Naprosto osvětleno

Verdikt: První polovina filmu do příjezdu na Ukrajinu byla výborná: 'slepý' děda s vyšinutou čubkou v 'obleku', úžasný Eugene Hutz (mimojiné frontman neméně výtečné kapely Gogol Bordello, kteří obstarali veškerou hudební stránku filmu) jako jeho vnuk překladatel, fanoušek všeho amerického a hlavně afroameričanů (skvělá scéna v autě na toto téma) a jejich modrý trabant HERITAGE VIEWS prostě neměli chybu. Ovšem samotné poznávání minulosti v druhé půli působilo docela nudně a unyle. Škoda. (10.08.2007)

Nízké hodnocení dávám převážně za faleš. Pokud je nějaký film na závažné téma a vypráví dejme tomu neotřelými prostředky, má skoro jisté, že bude "umělecký". Tenhle snímek na takovou nálepku ale nemá oprávnění. Schéma o hledání a nalezení je plné nesmyslů, nelogičností a skrytě i dost otevřeně zobrazených rasistických narážek (zlí, hloupí, špinaví Ukrajinci a ti samí herci, ale coby upravení, usměvaví a dokonale zubně ošetření Ameríčani). /15. 2. 2011/ (15.02.2011)

Docetla jsem knihu a hned stahla film a ted zjistuju, ze to neni adaptace knihy. Z knihy je tam asi tak 10% a celý to vyznivá vlastne uplne jinak, takze cist nejdrive knihu je uplne zavadejici. Uz s knihou jsem mela problem a s filmem mam jeste vetsi. Film je hrozne umely a jediny, co me na ne nem bavilo, bylo rozeznavani mist v Praze a okoli. Ozvlaste Milovice me pobavili... ale jinak... prazdny. (01.06.2011)

Vůbec jsem netušil, že nějaký takový film existuje. Pak najednou bum a v televizi se objeví, už na první pohled, takhle zajímavej film. Nevěděl jsem o filmu vůbec nic. Říkal jsem si akorát, že si zrovna Američani představují Ukrajinu jako nádhernou zemi, která by se dala srovnat i s nebeským Edenem. Pak jsem ale viděl nádraží v Oděse a okamžitě mě napadlo pražský Výstaviště. Nevím jak se na film tváří Ukrajinci, ale já mu přílišnou hezkost dokážu odpustit. Každopádně ta lidská nátura se v tom filmu natočila parádně. Ten film se tak natočí na jednu stranu hezky a přesvědčivě, a na druhou stranu nevěrhodně a uměle. Mně je to ale tak nějak jedno. Já jsem si užíval příběh, který vyprávěl o jedné zapomenuté kapitole druhé světové války a parádního Eugene Hutze, kterýho jsem do tý doby znal akorát tak ze šílené kapely Gogol Bordello. To všechno se ale spojilo do parádního filmu, který má od každého trochu a dokáže zaujmout na první pohled. Liev Schreiber je kromě herectví i dobrý režisér a pokud natočí něco dalšího, nebudu se zlobit. (14.08.2010)

Tenhle výlet po Ukrajině, v zánovním trabantu, mi sednul do nálady téměř dokonale. „Slepec“ za volantem a na zadním sedadle jeho pomatený pes jménem Sammy Davis Junior, Junior. Tlumočník s mizernou angličtinou, ale ve slušivé teplákové soupravě. A americký vegetarián („To je nemocný nebo co?“ ) s posedlostí ukládat věci do igelitových pytlíčků. „Proč to děláte? - Možná mám občas strach, že zapomenu.“ A potom se najednou humor u kterého jsem si navíc pochvalovala, jak si poslední dobou procvičuji ruštinu .... změnil. Na hledání sama sebe schované za hledání minulosti.Na vzpomínky, které přinášejí smutek. Film asi nebude pro každého a pro každou náladu, ale pro mě své kouzlo měl. (07.07.2006)