Režie:
Robert AldrichScénář:
James R. WebbHudba:
David RaksinHrají:
Burt Lancaster, Jean Peters, John McIntire, Charles Bronson, John Dehner, Paul Guilfoyle, Monte Blue, Ian MacDonald, Walter Sande, Paul E. Burns (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Bílí mužové rozpráší poslední skupinu svobodně žijících Apačů. Ti, kteří se odmítají podřídit, míří vlakem na Floridu, odkud se žádný nevrátil. Mezi odvedenými je i vzpurný Massai, který bojuje o svou svobodu a zemi. Z vlaku mířícího do vyhnanství uprchne a chce se postavit mužům jako poslední skutečný válečník. Na cestě zpět do své země ale vidí, že indiáni z kmene Cherokee jsou schopní žít vedle bílých mužů a starat se sami o sebe. Založili pole, starají se o dobytek a jsou svými pány. To by si přál i poslední Apač. Massai se vrací domů, ale jeho náčelník, který propadl ohnivé vodě, ho zradí a nechá ho zajmout. Massai se tak znovu dostává do pout, ale opět se mu podaří utéct. Tentokrát si za rukojmí vezme náčelníkovu dceru, ta ale celou dobu jeho myšlence věří a má ho ráda. Rozhodně nepatří k těm, kteří ho zradili. Na útěku se sblíží a brzy čekají potomka. Massai už teď nehájí jen sebe, ale také svou rodinu. Snaží se se ženou žít bez povšimnutí v horách a založí tam také malé políčko. Chtějí se zkrátka uživit. Ve městě se ale dozvědí, že žije někde poblíž a jedou si vyřídit své účty. Massai je odhodlaný bránit svou ženu a dítě přicházející na svět. (TV Prima)
(více)Recenze (34)
7/10 Byl jsem na kombo Lancester/Aldrich jeste moc hodny, protoze prvnimu se nesmazal v zadnem zaberu z kuze krem na boty a druhy opet ukazal, jak nezne je potreba zachazet s krasnymi zenami. Ale nebylo to zas tak spatne - akce/mrtvych dost, v hlavni roli po dlouhe dobe indiani v boji proti bilym uchvatitelum, exteriery. Ovsem podivny ne-konec v lanu turkyne me docela otravil. ()
V dřevních dobách americké kinematografie se objevovali v rolích černochů bílí herci natření krémem na boty. V době natáčení Aldrichova snímku tohle naštěstí už dávno neplatilo, ale pro americké studio bylo nepředstavitelné, že by role rudochů mohlo svěřit Indiánům. Takže hlavní roli si střihl krásně modrooký Lancaster a jeho partnerku někdejší královna krásy a ideální prototyp bílé krásky do módních časopisů. Nemůžu si pomoct, ale jakkoliv se Apač snaží být v rámci své doby a ideových východisek pokrokový a snaží se představit hlavního hrdinu a jeho etnikum v tom lepším světle, spadá film dokonale do období 50. let a konflikt střetávání domorodé kultury s tou rychle se šířící euroamerickou civilizací chce řešit osvětou původního obyvatelstva a jeho přizpůsobením dovednostem a schopnostem bílého muže. Film vyznívá naivně, schématicky a některé dialogy opravdu šustí papírem. Možná je to jenom můj problém, protože Lancastera mám spojeného s úplně jiným typem postav, ale toho Indiána jsem mu jednoduše nevěřil. Celkový dojem: 40 %. ()
Spíše naivně "naučný" western o konci Apačů v režii tehdy začínajícího Roberta Aldricha. Hodní běloši přesunují do tisíce mil vzdálených rezervací zlé indiány, ale nejvzpurnějšího z Apačů na konec přece jen uznají, protože se začíná chovat jako běloši? Ale film Apač je více o volnosti, o bolesti se změnou životního stylu indiánů, o oddanosti a nakonec i lásce. Navíc není nouze o dobrodružné scény a přestřelky, vše v kvalitní Aldrichově režii. Z dnešního pohledu je však jasnou chybou obsazení významnějších apačských rolí bělochy - např. modrookým Rambem Burtem Lancasterem a zelenookou Miss Ohio Jean Petersovou. Ukázky z filmu: http://www.youtube.com/watch?v=24s9g9umwJg ()
Aldrichov prvý Technicolor nesie v sebe typický otisk doby: je príšerne didaktický, vyfabulovaný a bizarne obsadený. Atletický dlouhán Burt Lancaster v roli modrookého indiána sice nepôsobí tak ujetým dojmom ako Džingischán Johna Waynea v prepadáku The Conqueror, ale v kombinácii s ikonou bigotných Američanov Jean Peters (tiež v "redskin & blue eyes" móde) je to docela silné kafe. ()
Lancasterov Apač má hrdosť Winnetoua, odolnosť Ramba a schopnosť milovať ako, proste ako niekto, koho môže hrať napríklad Lancaster. Film je akosi podivným spôsobom roztekaný, minimálne dokým sa nám zaľúbený párik neusadí a dosť hrozná hudba nám dáva najavo, ako sa kto práve cíti. Nie je to vyslovene zlé, svojim spôsobom sa mi to aj páčilo, ale mám dojem, že s týmto filmom nemohol byť úplne spokojný ani sám slávny režisér a že skôr vyzerá podľa predstáv štúdia o nenáročnom poučnom filme pre masy. ()
Galerie (63)
Photo © United Artists
Zajímavosti (5)
- Na začiatku filmu je možné vidieť Massaia utekať prašnými ulicami mesta St. Louis s drevenými chodníkmi na okraji, obklopenými jedno až dvojposchodovými drevenými budovami. Avšak v 80. rokoch 19. storočia bol St. Louis už mestom s vydláždenými ulicami a vysokými budovami, čiže žiadne zaprášené špinavé ulice a drevené budovy. (beso74)
- Film bol natočený za 30 dní. (beso74)
- Štúdio United Artists dotlačilo režiséra Roberta Aldricha k tomu, aby natočil ešte jeden, oveľa optimistickejší záver, ako bol ten prvý. Aldrich len veľmi neochotne súhlasil a alternatívny koniec natočil. Keď potom uvidel konečný zostrih filmu s alternatívnym koncom, povedal: „Ak natočíte 2 konce, oni použijú práve ten druhý, nikdy nie ten váš". (beso74)
Reklama