Topâzu

No, moc moudrý z toho teda nejsem.. První SM polovina plná drobných epizodek je jako jakási cool japonská verze rodriquezových Čtyř pokojů.. To jsem si lebedil v parádní erotické estetice a krásném japonském humoru. Pak ale přijde druhá půlka která je spíš japonskou verzí Lynche a já jako divák nevím jak se s tím poprat..... PS: Flipnicův koment je trochu mimo.. Zdaleka nejde o žádný okrajový hardcore.. Koho neurazí trocha erotiky, ten to pobere prostě jako zajímavý film. (04.01.2016)

Od Rjú Murakamiho jsem přečetl knihy "V polévce miso" a Čáry", což ve mně probudilo chuť seznámit se i s jeho filmovou tvorbou. Pokud mohu soudit pouze na základě tohoto filmu, přijde mi, že Murakamiho filmografie je velmi podobná jako jeho literární tvorba. Murakami se evidentně našel v dekadentní a nihilistické poetice, je mu v ní dobře, a popisuje ji s nadšením uhranutého pozorovatele. V jeho světě se vám nemusí líbit, ale to nic nemění na tom, že ukazuje jednu z výrazných tváří současného Japonska, a pro všechny zájemce o tuto kulturu tak představuje zajímavý studijní zdroj. Osobně jsem film zhlédl s nemalým zájmem, byť se v průběhu sledování vinou svého monotónního ladění mění v dosti úmornou podívanou. V závěru jsem ale opět nabyl jistoty, že tenhle chlapík dobře ví, co dělá, a svou tvorbu myslí skutečně vážně. Ačkoli jsem tedy skoro celý ten filmový bizar prozíval nudou, za sebe nemám problém dát mu 4 hvězdy za to maximální nasazení pro věc, které za ním cítím. (29.12.2013)

Mám dojem že po setmění se všichni japončíci jak napovel začnou oddávat BDSM hrátkám. Šoustá se ještě vůbec v téhle zemi ? Vlastěn když nepočítám připitomělý závěr, tak tam byla snad jediná scéna větší scéna kde se nebdsmkovalo...tam se pro změnu velkolepě fetovalo. Čili doufám, že ČT v brzké době nasadí jako štědrovečerní pohádku, aby se děti něčemu přiučili. (27.12.2016)

Mladá slečna Ai si přivydělává jako SM submisivní prostituka. S jejím jemným a dětským obličejem by jí nikdo neodhadoval na ženu s nabídkou takových služeb. I když dělá takové zvrácenosti, tak je v jádru stále čistá a nezkažená. Je to milá osoba, která není sobecká a má soucit. Bohužel takové věci dělá pro peníze a i když se brání, tak se spiní a špiní. Už najednou s obyčejnými lidmi nemá nic společného. Stává se vyvrhelem – v určitých kruzích žádaná, ale na ulici od ní odvracejí zrak. Divák s ní prochází z jednoho hotelového pokoje do druhého a setkává se tak s podivnými přáními, perverznostmi, ale i velmi erotickými scénami. I taková mladá dívka Ai má ale stále sny a věří v lásku a návrat svého milovaného. Místy vzrušující, místy dojemné a místy zvrácené s roubíkem v puse. Zajímají mě tyto sondy osamělého člověka v chaotickém a násilném světě. Film se nesnaží mentorovat, vysvětlovat ani nijak šokovat přímým brutálními záběry. Scény jsou sice pro otrlejší diváky, ale jsou perverzní scénou nikoliv přímým pohledem na genitálie či jiná zvěrstva. Tím tento snímek neklesl na úroveň prvoplánovaných úchyláren, ale spíše je jako umělecké zobrazení zvrácenosti ve společnosti. Píseň, která zazní na začátku filmu se jmenuje Los Van Van - Llegue Llegue. (12.05.2014)

Naprosto špičkovej japonskej sexploiter plnej úchylek, deviací, drog, fetování, sexu, zvrácenýho sexu a šílených sexuálních praktik ... Vše sledováno jako by očima "nevinné" a naprosto naivní prostitutky - call girl, která navštěvuje zámožné klienty na hotelových pokojích, u nich doma apod. Zajímavé je zřejmě to, jak vnímá tento film a ty šílenosti sám divák ... divák nezkušený v této oblasti se může stotožnit s naivní dívkou, jinému člověku, který má s prostitucí a drogami něco společného, nebo třeba měl apod., to může přijít zajímavé úplně jinak... Ten film má víc rozměrů a rozhodně jistou výpověď o om, jaká jsou lidi prasata a jak roupama neví co dělat ... Mají prachy, mají všechno co jim může konzumní svět nabídnout a stejně upisují duši ďáblu a nic jim není svaté ... Excelentní dílo, které je však čistě pro okrajové publikum, běžný divák tohle nepobere, nevychytá, bude znechucen aznuděn ... přesto, pro mne, geniální!!!! (17.12.2010)