodnotil i o chlup lépe. Ale i tak... rámci žánru a doby vzniku, je to povedený film, který by snesl remake v době, kdy byl na vrcholu Jet-li, Donie Yen a další. (06.10.2019)

Prostoduchý príbeh v hk mlátičkách je takmer samozrejmosť, aj keď tu to bolo na mňa až príliš. Najskôr nemastné-neslané manželské problémy, potom vyslanie najlepších japonských majstrov v rôznych druhoch boja proti jednému priemernému Číňanovi, ktorý si občas zacvičí kung-fu s náradím aj bez... Týmto sa určite nedokazuje, či sú lepšie japonské alebo čínske bojové umenia. Aspoň konečne prídu na radu nejaké súboje, no nič výnimočné sa v nich nedeje, čo by som nevidel v desiatkach podobných filmov. Až záverečný súboj prináša veľký kus originality a je naozaj zaujímavý a tak tento trápno-nudný filmik dvíha aspoň na priemernú úroveň. Inak je tunajšie hodnotenie výsledkom neschopnosti reálne zhodnotiť kvalitu filmu žánrových fanúšikov, ktorým stačí pár kopancov a zasvišťaní mečom, aby filmu tresli plné hodnotenie. V časoch, keď som mal 12-13 rokov to stačilo aj mne. (17.01.2019)

Kendo Mistr Takeshi Yamamoto s katanou předvádí výtečný výkon, dále je tady expert na Judo Hitoshi Ômae, japonský Sai expert Yasutaka Nakazaki, či japonský expert na oštěp Nobuo Yana. Potěšila mne vyjímečně politická srozumitelnost snímku a Gordon Liu v boji s oštěpem i trojdílnou tyčí. Dokonce předvede drunken box proti japonskému karate. (09.09.2013)

Pravděpodobně nejhorší činský film, co jsem viděl. Jak převést japonské bojové umění do čínské rvačky. Většina japonských bojových umění je zaměřená rychlý konec ať už je to iaido, jodo, nindžutsu a další. Ale jak to prodloužit, aby to bylo akční a zdlouhavý. No nebudeme se tím přece trápit, prosť jim dáme japonské zbraně a ať si bojují jako číňani. Snad by to přece mělo ukázat rozdílnosti dvou kultur a jejich postupů boje, ale to se tady nestane. Čínské kung fu je přeci nejlepší, to jsme věděli už na začátku. Trik zadrženého dechu překoná všechny styly nindžucu. Dost často si pletou nindži a samuraje, ale co bych taky čekal. Japonské bojové umění za 0, čínské bojové umění za 8. Fair enough. Myslel jsem si, že to bude sranda, ale, i když zapomenu na iai, bylo to mučení. Nemůžu moc hodnotit styl boje všech zůčastěných, ale ten šermíř byl k ničemu, zoufalý, bez absolutních základů, kterými by byl boj nudnější a kratší. Ještě jsem se dodatečně dozvěděl, že se ten chlapík s katanou skutečně pokoušel o iaido, takže teď je to definitivně nejhorší čínský film vůbec. Je to urážka, ten chlapi k se tam krčil jako kdyby mu bylo osmdesát a měl nemoc zad. Iaido v překladu umění tasení meče, i tohoto základního principu nevyužil. Porazil ho směšně využívajíce chyb, které by ani začátečník neudělal. Např si nedržel střed. Mávání mečem, krčení se, zavirání oči, velká gesta, promachováni, špatný postoj, groteskní způsoby a mnohem mnohem víc. Jak už jsem řekl je to urážka a nic víc. A neříkám to jenom proto, že cvičím iaido. (29.08.2014)