Vražedná terapie

„Kde žiješ, Simon?“ – „V slabých a zranených.“ Fuj, to zas bolo. Konečne po dlhom čase poriadny dospelý horor s atmosférou. Pritom ale minimálne prvú hodinu nič hororové neuvidíte. Vlastne ani potom resp. nejedná sa o druh hororu, v ktorom by vystupovali... neviem to napísať bez prezrádzania. Americký režisér a scenárista Brad Anderson (Mechanik, Transibírsky expres) nakrútil príjemne pomalý - až nepríjemne atmosférický - komorný horor o partii robotníkov, ktorí rekonštruujú starú budovu (výborný je predovšetkým Škót Peter Mullan ako šéf partie, ale potešil ma i David Caruso, ktorý ma ešte nikdy predtým v ničom nepotešil). Jedinečné prostredie gigantického komplexu bývalého blázinca robí svoje, je to dokonalé prostredie pre horor. Rozprestiera sa do desivej výšky a hĺbky a nachádza sa na obrovskom, verejnosti uzavretom pozemku. Len chlapi, hektáre mrazivo tichého, v rôznom štádiu devastácie sa nachádzajúceho komplexu - a tajomstvo. Tajomstvo nesmie v dobrom horore chýbať. Koniec mi pripadal aj po viacerých pozretiach v niektorých momentoch jemne nezrozumiteľný, ale i tak som bol príjemne prekvapený a určite dávam 4*. (28.05.2011)

Jó, laktační psychóza, to je svinská patálie, zvlášť pokud popadne chlapa a ten se rozhodne léčit v dávno uzavřeném cvokhauzu. Kvintet dělňasů a jejich mindráky v obrovské opuštěné budově, to je základ pro solidně napínavou podívanou. Tvůrci na to šli trochu jinak a méně drtivě, než bych čekala a doufala, ovšem ve výsledku musím uznale pokývat řepou - právě ta odlišnost dělá film výjimečným, takže nezapadne mezi obvyklé lekačky, vyvražďovačky a duchařiny. V průběhu sledování psycho-mysteriózního thrilleru se můžeme (a pravděpodobně úspěšně) dohadovat, komu ze zúčastněných nejvíc šplouchá na maják, ale hlavní roli stejně hraje atmosféra: prostředí rozlehlého blázince a jeho neveselá minulost. Z mnoha scén příjemně zamrazí, předvídatelnost zamrzí a nemůžu se zbavit dojmu, že potenciál byl o něco větší, přímo pětihvězdičkový, akorát to chtělo odlepit stažené půlky ode zdi, méně komornosti a kapku víc logiky. Přesto palec nahoru, vždyť ten film mě udržel vzhůru do pozdních nočních hodin, jakkoliv můj pochybný rozum velel "Session 9" vypnout, abych byla ráno v práci alespoň mírně použitelná. No, nejsem, snad mě šéf a kolegové nebudou rušit v dřímotě... 81% Mimochodem, trailer nedoporučuju, moc toho vykecá dopředu:-/. (13.02.2012)

Celkom príjemné prekvapenie. Dejová linka je vystavaná umne, žiaden priamočiary lacný dej nehrozí, ale tiež to nie je ani nič komplikované, čo by sa nedalo pochopiť. Filmom vládne slušná atmosféra, ktorá pekne postupne graduje až do samotného finále. Aj koniec sa vydaril, slušne vypointovaný, niečo ako z pera Stephena Kinga. Čisto subjektívne, keby sa pridalo viac hororových prvkov, mohlo ísť o vynikajúcu atmosferickú pecku. Ale spokojný som aj tak. 70/100 (19.06.2014)

Komentář s potenciálem ke spoileru. Vypadá to, že Brad Anderson se ještě tak nějak učí. Některé scény trochu postrádají dynamiku a dvě, tři postavy jsou dost schematické. Na druhou stranu například scéna kdy ten noctofob, nebo jak se ta nemoc jmenuje utíkal chodbou před zhasínajícími světly je skutečně šikovná, stejně jako příjemná absence lekaček a neuchopitelná atmosféra zla. Bohužel pro mě neskutečně těžko zkousnutelná digitální kamera (snad jediný film, který s ní dokázal imho dobře zacházet je Antikrist) bohužel na zážitku nepřidá a dojem lacinosti jenom umocní. Čtvrtou hvězdu tedy dávám za pointu, která díky zobecnění "zla" ("přebývám v každém slabém člověku") sice solidně vystavěný psychologický thriller promění zpátky na mysteriozní horor, ale i tak působí svěže. (18.10.2010)

Zvláštní film postavený na paradoxu, že ač se jedná o horor, formálně se k žánru přiblíží víceméně jenom jednou scénou. Andersonova práce s mícháním diváckých pocitů spočívá někde jinde. Dobře zvolená digitální kamera, stísněné kulisy bývalé psychiatrické léčebny a vzájemné vazby samotných protagonistů mu slouží k tomu, aby vytvářel neskutečně zlou atmosféru, v níž jsem se sice necítil napjatý jako struna, ale po dojetí závěrečných titulků jsem byl zdeptaný, jako bych právě z onoho místa zla vyšel… živ a zdráv, ale navždy poznamenán. (26.08.2007)