Já a Ty a všichni ostatní

Jeden z těch amerických, nezávislých...o pár osudech, které se trochu prolínají...ti lidé se potkávají a něco prohodí, nebo se sebe jen tak dotknou....a každý má v sobě nějakou touhu a strach....je to, zejména zkraje, navíc docela ujeté, ale asi nám autorka chtěla říct, že takoví jsme všichni, každý v sobě máme něco divného a máme chuť to ostatním ukázat....a film končí, jak to u těchto děl bývá, téměř bez pointy...a v tomto případě je to spíš na škodu než ku prospěchu. Do výšin filmu ještě něco chybí.... (27.12.2012)

Divnej film, kterej se nikam nehejbe. Je tam pár zajímavejch příhod, ale hrozně vleklejch. Velmi kladně hodnotím dvě herečky, který mě zaujaly nejen herectvím, ale vzhledem. Byla to Miranda July jako Christine a Najarra Townsend jako "ta vyšší". Jinak v těch příbězích se objevovaly zajímavé nápady (zapálená ruka, back and forth na chatu), ale jaksi tomu chyběla šťáva. Teď koukám, že Miranda July to i režírovala. No ale je teda zajímavější na pohled, než režisérka. (09.11.2007)

Nicneříkající odkaz Americké krásy, Štěstí a všech podobně laděných snímků o podivínech bez pevně dané životní cesty. Miranda July se ztratila v tom, co by ráda řekla a z příběhu o zvláštních lidech občas sklouzne do zbytečně hlubokých vulgárních vod (chatující chlapečci jsou naprosto mimo) a všechny hlubokomyslné řeči jsou jen prázdná vata, ve které se i samotné postavy ztrácejí. S nikým jsem se nedokázal ztotožnit a čekal jsem jen na další úryvek z krásně hypnotického soundtracku. (11.08.2007)

Nevím, co přesně si mám o tomto filmu myslet, ale rozhodně mě překvapil. Nečekal jsem to. Žádný příběh, žádný deadline, žádné poselství, zkrátka nic. Jen příjemně plynoucí sled obrazů a pocitů, po kterých zůstanete velmi pozitivně naladěni. To stačí, ne? Dodatek: John Hawkes mi připomněl svým charakterem Vincenta Galla. To je docela dobrá reference. (06.05.2006)

Tohle byl vskutku zvláštní film. Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale jak film plynul, tak jsem pochopil, že ti "úchyláci" vlastně žádní úchyláci nejsou a že chtějí jen trochu pozornosti. Za vrchol filmu považuju scénu na lavičce (ke konci v parku) kdy jsem tak nějak pochopil, co je tímto myšleno. Nicméně tento film strašně rychle "vyprchá" (schválně jsem nehodnotil ihned po zhlédnutí, abych věděl, jestli budu ze snímku stejný pocit i ráno, kdy se probudím). A bohužel, neměl jsem ho. Možná na tom měl svůj podíl i český dabing (vysvětlí mi někdo, proč sakra ČT 2 začíná dabovat i tyto snímky?!) ale nemůžu dát plný počet. Nicméně film si zřejmě za nějakou dobu seženu v originále a uvidíme… (30.08.2010)