Phantasm IV: Oblivion

Zbytečné vyústění, které lpí na (pro sérii netradičním) vyprávění a vysvětlování. Akce tentokráte ustoupila do pozadí nepoužitým záběrům z prvního filmu a ty byly do děje namontovány tak, aby alespoň vzdáleně připomínaly, že měl tenhle chaos také nějaký začátek. Veškeré fluidum je popřeno a doslovné rozebírání snímku neskutečně škodí. Naprostá zbytečnost a marnost nad marnost. (13.09.2005)

Nudná slátanina splácaná z miliardy flashbecků totálně na hovno, krom toho i když se tady ještě jakž takž nějaká příběhová linie najde, tak opět děsně nudná a chaotická. Jediný co se mi líbilo byly scénky s Reggiem, s kym jiným taky že jo, jeho dějová linie byla vtipná, občas i docela drsná a dalo se u ní fakt výborně pobavit, jenže jaksi Coscarelli, pro mě z neznámých důvodů, dal radši přednost linii s Mikem, která ale byla nudná neskutečně ubíjející rádoby všechno vysvětlující píčovina. Jednoznačně nejhorší díl ze série a nebýt Reggieho, tak jdu ještě níž (23.01.2008)

Řekne mi někdo, kam se poděl ten klučina z trojky? Tedy ne, že bych ho nějak extra postrádal, ale... Coscarelli neměl prachy - respektive měl nejnižší rozpočet od jedničky a sice 700 000 dolarů (což mu ale nezabránilo vyhodit tu do povětří tři auta) - za to měl schovaných pár nepodstatných scének z jedničky a tak udělal z nouze ctnost a pojal čtyřku reminiscenčně a ještě víc mýtotvorně (a místo na koule tlačí na tyčové portály). A na mě to funguje. Čtyřku jsem viděl s letitým odstupem od prvních dvou dílů (a před dílem třetím) a hned od úvodního parádního sestřihu mě vtáhla do starého známého světa. Žádný z flashbacků sice neposouvá děj ani o píď, nic díky nim nedostává jiný, nový význam, je to prostě jen hromada nepoužité vaty, ale pomáhá vyčarovat krásně fatální a nostalgickou atmosféru. Vzpomínání na dobu, kdy se zlo ještě skrývalo pod povrchem věcí a fascinující odhalování pozadí Dlouhánova zrození, je prokládáno epizodkami na Reggieho cestě (zombie polda, stopařka a její vražedné kozy), a konec mě dojal k slzám a maximálně natěšil na pětku. Angus Scrimm tu už sice vypadá hodně sešle, ale stejně ji musí Coscarelli natočit! (22.02.2006)

Po zhlédnutí tohohle filmu pro mě pojem nastavovaná kaše dostal novou tvář. Ano, tvář Phantasmu IV. Sice se zde vyskytuje něco, co by se dalo nazvat dějem, ale jestli se v tom nekontrolovaném chaosu ještě někdo orientuje, tak je to vskutku borec. Tallman je jediný, na koho se dá koukat (i když teda vypadá už hodně staře), Reggie mě už nebavil a Mike mi lezl na nervy. Jestli bude někdy pátý díl a jestli bude zase stejně vykonstruovaný a nesmyslný jako třeba tento, tak už si Coscarelli fakt zahrává. (01.07.2008)

Konečně se více poodkrývá rouška tajemství kolem Dlouhána a  dozvídáme se, jak se stal tím, čím je. Vysvětlení sice nenabídne odpovědi na všechny otázky a že se jich za ty čtyři díly navršilo. Z mého pohledu by ten ponor do jiného světa sice mohl být o něco hlubší, ale co  se dá dělat, člověk nemůže mít vše.  Čtyřka pak opět hýří koulemi a krvavě zbarvenou nápaditostí a tak i přes nenávratný  a znatelný přechod do nízkorozpočtového rybníčku si Phantasm i ve čtvrtém díle udržel laťku slušně vysoko. A i za "kozakoule" to má u mě zase za čtyři. (14.06.2021)