Putování tučňáků

Mám rád přírodu,mám rád zviřátka, mám rád tučňáky pro jejich srandovní chůzi, ale ne zase natolik, že bych je musel sledovat 90 minut. Jenže.. Jenže když se něco povede, má to svoje osobité kouzlo, tak i já těch 90 minut rád vydržím sledovat ty „dvoubarevné“ postavičky a jejich „všední nevšední“ život. (13.11.2005)

Velice dobrý dokument, kde je hodně opravdu silných momentů. Sice se k vám občas začne vkrádat nuda, ale naštěstí ji vždycky něco odstraní. Největším plusem filmu jsou malá tučňáčata, protože jsou fakt roztomilá a prostě bezva. Naopak s čím tvůrci nezabodovali je to trapný namluvení, to je fakt síla a tolik debilních keců v jednom filmu jsem už dlouho neslyšel. Zvlášť u tučňáků je toho fakt škoda, protože s komentářem Alfreda Strejčka nebo jiných by to určitě bylo za 5*. (27.10.2005)

Upřímně francouzský film příliš nevyhledávám, ale musím uznat, že v umění vytvořit z obyčejného přírodovědného dokumentu flák na velké plátno, zašli Frantíci ze všech nejdále a těžko by hledali konkurenci (k tomu se samozřejmě váže i slušná dávka pathosu). Garantuji každému pochybovači, že po shlédnutí Putování bude tučňáky bezmezně obdivovat a žasnout nad jejich odhodláním - příroda je ostatně plná podobných zázraků, stačí jen mít otevřené oči. Pouze si nejsem jist, jestli bude divák stejně nadšený i z roztomile vlezlého komentáře, který film provází (viz. zmiňovaný pathos)... ;) (08.06.2008)

Pri sledovaní hyperdrsných podmienok, v ktorých tučniaky žijú a ich až absurdne náročného rozmnožovania som si hovoril, že je vôbec zázrak, že sa dožili dneška. Úctyhodné dielo o úctyhodných tvoroch s čarokrásnou hudbou, skazený trochu poetickými monológmi a možno trochu nudiaci nehostinnou jednotvárnosťou prostredia. (23.04.2014)

Putování tučňáků. Námluvy tučňáků. Páření tučňáků. Informace o životě tučňáků. Hladovění tučňáků. Snesení vejce a další hladovění tučňáků. Další putování tučňáků. Výchova mláděte tučňáků. Další putování tučňáků. Možná to je podivné, ale nemám proti tučňákům vůbec nic, přestože jsem viděl tenhle film. Za něj totiž nemůžou tučňáci, ale tvůrci. Jenže forma dokumentu je strašlivá. A tím nemyslím jen přepoetizovanou vizuální stránku nebo hudbu. Ten pseudosmyšlenej příběh, do kterýho tučňáci ještě i občas mluví, to je trapárna na entou. A pak taky, že je to delší aspoň o hodinu přes únosnou míru. Záběry jsou sice efektní, ale je jich příliš mnoho a na jedno brdo. Tohle je můj zevrubný popis celého příběhu: sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, led, tučňák, sníh, sníh, sníh, nějaká akce (tučňák stoupl na led a spadl do sněhu), tučňák, sníh, led. Kdyby to pojali jako normální, co nejobjektivnější dokument a hodně omezili ty "umělecký" záběry a smazali to trapný zasazení do příběhu (Budu vám vyprávět příběh Viliama Tučňáka. Historikové řeknou, že jsem lhář, ale...), tak by to byl výtečnej dokument. Ale takhle je to nudná a trapná slátanina, kterou zvládnou jenom nejtvrdší povahy a to ještě po celkové lobotomii či alkoholizaci mozku. Nejsem co se týká dokumentů nijak přehnaně konzervativní, ale co je moc, to je moc. A tohle je přesmoc. (04.10.2006)