Tvář ženy
-
Woman's Face, A
Thriller / Drama
USA, 1941, 106 min
Režie:
George CukorHudba:
Bronislau KaperKomentáře uživatelů k filmu (2)
-
Oskar
Žena se zafačovanou hlavou nervózně svírá opěradlo křesla a nasucho polyká. Plastický chirurg ji pomalu a s neproniknutelnou tváří zbauje obvazů po operaci, která má rozhodnout, zda "stvořil svou Galateu nebo svého Frankensteina"... Brilantně sestříhaná scéna, jejíž vyústění samozřejmě neprozradím, mi asi nadlouho uvízne v paměti. George Cukora mám zafixovaného spíš jako režiséra frivolních komedií a muzikálů, ale Tvář ženy je mnohem realističtější, řekl bych pragmatičtější film s kriminální zápletkou. Vyskytuje-li se v něm něco romantického, je to romantické psychologicky uvěřitelným a nekoketním způsobem. Zpočátku film vypadá na soudní drama. Joan Crawford, s krempou klobouku sklopenou přes půl tváře, je předvedena k soudu kvůli obvinění z vraždy. Soudní přelíčení je ale jen rámcovým příběhem pro sérii retrospektivních dějů. Protože je každý z nich dramatizovanou výpovědí obžalované nebo některého svědka, může a nemusí se jednat o nespolehlivé vypravěče a filmu to dodává žádoucí pocit nejistoty, kudy se příběh ubere v příštích minutách. Daní za tento postup je tu a tam jistá nepřehlednost a také kolísavost tempa vyprávění. Joan Crawford, jak se hned zkraje ukáže, pod krempou klobouku skrývá znetvořenou půlku tváře - příčinu veškerého jednání její zlomené a frustrované postavy. Herečka, proslulá určitou mimickou a gestickou okázalostí, kterou Hollywooďané laskavě nazývají "bigger than life", větší než život, hraje nevídaně střídmě. Oči (exaktně vzato jedno oko, nekryté kloboukem), svrchní tóny řeči a těkavé pohyby nervózních rukou jí v tomto filmu vystačí k vyjádření všeho, co jindy a jinde řešila rozmáchlými gesty, expresivní mimikou a házením hlavou. Bezpochyby je to její nejlepší kreace, jakou jsem viděl, v možná zbytečně dlouhém, ale vysoce nadprůměrném filmu. 80%(6.1.2011)
-
mikulem
Všechny thrillery mají společný problém v tom, že expozice příběhu bývá málokdy zajímavá a stejně tak bývá často neúměrně dlouhá, takže na vlastní "thriller" nezbude moc času, byť by byl sebelepší. V Tváři ženy je tomu naopak. Expozice nám nabídne neokoukanou, dramatickou postavu zahořklé ženy s vadou v obličeji, navíc v podobě Crawfordové, jejíž kreace je prostě dechberoucí. Kdykoliv se objeví, srdce se mi sevře. Má oblíbená scéna je přistižení Crawfordové v domě lékaře. Problém paradoxně nastane v momentě, kdy dojde na "thriller", který svou tuctovější zápletkou a volnějším tempem zkrátka nedokáže předchozí sekvenci vyvážit. Přesto ale ve mně zůstal pocit z čehosi mimořádného. --- Joan nedostala nominaci na Oscara kvůli vnitřní politice MGM a byl to jeden z důvodů, proč studio v roce 1943 opustila.(23.11.2011)
