Mláďata

Jeden z prvních známějších kousků mistra atmosféry Davida Cronenberga (pominu-li starší Shivers, který jsem ale neviděl) je opravdu zlý. Z filmu opravdu čpí vrcholně zvládnutá atmosféra zla a teroru, o kterou se starají malé děti, kteréžto když jsou na scéně, člověk opravdu nemá dobrý pocit (o závěru ani nemluvě). Musím také upozornit na to, že The Brood se u mne vyšplhal k maximálnímu hodnocení, hlavně kvůli druhé polovině, respektive závěru, který je opravdu děsivý a v jeden moment i překvapující. A celé je to navíc okořeněno skvěle hrajícím ansáblem herců, byť to tak podle obsazení nevypadá. Co se musí Cronenbergovi nechat, je jeho mistrovská režie (kterou ostatně předvedl v dílech jako Moucha, Scanners, Příliš dokonalá podoba, nebo z poslední doby Východní přísliby) a to, že je ve filmu opravdu vše vysvětleno, takže divák ví, proč se to vše děje a jak je to možné, což je častá chyba dnešních hororů, které nám nechávají bubu tajemný a nevysvětlený konec. Old school psychologický horor, který i po více jak 30 letech dokáže pořádně vyděsit. 10/10 (24.03.2010)

Cronenberg v Mláďatech očividně nechtěl ihned vyrukovat s "fantasy" prvky, nýbrž se naopak co nejdéle snažil setrvat v reálné, ale o nic méně hororové atmosféře - skoro by se dalo říct, že tentokrát žádná nadsázka, jen nefalšovaný strach z prostředí blízkého diváku... Ale ne tak docela, film sice s béčkovými prvky bojuje pomocí depresivně temné atmosféry, ale její budování je poněkud přezrálé, Mláďata jsou trochu zdlouhavá (ukecaná, přitom dialogy žádná bomba) a nepřišla mi zdaleka tak nápaditá jako Videodrome, vtahující jako Moucha, či strašidelná, abych po nich nemohl vklidu usnout. 6/10 (23.10.2009)

Mláďata jsou kvalitní a originální horor s velmi znepokojivým námětem, přesně ve stylu kanadského mistra ujeťáren. Asi mi tam trochu chybělo víc přímo těch Cronenbergových trademarků - jeho proslulých gore transformací i přesto že je tam jedna opravdu ultimátní. Na druhou stranu mě hodně bavil samotný příběh, dialogy a výkony herců, jelikož příběh je odhalován velice postupně a ani v jedné části filmu jsem nevěděl co přijde, respektive co za tím vším doopravdy je. Jasným příkladem je třeba vývoj a chování postavy Olivera Reeda - to považuju za velké plus. Opět se mi tedy potvrdilo že Cronenberg dokáže točit skutečně kvalitní horory, které nestavějí pouze na násilných scénách, ale u kterých existuje i určitý intelektuální přesah. (18.10.2011)

Sem se vzhledem k vývoji děje hodí dokonale slova klasika Járy Cimrmana: „Nejhorší jsou trpaslíci, ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí.“ Na „dwarf killers“ v dětských kombinézách a kladivem v ruce Cronenberg postavil veškerou hrůzu, bohužel ale značně samoúčelnou a nepříliš děsivou. Mrazivou, bezútěšnou atmosféru tomu upřít nelze, ale když jádro veškerého zla nemůžete brát vážně, těžko vás může vyděsit, či vzbudit nějaké nepříjemné emoce. (01.07.2008)

Znáte ty výjevy, kdy malé dítě v dupačkách, které se sotva naučilo chodit, pomalu ťape před svými rodiči a ti ho přes značnou převahu fyzických možností stále nemůžou dohonit? I The Brood je vpodstatě prostý a pomaluběžný film, ale i tak jsem měl stále pocit, že mi v něm všechno uniká. Smysl veškerého toho dialogového balastu, ideové jádro i důvod, proč je tento snímek tak často vynášen do nebes. Atmosféru to má, je v tom cítit sebejisté režijní vedení, avšak absolutně mě to neoslovilo a ani dobře vystavěný hororový závěr jsem si moc neužil, protože jsem již byl unavený z brodění se v moři ukecaných scén. Ale dost možná mi jen chybí pochopení pro ducha Cronenbergovy tvorby. 50% (14.05.2008)