Psycho Cop

Tak s “Maniac Cop” sa to nedá porovnávať ani v najvlhšom sne, pričom tá amatérčina čo z toho priam chŕli, to je doslova na smiech. Skutočne len málo pozitív, pričom ešte aj herecké výkony, dialógy či samotný príbeh je viac trápny, ako je pre takéto amatérske pokusy tipické. Nie, díky, radšej originál .. (01.09.2023)

Videobéčko kterých v 80 letech válcovaly poličky videopůjčoven. Policajt co vraždí puberťáky uprostřed ničeho. Klasická zápletka, klasický příběh. Ale rozhodně nenudí. Postavy se chovají dost blbě(třeba v prvních 20 minutách jde jedna holka hledat hřeben, a hledá ho tam kde ani nebyla), nebo ta jejich věčná paranoia že je někdo furt sleduje(teda on je sleduje ale oni jako kdyby prostě věděly že je někdo sleduje, i když věděly úplný prd). Jedná se o klasický film, který jak jsem řekl nenudí, samotnej policajt se snaží být vtipný, no občas to vyjde občas ne. Ale rozhodně z něj nejde strach. Hudba mě občas dost štvala ty hudbení podtóny kde 5 minut někdo někam jde pak na ně vybafne kamarád, a až po dlouhý době polda byly celkem zdlouhavý a hudba byla furt stejná. Ale i tak poměrně rychle to uteče, rychle to vyprchá z hlavy a nejspíš si na to už ani nevzpomenete. Tak proč né. Slabší 4*. (05.02.2010)

Že by americký remake francouzského Policajt nebo rošťák? Páč tenhle polda je pěkný rošťák. Tohle je tak tupé, až to má skoro koule. Chlapecké role na úrovní zvláštní školy pro manekýny, holky jsou o trochu, ale jen o trochu lepší. Satanský policajt si tak svýma ksichtama, hláškama a trapně nuceným smíchem pro sebe krade takřka celej film. Až je škoda, že to ke konci začne ztrácet dech a točit se v začarovaném kruhu nudy. (15.04.2015)

Naprosto tuctový slasher o satanistickém policajtovi, který dnešnímu divákovi nemá moc co nabídnout... Vraždy nejsou moc nápadité a hodně zamrzí naprostá absence nahoty (ale tak už to na konci osmdesátek chodilo, no co už)... Co potěší jsou policajtovy vtipné hlášky, to se člověk alespoň zasměje... Musím říct, že druhý díl mě bavil o něco víc... (26.03.2011)

Maniac Cop (film ke kterému je tento kousek nejčastěji přirovnáván) patří k mým nejoblíbenějším filmům z dětství. Tento nepříliš známý filmeček se mu snažil v ledasčem přiblížit, ale ve vzájemné konfrontaci by s ním zcela určitě prohrál. Zvláště vezmu-li v potaz, že Psycho Cop je opravdu béčkový brak, který má tolik viditelných chyb a obsahuje tolik nelogičností, že zcela chápu ten rozptyl v hodnocení (od odpadu až po průměr). Skutečně jej dokáží ocenit asi jen ti, kteří se vyžívají v podobné podívané, nebo jim prostě všechny ty negativa nevadí. Přitom to zpočátku nevypadalo vůbec špatně. Máme tu dalšího psychopata v policejní uniformě, který se vyžívá v zabíjení a docela dost potencionálních obětí. Samozřejmě že jejich IQ nemá moc vysoké číslo, ale to je přece starý známý fakt (nejen u většiny slasherů z osmdesátých let). Dívky byly atraktivní (leč žádné nahoty se tu kupodivu nedočkáme), chlapci měli plnou hubu dvojsmyslných narážek a samozřejmě velkou žízeň. Co víc si může správný zabiják přát, než kupu debilních obětí, které tak rády pobíhají po lese a okolo domu úplně sami. Navíc když vrah zřejmě ovládá teleportaci, jinak si ty jeho nelogické a ultrarychlé přesuny neumím logicky vysvětlit. Čímž se dostávám k hlavnímu problému filmu. Postupná eliminace jednotlivých postav byla docela v pořádku, vrah rád experimentoval a občas použil prostě to, co měl zrovna po ruce. Ale ta nelogičnost okolo toho všeho, to mi prostě lezlo na nervy. Nebýt těch mordů a pěkných holek, asi bych to skopl rovnou do sraček. Nicméně Robert R. Shafer se své role psychopatického policajta zhostil opravdu dobře, sem tam vypustil nějakou tu trefnou hlášku a i díky němu jsem se dokázal vydržet až do samotného konce. Tentokrát zavřu obě oči a dám tomu 50%, ale i tak si myslím, že jsem tento film zbytečně nadhodnotil. (04.04.2018)