하늘의 정원
Garden of Heaven
Režie:
Dong-hyeon LeeScénář:
Han LeeObsahy(1)
Když byla Choi malé dítě, ztratila oba rodiče a od té doby je tím velmi citově svázaná. Proto je velmi překvapená, když potká Kima, dalšího sirotka, a ten ji otevře srdce a ona se do něj zamiluje. Ale Choi může ztratit Kima stejně tak lehce, jak se do něj zamilovala, protože umírá na nevyléčitelnou nemoc. (jorgus)
Recenze (17)
Jasně, ona je to jen vlastně klasická romance, která se z vás snaží vypudit slzy s tím, že už tak nějak od začátku víte, že tady bude něco špatně, že to prostě bude slzopudné. Hrdinka i hrdina mají tragické dětství a čeká je tragická budoucnost. Ale snad díky tomu korejskému prostředí, díky hercům, se to dá snést a není to křečovité. ()
..verbalizácia oslabuje prežívanie emócie..to tvrdia psychológovia a preto odporúčajú o problémoch hovoriť..osobne mám pocit, že v praxi to funguje - nefunguje, ale pre film to platí..vraj som cynik, ale spleť osudov a bolestí a hľadania momentov šťastia a strach zo šťastia, lebo umierame, ale umierame šťastní mi v prípade tohto filmu prišla výrazne televízna (čo posilnilo pár rušivých strihov a nasvietenie sekvencia prechádzky v lese a aj niektorých iných scén)..škoda, lebo film mal pár dobrých a silných momentov, pár úsmevných a krehkú Eun-ju Lee.. ()
Melodráma odohrávajúca sa v hospici, kde sledujeme posledné chvíle niekoľkých smrteľne chorých ľud´í. V centre príbehu sú ale hlavný primár hospicu a jedna pacientka, ktorý sa do seba zamilujú. Plusom filmu je, že sa na Kórejské pomery prekvapivo nesnaží nejak brutálne citovo vydierať. Práve naopak. Po emocionálnej stránke sa mi zdal až príliš vlažný a to vrátane tej romantickej línie. Film pomaly plynie, sem tam zomrie niektorý pacient a tak stále dookola až si smrť príde aj po hlavnú hrdinku a je koniec. Zvláštny je aj primár, ktorý je strašne uzavretý do seba a nikoho si nepripúšťa k telu. Aspoň tá hlavná línia mohla byť intenzívnejšia. Škoda, že sa film viac nevenoval aj ostatným pacientom a ich príbehom. Za jedno pozretie film stojí hlavne kvôli Eun-joo Lee, ktorá úlohu umierajúcej zahrala perfektne. Naviac je smutné, že už ani herečka nie je medzi živými. Škoda jej. 6/10. ()
Skladám poklonu režisérovi filmu. Mnoho iných by sa snažilo vytrieskať z témy oveľa viac a nechýbali by tradičné slzopudné scény. Niekto napísal, že sa mu konanie hlavných postáv zdalo čudné, mne naopak prijde úplne pochopiteľné- Young-ju je tá ktorá dáva viac najavo svoje city, je "hýbateľka" vzťahu pretože zomiera a nechce byť sama. Jeong Jeol je chladný (ale len navonok), snaží sa bojovať proti svojim citom k Young-ju, pretože nechce zažiť ďalšiu bolesť z odchodu milovanej osoby. Je pravda, že človeku dlhšie trvá, kým sa s postavami zžije a začne im fandiť, no podľa mňa ide o "realistické" zobrazenie vzťahu medzi smrteľne chorým a niekým druhým. 10/10 a na scénu so zvočekmi len tak ľahko nezabudnem. ()
Pokud byste byli na sklonku života sami, odevzdaní, bez naděje, určitě byste zatoužili po někom, kdo by s vámi sdílel poslední dny vašeho bytí, pohladil, potěšil laskavým slůvkem a vůbec vnesl trochu štěstí do vašich chmur a útrap. Mladá dívka Young-ju měla to štěstí v neštěstí. Se zdrcující diagnózou rakoviny žaludku a jistotou blížící se smrti, se zamilovala do mladého a zdánlivě chladného doktora Oh-sunga, který nakonec její lásku opětoval. Love story působí až na poslední půlhodinu docela odtažitě. Ale zkuste se vcítit do lidí, z nichž jeden ví, že mu nezbývá moc času, trpí bolestmi, depresemi, a druhý je konfrontován s bolestivou realitou, že ač je doktor, může jen přihlížet posledním okamžikům své milované, nemoha ji pomoci přežít. A tuto smutnou a nemilosrdnou realitu, jež může klidně udeřit na každého z nás, film vystihl poměrně přesně. Je klidný, ne přehnaně depresivní, s trochou štěstí, slz a dojetí nakonec. ()
Reklama