Obsahy(1)
Nový sovětský film laureáta Stalinovy ceny režiséra I. Lukinského, natočený podle známé povídky spisovatele Arkadije Gajdara, vypravuje o příhodách dvou malých chlapců Čuka a Geka, kteří se vypraví za svým tátou do tajgy. Je to filmové dílko, které podmaňuje svou poetičností a pravdivým vylíčením dětské povahy. Není zatíženo nudným a obšírným ponaučováním, které spíše děti odpuzuje. Oba malí hrdinové, věcný a rozvážný Čuk a snílek a fantasta Gek, žijí na plátně zajímavým životem. Autorům filmu se podařilo odhalit v tomto filmu všechny jemné odstíny dětské duše. Není zde nic zbytečného, vyumělkovaného. Vše je jasné a prosté i v těch samozřejmých klukovských rozpustilostech. "Čuk a Gek" je veselý, roztomilý film, který s radostí zhlédnou dospělí, a s nadšením přivítají naši nejmladší diváci. (Filmový přehled)
(více)Recenze (19)
Čuk a Gek jsou realistickým filmem věrně ukazujícím reakce dvou kluků, kteří se poprvé v životě vydávají na cestu a hned z Moskvy do tajgy, poprvé se setkávají s jeleny, veverkami, sovami, zvědavě zkoumají pasti na zvěř, na vše se ptají, fantazírují, nadchnou je koněm tažené saně i míhající se krajina při cestě vlakem. Film zcela bez nepravděpodobných dramat. Nic víc, nic méně. Z takhle skutečných, obyčejných dětí našich všedních dní jde snad mít radost jen ve skutečnosti, ne ve filmu. Je-li film jako pohled z mého okna, neměl bych se spíše dívat z okna? Nebo ty děti dělat? ()
Ač poměrně známý sovětský film, neměl jsem příležitost jej shlédnout v dobách jeho největší popularity, dostal jsem se k němu až nyní. A zřejmě to byla chyba. Nejspíš je to tím hnusným novým dabingem, který je naprosto amatérský a za jehož vytvoření bych vydavatele DVD nechal pozavírat do gulagu, každopádně ve výsledku na mě film působil strašně strojeně a uměle, bez napětí a příběhu. Dost možná, že původní dabing by tomu dodal lepší a věrohodnější atmosféru. Takhle to na víc jak slabý průměr nebude. Už jen schází, aby kapitalisté nevážící si původních dabingů vytvořili nový dabing k Odvážné školačce a Lovcům mořských hub. I když pochybuji, že tyto filmy se k nám vůbec ještě někdy dostanou, byť s nejamatérštějším dabingem. 40% ()
Od četby Čuka a Geka (a Odvážné školačky) mě uchránil v poslední vteřině Listopad, ale i tak jsem věděl z nějaké ukázky, že si chlapci kdesi v tajze vařili (myslím, že neúspěšně) jáhlovou kaši. Celý tento film se mi tak proměnil v očekávání tohoto kulinářského okamžiku, na nějž nedošlo stejně jako na cokoliv, co by mě probralo ze sovětské sněhové letargie, která mě zasypala krátce po úvodních titulcích. ()
Tento milý film z mého mládí, na který jsme chodili do kina se školou, jsem shlédla po letech s nostalgií. Film odpovídá době svého vzniku. Scéna s Gekem schovaným v bedně nebyla už tak dramatická, jako kdysi, když jsem jej viděla prvně, ale i tak film neztratil nic ze své poetičnosti a typicky ruské atmosféry. Zážitek z filmu neskutečným způsobem kazí nový dabing. ()
Nu što. V dalékej Maskve žýl Čuk i Gek i takája máma óčeň charašája. Taváryšč ótěc rabótal daléko i adínoho dňa sam sóbě zagavarýl: Kak éto što, papóšlu tělegráma i pazvů ku sóbě rybjáta i ženštínu. Kak zadůmal tak zarobýl. Nu i o tómto jesť étoj charóšij fílm, katóreho jesť nůžno smatréť v balšójim i velíkym růskym jázyke, patamů što dabíng čéskyj jesť ako góvno razdupáne i špinávoj sabákoj popliváne. Nu jiščó raz, film jesť kvalítnoj i ja gadnatím jégoj 3 i 1/2. Dasvidánija. ()
Galerie (20)
Photo © Gorky Film Studios
Reklama