Pokoj bez oken (E02)

Zajímalo mě zkusit si něco nového – žánr hororu, thrilleru s minimálními technickými prostředky, s nejmenším počtem herců, bez velkých akčních scén. Scénář nabízel východisko pro psychodrama, pro herecký koncert dvou lidí. Společně s Táňou Vilhelmovou a Jiřím Dvořákem jsme si tedy vyzkoušeli, jestli dokážeme utáhnout napětí po celou hodinu. S Táňou Vilhelmovou už jsem pracoval předtím v Polojasnu, pro hlavní mužskou postavu jsem chtěl neokoukaného herce, objevit někoho nového, aby ten „hlavní netvor“ příběhu byl uvěřitelný, a nesváděl diváky k tomu, aby si říkali – ten a ten známý herec hrál psychopata… Na horory do kina rád chodím, ale udělat ho není žádný legrace. Klasik žánru Hitchcock to dokázal udělat napínavé i ve scénách, kde k žádným vraždám nedochází. Prostě dokonale dokázal rozpitvat, analyzovat psychologii toho zločinu, a tam máte strach, i když jde někdo jen po ulici a nic se vlastně neděje. Navodit takový podprahový strach je asi v hororovém žánru to nejtěžší. Ukázat, jak někdo někoho honí s kudlou v ruce, to je ta nejsnazší cesta, jak upoutat divákovu pozornost, ale to není ten pravý „psychologický teror“. Není to jednoduché dostat se tím napětím pod kůži, a rozhodně to není v těch verbálních akcích, ale spíše v tom, co se děje kolem. Filip Renč (19.10.2020)

Tak na to že je to české, dost slušná práce. Není to dokonalé, třeba ten epilog byl naprosto zbytečný nebo zpomalený záběr při střelbě mi taky dost vadil, ale jinak to má napětí, dost podmanivou atmosféru, skvělou kameru a překvapivě i slušné herecké výkony. Až mě trochu překvapuje, že za tím stojí Renč, ale on tu vlastně ten jeho styl je znát a taktéž je vidět, že předtím za sebou měl jenom Requiem pro panenku a Válku barev, protože v obou filmech se o silnou atmosféru dost snažil. A tady se mu to povedlo asi nejlíp, ačkoli pořád nezapře, že je spíš zručný řemeslník než skutečně talentovaný režisér. Ale jinak jo, překvapivě se mi to líbilo a co tak koukám, tak z tohohle cyklu chci vidět ještě minimálně jeden díl, tak jsem zvědavý, jak se povede. 4* (27.01.2021)

ČERNÍ ANDĚLÉ - POKOJ BEZ OKEN - DÍL ČÍSLO 2. Kamera: Martin Šec. Jeho kvalitní práce dodává příběhu ten správný hororový nádech. CITÁT - Šťastně rozvedenej.........Kastelán je tajuplnej a Osvald je pes. Hudba je naprosto deprimující. Každý hrad má své tajemství a Eva jedno takové pozná. CITÁT - Do smrti milovala........ Zajímavě černobíle natočené drama. Život nebo smrt. CITÁT - Něco jsem zahlédl........ Příběh má parádní konec. (10.01.2015)

"Pokoj bez oken" byl pro mě obrovské překvapení...Nečekal bych, že je někdo u nás ( navíc v televizi ) schopen natočit takhle povedený psychothriller. Jistá inspirace "Psychem" je zřejmá, ale není to vůbec na škodu, vždyť "Psycho" je přelomem žánru a uznávanou legendou...Renčovi se za pomoci výborných herců podařilo vybudovat opravdu děsivou atmosféru, potěší i vizuální hrátky s kamerou a kvalitní hudební doprovod...Takže tenhle příběh mohu jednoznačně doporučit. (23.09.2004)

Seriál Černí andělé je soubor epizod, jež každé se ujal jiný režisér. Jednotlivé díly jsou samostatnými příběhy (TV filmy), v nichž se vždy objevuje dvojice "funebráků" z pohřební služby, která nese jméno seriálu. Černí andělé jako komplet je velmi vydařený projekt a příběh Pokoj bez oken, jehož se zhostil Filip Renč, je natočen úžasným způsobem. Jedná se o vyčnívající televizní horor a při jeho sledování místy i "leze mráz po zádech". (29.12.2006)