poster

Chladné světlo (festivalový název)

  • Island

    Kaldaljós

  • Norsko

    Kaldt lys

  • Německo

    Kaltes Licht

  • anglický

    Cold Light

Drama

Island / Norsko / Německo / Velká Británie, 2004, 96 min

  • Vesecký
    *****

    Nádherný film, který mi znovu dokázal jak vyspělá a kvalitní je kinematografie tohoto malého národa na severu Evropy. Citlivé prolínání časových linií, kdy si Grímur vybavuje vzpomínky z dětství, prožité s věrnou sestřičkou Gottlinou, s tátou rybářem a starostlivou matkou. Celým příběhem z dětství prochází chlapcovo přátelství se samotářskou ženou, kterou v městečku považují za podivínku a dokonce čarodějnici (zde i prolínání snu se skutečností). A celý život jako by symbolizovala hora tyčící se nad městem, což pochopíme až v záveru filmu, když malý Grímur o vlas unikl smrti, protože nebyl doma ve chvíli, kdy dům zasypala lavina a pohřbila tam jeho milovanou sestřičku. Nádherná poetika až sentiment dětství je v protikladu s příběhem současným, v němž se jako muž středního věku stále ještě Grímur střetává se stíny z dětství a je si dlouho nejistý svým vztahem k anglické lektorce kreslení, s níž čeká dítě - nádherný symbol na závěr - proti smrti Gottliny zrození nového života. - Podle ohlasů kolegů soudím, že to byl spíš film pro nás melancholiky než pro vyrovnané sangviniky.(28.2.2015)

  • Malarkey
    **

    Zaujal mě Ingvar Eggert Sigurrðsson na plakátě. Zaujal mě příběh a zaujalo mě především to, že tenhle film má na svědomí především islandská produkce. Zaujalo mě to ale zřejmě proto, aby mě výsledný dojem maximálně zklamal. Aby mě zklamal Ingvar, ale i příběh a jeho průběh. Jediné, co tak na filmu zbylo, je samotná krajina, která je prostě a jednoduše nezaměnitelná.(10.12.2014)

  • emma53
    ***

    Kdybych měla shrnout pocity z filmu, tak byly roztříštěné jak vlny o skály v islandském fjordu. A to přitom miluju severské filmy, jen s tím Islandem vedu neustále urputný boj. Celý příběh byl předložen formou prolínáním dvou časových rovin, což mně normálně vůbec nevadí, ale tady mně to nějak nesedlo a navíc byly některé momenty až moc absurdní. SPOILER: scéna kdy jde Grímur se sestrou na návštěvu k Álmúr, silně připomínala Jeníčka a Mařenku v perníkové chaloupce. To jsem nepřekousla - KONEC SPOILERU. Nepřirozenost některých hereckých projevů tomu také moc nepřidala a tak sice se smutkem, ale víc než trojka to nebude.(11.3.2013)

  • DuanBerry
    *****

    Podivné, jak si osud dovede pohrávat s našimi životy. Vše, co Grímur prožil během svého dětství, a co si archivoval na svých lehce surrealistických kresbách, se projikovalo do jeho příštího života a determinovalo jeho chování. Na filmu je jasně vidět, jak se v našich životních postojích zračí dílem genetická predisposice, dílem pak vnější vlivy. Tragické peripetie, kterým byl vystaven v mladém věku, způsobily jeho poněkud bázlivé vystupování ve věku pozdějším. Svému osudu se však vzepřel a dveře za svou minulostí nakonec zavřel.(4.4.2011)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Mar del Plata 2004 - Cena SIGNIS(3.3.2010)

  • - Ve vzpomínkách na své dětství je malý Grímur neuvěřitelně podobný tomu velkému. Je to tím, že jej i jeho sestru hrají děti hlavního představitele Ingvara Eggerta Sigurðssona. (Zmiu)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace