Šimocuma monogatari

Film je bohužel plný odkazů na japonské reálie, takže napoprvé si jej vychutnají na 100% pouze znalci Japonska. My ostatní se podíváme na domovské stránky filmu, kde jsou popsány všechny odkazy a to formou snadno přístupnou :) a pustíme si film ještě jednou. Důležitou součástí filmu je vynikající hudba Yoko Kanno a výběr písní, které zazněly ve filmu. Soundtrack by si fanda neměl nechat utéct. (20.12.2005)

Kam ty japonci na ty nápady chodí? Příběh o netradičním přátelství dvou dívek, z nichž jedna, Momoko, chodí v krajkových šatech a miluje rokoko, zatímco druhá, Ichiko, jezdí s motorkářským gangem a dokonce i plive!, je napěchován takovou spoustou krásných nápadů a neuvěřitelných vtipů, až to mozek pomalu není schopen pobrat. Nádhera, jaká se často nevidí, která je dle mého názoru o třídu zábavnější než zde často zmiňovaná Amélie. (01.06.2007)

Na sladký moc nejsem a volánky a kraječky mne baví asi stejně jako to vyšívání a tak ani docela přesně nevím proč jsem si tenhle snímek tak užil. Značnou měrou se na tom určitě podílela roztomiloučká Kyoko Fukada a její rafinovaně diblíkovitá stylizace, ale celý příběh a způsob jeho vyprávění je originální kombinací absurdit, ztřeštěného humoru a popkulturních narážek (pro nejaponce možná nepříliš srozumitelných, ale o to zajímavějších) a věřím že většinu diváků dozajista pobaví. (10.02.2012)

Hamletovské "Byť či nebyť" sa v podaní japonskej Lolity mení na dilemu "Šiť šaty či radšej si ich len obliekať?", čo je vskutku dilema zapeklitá. Podstata je presnejšie v hľadaní samej seba. Prostriedkom k autentickému seba prejaveniu je podivné priateľstvo rokokovo odenej stredoškoláčky - večnej Lolitky s drsne sa tváriacou a agresívnou členkou dievčenskej mopedovej bandy. Výstredné, expresívne farebné, so spústou obdobne výstredných postáv (napr. čávo v herni s prezývkou jednorožec, vyzerá ako japonský manažér fínskej kapely Leningrad Cowboys) a tvorivých, snovo-surreálnych nápadov a anime vsuviek. Napriek značnej a zručnej tvorivej kreativite je hlavná línia dejovo plytká a nezaujímavá. Spomenuté oživenia tak-tak stačia na to, aby bol film dopozerateľný. Poznámka: Užívateľ Van Tom presne poznamenáva, že ide o popovú šialenosť. Nuž ale ako ju možno hodnotiť nadpriemerne, keď od útlej mladosti prirodzene, v rámci kultúrneho poznávania, razím i zušľachťujem heslo: "I hate pop"? (27.11.2020)

Taková absurdní blbina, u který vůbec nevim proč mě bavila, ale prostě je to tak, ono taky dívat se na Kyôko Fukadu v roztomilých krajkových šatičkách z dob rokoka je zábavný samo o sobě a je pravda, že být tam nějaká stará větev, tak by to nebylo ono. Nicméně to rozhodně neni zase jenom o tom koukat na Kyôko, i sám příběh je docela zábavnej a stylem vyprávění alá Amelie z montmartru dokáže velice dobře pobavit (10.12.2008)