3-iron

Filmová dokonalost, která není pro každého. Ale nač se držet konvencí? Vždyť Kim Ki-duk nás přesvědčil, že slova nejsou potřeba. Ne. Bin jip vypráví pouze tělem...Jaká náhoda (nebo osud) bylo, že jsem zrovna ten den viděla Zelený svět s Kevinem Costnerem, kde mi došlo, co to znamená 3 železo...Dívala jsem se na tu korejskou krásu s přítelem a jak mě překvapilo, když mi sdělil, že už to viděl na filmovém festivalu ve škole...Další náhoda, nebo spíš už osud. (18.08.2009)

Existuje jiný režisér, který dokáže za pomoci herců a kamery vyprávět příběhy tak lehce a uhlazeně jako Ki Duk Kim? Já o něm nevím. Ki Duk Kim je král a vládce ticha, řeči obrazu a kamery. To přivedl ve snímku Bin-jip do dokonalosti a předkládá poetický příběh o milostném trojúhelníku, kde jsou dva pro sebe a třetí jen doplňuje jejich existence. Ze začátku jsem nebral jeho způsoby za to nejlepší, ale na konci mi dokázal, že moc dobře ví co dělá. Příběh vypadá velmi jednoduše, ale má mnoho podob, které stačí hledat a kdo nalezne bude rozhodně silně překvapen promyšleností a půvabem myšlenek. Ať žije tento korejský Bůh a doufám, že své kvality pro mě potvrdí i v ostatních filmech. Film, který bych asi nedokázal nikomu doporučit, i přes to jak mě oslovil....je velmi těžký a pro někoho rozhodně nudný. (10.03.2006)

Ostal som mimo. Zrazu tuším, prečo nachádzam veci dávno stratené, prečo budík, ktorý dlho nezvonil odrazu začne drnčať ako splašený, kto vypral prádlo, ktoré sa mi už dávno zdalo nenapraviteľne zašpinené....a kto ujedá z tanierov nespokojným stravníkom. Tuším, neviem s istotou a práve táto jemná tajomnosť bez slov ale s veľkým srdcom je základom formálne aj štýlovo čistého filmu. Jedna z ústredných myšlienok ma zasiahla pre jej neuveriteľnú zhodu s mojím nazeraním na svet okolo: recyklácia a rešpekt k zdanlivo opusteným a k odpadu pripraveným veciam, oživovanie smutných ľudí, jemné nevyslovené (a autorom neprezradené) prekvapenia, citlivosť k prírode okolo, tvrdá príučka všetkým, čo vybočujú z prirodzeného poriadku vecí. Vybrúsený diamant kinematografie!!! (26.01.2005)

A jelikož mám dobrou náladu (první sníh je vždycky pecka!) nebudu rozhlodávat věci nepodstatné. Navíc hledat v 3-iron byť jen jediný scénáristický blud se mi z hloubi duše příčí a stejně by mi to přes jazyk šlo jen stěží.__ Četl jsem hodně zdejších komentářů. Od lidí omámených Ki-duk Kimovo vypravěčským umem či od těch, kteří jen zdceně civěli na obrazovku a nudili se. Já se při sledování vrtěl. Ale nenudil jsem se. Nevím, co zapřičinilo tuhle rozporuplnou věc, ale když nad tím tak přemýšlím, něco podobného jsem zažil už v režisérově předchozím snímku Jaro, léto... Ki-duk Kim holt svou meditativní love-story vyvolává v lidech pocit únavy, ale zároveň je popostrkuje k přemýšlení nad životem. A to se mi líbí..... Nakonec jsem nepadl ze závěrečné scény na zadek (možná proto, že jsem některé věci nepobral, tak jak by režisér chtěl), ale už jen tou svou brilantní nápadistostí, mám chuť rozehrát tuhle golfovou hru znovu od začátku.. (22.11.2008)

Před vstupem do kina jsem si říkal, že už mne další korejská love-story těžko překvapí. Ale to jsem ještě neměl zkušenost s tvorbou ve světě nejznámějšího korejského režiséra Kim Ki-duka! Po celou dobu promítání jsem seděl téměř bez hnutí a fascinovaně sledoval krásný a poetický snímek o jednom neobvyklém vztahu, jenž se obejde beze slov, ale přesto je plný citu a lásky. Na filmu bych vychválil snad vše. Přes nádhernou hudbu, krystalicky čistou formální stránku, výborné herecké výkony, až k podmanivé atmosféře. Největší zážitek tohoto roku v našich kinech. BRAVO! (18.09.2005)