Topâzu

Ještě jsem ani nic nečetla od Rjú Murakamiho a už jsem viděla tenhleten příběh mladé prostitutky Ai, která dostane od nějaké pouliční věštkyně návod na to jak se jí jako splní její přání. Dohromady to jako ani moc děj nemá, je to spíš takový sled různých příhod se zákazníkama završený takovou podivně sjetým tripem. Ta první příhoda, která to dotáhla i na plakát k tomuto filmu s vystrčeným zadkem u okna, byla docela dost vzrušující a z celého filmu asi i taková "nejnabitější" pokud jde o nějaké obsažnější vyznění. Zvlášť ten krátký rozhovor mezi tím pánem a Ai o tom co v životě zažili tomu dává takový docela i vtip :). Ostatní už je jen takový kinky komediální o různých sexuálních fantaziích různých lidí co mají na to aby si za ně zaplatili. Buď jsem do toho nějak pořádně nepronikla, nebo to prostě nějaký pořádný smysl nemělo a spíš to jen naplňovalo podstatu názvu Tokyo decadence a to do posledního písmenka :). Prostě lidi se nudí a mají prachy a mají jich tolik, že neví co s volným časem a neví ani jak to udělat aby je nenudil i sex. A ten konec, kdy teda Ai vyrazí na návštěvu za svým bývalým milencem jsem asi prostě nepobrala nebo nevím. Každopádně ale Ai byla docela roztomile plachá na prostitutku s velkou kabelou plnou bičíků, vibrátorů a kdečeho dalšího, ta první scéna (v pořadí teda druhá, když úvodní byla ta s injekční stříkačkou) byla fakt dobrá a chvílemi to bylo i vtipné, ale jinak jsem do toho asi tak úplně nedokázala proniknout. Jo a Flipnicův komentář k tomuhle filmu může budit zdání, že jde o nějakou úplně nechutnou úchylárnu nejhoršího kalibru, což ale rozhodně není pravda ani když se jedná o příběh specializované prostitutky a zákazníků co si vymýšlí kdejaký blbiny :). (13.08.2011)

Od Rjú Murakamiho jsem přečetl knihy "V polévce miso" a Čáry", což ve mně probudilo chuť seznámit se i s jeho filmovou tvorbou. Pokud mohu soudit pouze na základě tohoto filmu, přijde mi, že Murakamiho filmografie je velmi podobná jako jeho literární tvorba. Murakami se evidentně našel v dekadentní a nihilistické poetice, je mu v ní dobře, a popisuje ji s nadšením uhranutého pozorovatele. V jeho světě se vám nemusí líbit, ale to nic nemění na tom, že ukazuje jednu z výrazných tváří současného Japonska, a pro všechny zájemce o tuto kulturu tak představuje zajímavý studijní zdroj. Osobně jsem film zhlédl s nemalým zájmem, byť se v průběhu sledování vinou svého monotónního ladění mění v dosti úmornou podívanou. V závěru jsem ale opět nabyl jistoty, že tenhle chlapík dobře ví, co dělá, a svou tvorbu myslí skutečně vážně. Ačkoli jsem tedy skoro celý ten filmový bizar prozíval nudou, za sebe nemám problém dát mu 4 hvězdy za to maximální nasazení pro věc, které za ním cítím. (29.12.2013)

No, moc moudrý z toho teda nejsem.. První SM polovina plná drobných epizodek je jako jakási cool japonská verze rodriquezových Čtyř pokojů.. To jsem si lebedil v parádní erotické estetice a krásném japonském humoru. Pak ale přijde druhá půlka která je spíš japonskou verzí Lynche a já jako divák nevím jak se s tím poprat..... PS: Flipnicův koment je trochu mimo.. Zdaleka nejde o žádný okrajový hardcore.. Koho neurazí trocha erotiky, ten to pobere prostě jako zajímavý film. (04.01.2016)

Ne, tak tohle fakt ne. Asi budu za kulturního barbara, ale absolutně mě nebaví hledat v příběhu prostitutky, která jde od jednoho zvráceného a pološílenému zákazníkovi k druhému, nějakou myšlenku nebo prostě něco víc než zábavný film... Protože přesně to tenhle film určitě není. Ale pokud se cítíte jako dostatečný intelektuál, nebo máte rádi s/m praktiky, tak určitě vhodný snímek. (0/10) (08.05.2007)

Mladá slečna Ai si přivydělává jako SM submisivní prostituka. S jejím jemným a dětským obličejem by jí nikdo neodhadoval na ženu s nabídkou takových služeb. I když dělá takové zvrácenosti, tak je v jádru stále čistá a nezkažená. Je to milá osoba, která není sobecká a má soucit. Bohužel takové věci dělá pro peníze a i když se brání, tak se spiní a špiní. Už najednou s obyčejnými lidmi nemá nic společného. Stává se vyvrhelem – v určitých kruzích žádaná, ale na ulici od ní odvracejí zrak. Divák s ní prochází z jednoho hotelového pokoje do druhého a setkává se tak s podivnými přáními, perverznostmi, ale i velmi erotickými scénami. I taková mladá dívka Ai má ale stále sny a věří v lásku a návrat svého milovaného. Místy vzrušující, místy dojemné a místy zvrácené s roubíkem v puse. Zajímají mě tyto sondy osamělého člověka v chaotickém a násilném světě. Film se nesnaží mentorovat, vysvětlovat ani nijak šokovat přímým brutálními záběry. Scény jsou sice pro otrlejší diváky, ale jsou perverzní scénou nikoliv přímým pohledem na genitálie či jiná zvěrstva. Tím tento snímek neklesl na úroveň prvoplánovaných úchyláren, ale spíše je jako umělecké zobrazení zvrácenosti ve společnosti. Píseň, která zazní na začátku filmu se jmenuje Los Van Van - Llegue Llegue. (12.05.2014)