Tajemství slov

Křehké citové drama s velkou dávkou melancholie zabalené do smutného a pesimistického hávu, které si dle mě zaslouží trochu objektivní pohled. Není tu nouze o velmi silné momenty a podmanivá atmosféra nemá žádné díry. Přesně však nedovedu vysvětlit proč zůstávám na 3*, možná jsem byl naladěn na špatnou strunu, možná jsem očekával více, nevím. Film je ale svým způsobem velmi zajímavý a romantici si tu přijdou na své.70% (21.07.2011)

Dva zjizvenci na těle i na duši, on zaslepený, ona ohlušená, se potkají a souzní. Nenápadný příběh točený jakoby na ruční roztřesenou kameru v nehostinné destinaci ropné věže a s ranami z minulosti, které nikdy nevymizí, ale ve dvou se snad snášejí lépe. Scénář precizně vykreslil dva lidi obtěžkané strašnými zážitky a vinami. Možná až moc přesně napsal charaktery, které do sebe zapadají. Trocha disharmonie by prospěla reálnosti vyprávění. Napětí mezi Sarah a Timem překvapivě dobře funguje u lidí tak rozdílného věku a vzezření. Příběh je pomalý a melancholický, spěje k závěrečnému odhalení, které vykřeše z dosud odtažité a záměrně nenápadné Sarah silné emoce. Ale podle mě to už překročilo mez citového vydírání. Stejně jako pak setkání s doktorkou, jejíž repliky šustily papírem a proklamacemi. Ale beru to. Tim a Sarah jsou neočekávaná dvojice a jejich příběhy nutí k zamyšlení. (18.07.2018)

Tajemství slov, aneb jak hodně mluvit a nic moc nevykecat. [Symptomaticky ženské.] Přestože může představa filmu o konverzaci hluché se slepým nabávat rysů anekdoty, moc se nepobavíme - a když, jen do pláče, jak by řekl Jára Cimrman. Snímek neponechává nic náhodě - počinaje vynikajícím soundtrackem [Byrne, Waits, Antony & The Johnsons a mně dosud neznámé kontinentální subjekty], přes skvělou, osvědčenou volbu jednoty místa a času na fotogenické těžební plošině, po působivou práci s dialogy, slovy, která se derou na povrch příběhu z hloubky, jejíž podobu nám dávají jen tušit, protože stejnou měrou milosrdně zahalují [snad jsem nevykecal pointu]; přesto snímek disponuje explicitními momenty, z nichž vstávají zbytky animálního zasrstění hrůzou. Z ústředního hereckého dua podává přesvědčivější výkon Sarah Polley. Čím dál víc mi připomíná moji kamarádku Marthu a její [Sarah, ne Marty] pomalu odbourávanou izolaci je radost sledovat. (03.01.2013)

Po depresivně laděném komorním snímku Můj život beze mne přichází od stejné autorky křehká story o mladé, "neslyšící" dívce, která nechodí do společnosti (protože nemá s kým a ani za nikým) a která impulzivně přijímá nabídku ošetřovatelky na ropné plošině. Kdesi u břehů severního Irska se tak ujímá popáleného muže, který na čas přišel o zrak, navždy pak o přítele. Deprimovaná dvojice tak postupně odhazuje bariéry, žádný kýč však nečekejte. Psychologický laděný film až příliš brnká na posmutnělou strunu, až celý jakoby přestal dýchat. Naprosto uzavřená a nesdílná hrdinka si navíc říká o to, že o ní přestanete jevit zájem. Zbytečně tak jde proti divákovi, který sice jednoznačně ocení vynikající výkony Sarah Polley a (překvapivě obsazeného) Tima Robbinse, naopak ale bude litovat, že s poutem, které oba ztroskotance obklíčilo, šlo pracovat o poznání lépe!! Navíc jakoby se čas zastavoval a sama režisérka nevěděla, jak ho rozběhnout. Celé je to u mě s několika povzdechy.. (19.02.2008)

Film má vo všeobecnosti jednu zázračnú vlastnosť, dokáže zdramatizovať a zhutniť inak celkom bežné udalosti. Nie žeby staranie sa hluchej opatrovateľky o slepého muža na ropnej plošine bolo niečo obyčajné, ale v realite by si okrem zopár zdvorilostných fráz asi ani s takýmito životnými traumami dokopy nič nepovedali, inými slovami by si navzájom neotvorili duše. V Tajomstách slov tak ale učinia a divák si z nich odnesie bohatý zážitok. Počúvanie o hrôzach juhoslovanskej vojny patrí k najdrásivejším momentom, aké som kedy pred televízorom zažil, nič explicitne zobrazené k tomu nebolo treba, v tom tkvie "tajomstvo slov". (10.12.2017)