Zbojník Jurko

Na Slovensku sa síce nenatočilo toľko celovečerných animvaných filmov, aby som mohol prehlásiť, že ide o najlepší slovenský animovaný film, ale s určitosťou viem povedať, že ide o film, ktorý má nezastupiteľné miesto v slovenskej kinematografii. Jánošíkovská tematika vie tvorcom vždy priniesť voľnú ruku v komponovaní, keďže o najznámejšom slovenskom zbojníkovi vieme len minimum informácii. Oproti doloženým faktom sa príbeh skončí šťastne, preto tvorcovia pomenovali a aj poňali tento film plne autenticky. Pobavilo ma tu viac scén, napr. "lesný gramofón" a pod. 90% (02.02.2018)

Kubal je Kubal, nemusí sa páčiť každému a animácia je natoľko svojská, že sa dá spoznať na prvý pohľad. Jeho postavičky sú veľmi sympatické, či už kladné alebo záporné, vo filme sa nad tým ani veľmi trápiť netreba, všetko, čo sa deje, je vtipné a niektoré finty akoby prišli do filmu zo súčasnosti. Takýto modifikovaný a vylepšený príbeh o Jánošíkovi rozhodne patrí k zlatej slovenskej klasike. (15.01.2015)

Výtvarne originálne spracovanie legendy o Jurajovi Jánošíkovi. Okrem typicky kubalovského výtvarného spracovanie sa nezaprie, že Viktor Kubal je humorista. Na pozadí dramatizácie legendy podfarbenej nefalšovanou terchovskou muzikou na nás Kubál neustále huncútsky požmurkáva a do  každej scény pridá nejaký fórik či gag, ktorým priam až paroduje legendárny príbeh. No vo vážnych scénach neváha pritlačiť na city Darinou Laščiakovu alebo zdramatizovať danú chvíľu. 90% (22.10.2023)

Hravé převyprávění slovenské národní legendy pomocí jednoduché animace a hudby. Sice sem tam nějaká scéna byla jednoduchá až moc a vypadala spíš jako nehotová skica, ale i tak to všechno funguje v pořádku. Dialogů je tu naprosté minimum, občas trocha zpěvu, Viktor Kubal prostě radši vyprávěl obrazem. Krvavá paní je sice ještě lepší, ale i Jurko si čtyři hvězdičky zaslouží. (19.03.2023)

Je to dobré, ale neskutečně zabité přehnanou délkou, tohle mohlo mět v klidu čtyřicet minut a naprosto by to stačilo. Je tu sice pár skvělých vizuálních vtípků, ale to nudu v ději nespasí, navíc výsledek zjednodušené animace sice není špatný (narozdíl od Krvavé pani), ale podoba rukou vypadá jako něco, co patří stvoření vzešlému ze zakázané lásky Šumavského obra, jehož předci se v Osmanském zajetí mohli po generace množit jen v kruhu rodinném se samicí mýtického poletávého netvora z hlubin jihoafrických džunglí unášející zvěř, lidi a malé automobily ve svých spárech, krom toho majitelé oněch pahnátů zpívají tak, že jim je rozumět sotva polovina slov. (15.01.2014)