Zimní polibek

Seveřané umí. Skandinávské filmy zpravidla zcela postrádají takovou tu rozmáchlost a plýtvání, které nám často vadí u snímků s americkou produkcí, naopak vše- krajina, zápletka, emoce i dialogy- jsou divákovi podávány po kapkách, s až perfekcionistickou důsledností. Pomalu se rozehrává příběh o odpovědnosti a vině, lásce a sebeobětování, odcizení a vykoupení. Hvězdička navíc za vedlejší dějovou linii s muslimským mladíkem Darjošem, který si nepřál začít žít nový život, jak mu to naplánoval jeho otec… (PS: Osobní ponaučení- ač neumím norsky, některým větám jsem rozuměla. Po konzultaci s kamarádem už to mám jisté- půlka norských slov prý skutečně zní jako jakási kombinace angličtiny a němčiny, přesně jak jsem je podezírala.. Inu, zvláštní řeč.) (06.07.2010)

Komormí, citlivé a dějově silné drama o tom, jak málo stačí k vzájemnému neporozumění i mezi nejbližšími, milovanými a milujícími lidmi v rodině a jak složitá může být cesta z následků, z prožívaného traumatu - k sebeuvědomění, vyvinění a odpuštění. A vlastně bez ohledu na kulturu, místo či čas dění... Ty dva spolu nesouvisející příběhy úmrtí s osudovým prolnutím v životě hlavní hrdinky Victorie dodávají filmu i díky stavbě vyprávění pevnou a působivou strukturu, které nakonec trošku škodí snad přece jen jakýsi severský chlad, d.m.s.n. až příliš velký režisérčin odstup od děje. Nebo se mi to jen zdálo a spíš mi trošku vadila zde zbytečně >přearanžovaná< nádherná balada "Hallelujah" od Leonarda Cohena... (?) . . . Takže poctivé čtyři hvězdičky za výtečnou režisérčinu prvotinu! A docela se i těším, co od téhle >chladné< dámy uvidím za příští film... - - - P.S. Plkalovi, co psal onen "oficiální text distributora" zde v "Obsahu" filmu, bych jen zase jednou doporučil nejdříve se na film opravdu podívat. Darjoš vskutku nebyl žádný malý chlapec... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 22.11.2009 na >chladném prostoru< , komentář zde jako třetí - 23.11.2009) (23.11.2009)

Jako původně sem k tomuto filmu nechtěla nic psát, protože mě moc neoslovil. Takovej normální průměr, nic výjimečnýho. Ale já hvězdičku přidávám za Hallelujah, protože je to asi jediná „normální, romantická“ píseň, kterou znám. ;-) Že by se ze mě na starý kolena stal přece jenom romantik?! :-D No, tak tomu sama nevěřím! A navíc to byl snad první norskej film, kterej sem viděla. Tak. (31.05.2010)

V tomhle dramatu se šetří jak slzami tak lacinými "srdcervoucími" scénami, o to větší sílu pak každá taková slza má. Film ozvláštňuje i detektivní linka, ačkoliv její vyústění nakonec spíš z krimi sklouze zpět k psychologickému motivu. Hodně dobré byly výkony všech zúčastněných a rozhodně potom velmi "citlivě" emotivní finále. Kdo si nepotrpí na emoční ždímačky, ale má radši něco civilnějšího a přesvědčivějšího, neměl by být zklamaný. Musím ale podotknout, že bohužel už trochu zprofanovaná nádherná píseň od Leonarda Cohena měla, když už, být ponechána v originále. (22.02.2011)

Krásné, křehké, něžné, melancholické i povznášející... stejně jako skladba Hallelujah, která se lehce vznáší nad celým snímkem jako sněhové vločky, s nimiž si pohrává vítr. Skandinávské filmy mi vždycky přišly tak nějak seversky chladné, Vinterkyss je prvním, jemuž se podařilo tuto ledovou krustu probořit a prozářit mé srdce opravdovými lidskými emocemi. (31.08.2010)