Sesterstvo putovních kalhot

Sesterstvo putovních kalhot není nic světoborného, ale to po komediích pro teenagery ani nikdo nemůže chtít. Každopádně se jedná o příjemný snímek, který nenudí a dokáže bavit i nevulgárním způsobem, což dnes u filmů podobného typu bývá vzácné. Mužský divák by si v mém hodnocení měl odečíst hvězdičku, jedná se o film zaměřený na dívky. (08.03.2010)

Příjemný dívčí film o čtyřech zcela rozdílných holkách, které si půjčují magické Putovní kalhoty... Hezký nápad na knihu i hezké zpracování filmu, přestože se v mnoha věcech dost liší od své předlohy. Příběh Leny je třeba úplně jiný, navíc se mi na ni Alexis Bledel tak docela nehodila a Costas byl také popisován úplně jinak, tady z něj udělali "plážového inženýra"... Každopádně mi právě příběh jak knižní, tak filmové Leny přirostl k srdci ze všeho nejvíce, nejspíš protože se odehrává v mém milovaném Řecku a prostředí ostrova Santorini mu dodává to pravé letní kouzlo. Nejsympatičtější z celé čtveřice je mi však cílevědomá blondýna Bridget. První díl knihy je jednoznačně nejlepší, co se týče filmu mi potom připadá o maličko lepší dvojka. (26.07.2012)

Film bych rozdělil (kupodivu), na 4 části. Příběh Leny: Nejkrásnější a nejlepší. Jak mám rád Alexis, tak jsem si tento příběh novodobého Romea a Julie užil jak se patří. Ta holka opravdu čím je starší, tím je krásnější... 9/10. Příběh Tibby: Nejdojemnější. Překrásná pointa příběhu, která nám "prozrazuje" co je vlastně důležité a co ne....8/10. Příběh Carmen: Nejlidštější. Tento příběh je už o trochu slabší, než předešlé dva, ale zde máme vždy aktuální téma rodiny... 7/10. Příběh Bridget: Nejzbytečnější. Bohužel. Tento příběh o holce, která je tak dokonalá, a chybí ji matka, mě bavil nejméně. Film jako celek: Pobaví, dojme a téměř po celou jeho délku se nebudete nudit. Na nedělní odpoledne jako dělaný... (21.12.2008)

Jak konstatovala má žena, příjemný film na letní odpoledne. Není to nic extra, ale některé z příběhů čtyř mladých holčin jsou i zajímavé. Každá ze čtyř holek má nějaký problém, všechny (až na jednu vyjímku) jsou zpočátku nesnesitelné (jedna pořád a nenadělá s tím nic ani její postava) – Portoričanka, vyrovnávající se s rozpadem rodičina manželství svou sebestředností a neschopností vnímat životy a problémy ostatních; sportovně založená bloncka, vzpamatovávající se z matčiny smrti svou až nezdravou cílevědomostí a stylem života – co chci, to dostanu; další svou malou sebedůvěrou a neoblíbeností svého těla (doslova trpím v blízkosti lidí, kteří nejsou vyrovnaní se svým tělem, snaží se ho za každou cenu skrývat, stydí se za něj, a tím tuplem, když nemají vůbec proč). No a tou výjimkou je čtvrtá dívka, která je hodně svá, částečně flegmatická, rozumná, přemýšlivá a hlavně, ze spousty věcí si vůbec nic nedělá. Ale i ona má svůj problém, je hodně uzavřená a jen těžce si k sobě připouští někoho nového. No a každá z nich zažije svůj letní příběh. Jedna řeckou romanci alá Romeo a Julie, druhá se vyrovnává s otcovou novou rodinou, další na sportovním táboře v Mexiku rozjede další ze svých her, co chci, to dostanu, ale když to dostane, zjistí, že ji to vůbec neuspokojilo, spíše naopak. No a čtvrtá zůstala doma, brigádně maká v obchoďáku a při tom točí svůj dokument. Seznámí se s malou holkou, která je nesnesitelná už od prvního pohledu... Sesterstvo je dost pocitový film, žádná komediální taškařice, žádné prvoplánovité fórky, sice pro puberťáky, ale něčím mě zaujal. Ze všech příběhů mě nejvíce bavil ten o amatérské filmařce. (22.07.2009)

Byla by chyba odsoudit tenhle film jako pitomoučkou podívanou pro teenagerky, protože nakousává vážná témata, nijak je nezlehčuje, podává je příjemně věcným, ničím nezastírajícím a sympaticky nehollywoodsky patetickým způsobem. Jasně, až na jeden motiv všechny trable hlavních hrdinek dojdou šťastného konce, ale to nic nemění na tom, že kdyby všechny teen filmy byly takhle "ze života" (své na tom určitě bude mít podíl scenáristky Delie Ephron), bylo by to skvělé. (28.09.2006)