Orlando

"O jeho pohlaví nemohlo být pochyb..." Ale co je to ono pohlaví, jak předurčuje či limituje životy jednotlivců a jak předurčuje to, jak se k jednotlivci chová jeho okolí? Všechny tyto otázky v sobě obsahuje již tato úvodní věta a celý film nabízí dlouhý řetězec sekvencí, potažmo podnětů na stejné téma. Ačkoli v případě cesty za rovnoprávnost pohlaví ve smyslu rolí a ještě lépe rozplynutí samotného konceptu genderu je podstatnější cíl, než trnitá pouť k němu, v případě filmového "Orlanda" se sama cesta ukazuje jako klíčová nejen pro podmanění diváka, ale také jeho nadchnutí pro ony myšlenky. Tato rozverně vážná a jízlivě absurdní hra s identitami, tužbami a motivacemi pohlcuje coby barokně okázalá a campově přemrštěná freska. Své množství myšlenkových podnětů servíruje na podnose permanentního estetického vytržení a rozjařilé hravosti. A ještě při tom buduje rozkošný pomník hereckým kvalitám Tildy Swinton, bez jejíhož charismatu a chameleónství by filmová "Orlando nemohl fungovat. (25.09.2020)

"Jsi tak vážný, Orlando, a přece ne dost." ___ Orlando se narodí do jakéhosi šlechtického rodu a podle toho je i vychován. Dospěje do věku, kdy by on sám měl být schopen postrkovat věci do běhu událostí, ale nic se mu nedaří. On sám (ještě) neexistuje. Postupem času se však proměňuje z definice šlechtice v opravdovou BYTOST. ____ Však nešťastni jsou ti, kdo žijí opojeni romantičností své výlučnosti. Kdo vkládá obraz sebe do toho nešťastného rámu se slepou vírou, že tak lze skutečně žít, není než zbabělec. Zkušenost ho bude mlátit do zad a srážet kopanci tak dlouho, dokud nenajde odvahu vstát a jít svou cestou. Anebo svou nemohoucnost vydávat za ctnost, ačkoliv všichni vidí jen chudáka k politování. ___ Taková je to pohádka. (31.03.2012)

Přesto, že jsem zásadním obdivovatelem díla Virginie Woolfové, nejsem jím bezvýhradně. Ke dvěma jejím dílům jsem cítil vždy nechuť a možná i averzi. Mluvím o knihách Flush a Orlando. Vizuální zjednodušení Orlanda Sally Potterou tak pro mě bylo vítaným překvapením. Nezpřístupnilo mi to sice tézi, spíš femininní než maskulinní: "Nic se nestalo, pouze se změnilo pohlaví. (Muž by spíš řekl: "změnila se anatomie, a to by byl v tom čert, aby se nezměnilo ještě něco jiného" – to by řekl Sigmund Freud.) Samozřejmě se můžeme i ptát, proč ve své podstatě nebyl Orlando nikdy mužem, ale tuto otázku snadno obejdeme konstatováním: vždyť to napsala Virdža a Sally jí při tom pomáhala! Pozn.: těch pět hvězd jsem dal nejspíš z trucu. (06.08.2016)

S přibývajícím časem v průběhu filmu se mi tento snímek docela zalíbil i přes to, že Tilda Swinton patří spíše mezi mé neoblíbené herečky viz. Benjamin Button. Její tmavé oči jakoby se spíše hodily pro roly zlé královny, či čarodejnice :-). Film ale není o příběhu jedné ženy, nýbrž nástrahách té které doby a nerovnému postavení žen ve společnosti. Nepochybuji, že dílo Virginie Woolfové bude ještě mnohem lepší, ale číst ho díky tomu opravdu nehodlám. Lepší průměr. (28.12.2010)

Tohle bylo jako polibek od Boha (tedy - kdyby existoval a byl ženou). Asi nejlepší role Tildy Swinton, která tady dokonale využívá svého androgynního, mimozemského vzhledu i výrazu (btw - všimněte si, že v jednotlivých etapách příběhu se mění i barva Orlandových očí). Originální, mnohovrstevnatý děj plný poetických pentliček zdobí vizuálně i technicky uhrančivé zpracování a - na tu dobu - vynikající hudba. Když sleduji hodnocení na CSFD, tak asi vynechám ostatní díla Sally Potterové, abych si tento zážitek nezkazil. Hřeje to, hřeje. (27.12.2008)