Samaritánka

Scénář: Ki-duk Kim .. IV. Můj čtvrtý Ki-duk Kim a první čtyřhvězdičkové hodnocení. Konečně, film je uvěřitelný, postavy spolu mluví, nejednají nereálně či jinak nelogicky. Příběh vypráví o dvou školních kamarádkách, které si vydělávají na vysněný let do Evropy prostitucí. Yeo-jin se stará o tu administrativní část věci, Jae-young o samotné styky s muži. Vše funguje víceméně bez problému, až do dne, kdy po nehodě jedna z dívek zemře. Následně na to se Yeo-jin rozhodne všechny vydělané peníze vrátit, jelikož společný sen se rozplynul. Vše jde podle jejího plánu, bohužel na její aktivitu přijde její otec. V tuto chvíli film získává další rozměr a ke konci, zejména prostředím, mírně připomene Sympathy for Mr. Vengeance. Myšlenek lze ve filmu najít několik, stejně tak protikladů jako je štěstí, porozumění, beznaděj, zoufalství či morálních poselství. Po formální stránce snímek nezaostává za předešlou tvorbou. Kamera je špičková, kompozice obrazů propracovaná a hudba líbivá. Jako celek podmanivé a hluboké. Poprvé co mi Ki-duk Kim něco svým filmem dal. (13.03.2006)

První polovina je čiré utrpení ve kterém se dvě ochotnické herečky snaží popasovat se svými rolemi v příběhu jehož naivita by byla roztomilá a osvěžující kdyby šlo opravdu o nadsázku a ne znouzictnost.. Jakš takš to vybalancovává humor a druhá polovina která alespoň sklouzne do poetického, melancholic-dramatu á la kitanův Hana-bi (akorát, že Hana-bi byl asi o 12levelů ve všech směrech působivější).... Fakt nevím kde je jaká drsnost a co mělo jako vyvolat nějaké emoce? Dětská prostituce tady vyznívá jako čistě vykonstruovaný problém moralistů, protože holky naráží na poměrně slušné týpky, sex si podle všeho docela užívají a jediný problém je jen v té věkové hranici stanovené zákonem. Jestli byl Kimův záměr být právě v tomhle kontroverzní (že tuhle problematiku nastřelí takhle ambivalentně), tak si domyslete možná jednu hvězdu navíc, ale osobně mám spíš pocit, že chtěl být varovný ale nedokázal to správně podat... Tentokrát prostě v kim Ki dukovi nedokážu najít cokoliv co by mě zásadněji oslovilo... (24.08.2019)

Po první půlhodině jsem se litoval, jakou že to mám smůlu a v životě jsem nepotkal dvojici podobně altruisticky založených dívek, jako jsou Jae-young a Yeo-jin, ale následná rozezlená reakce milujícího otce na počínání jeho dcery mne vystrašila natolik, že jsem myšlenky na asijské středoškolačky okamžitě pustil z hlavy a inspirován skvěle nasnímanými exteriéry (a podmanivou hudbou, která pohled na ně podbarvuje) jsem se začal těšit na procházky podzimní krajinou. (05.09.2009)

Zprvu jemně nahozená citová freska s odstíny ledabylé poetiky, jejíž morálně-etický akcent mě v této podobě spíše minul. Až jsem si říkal, že by u toho režisér mohl tentokrát zůstat. No, zůstal opět svůj, takže film má i svou brutálnější tvář a tragičtější odstín. Doporučuji méně přemýšlet a více prožívat, což ostatně u Korei není žádná novinka. (10.01.2006)

Vyborny Kim Ki-dukuv kousek, ktery se musi sice nejakou dobu rozjizdet a hledat sam sebe, ale od pulky uz je to jeho tradicni nadhera, ktera vrcholi ve finale. Nadherne destive podzimni pocasi plne spadlych barevnych listu a poeticka story o vykoupeni. Jelikoz ve stejnem roce 2004 Kim vydal i 3-Iron a rok predtim sve vrcholne dilo Jaro, leto.. jednalo se o jednoznacne nejlepsi kreativni obdobi rezisera. 7/10 (02.06.2010)