Šrámy

Mimoriadne citlivo natočená psychologická dráma. Som milo prekvapená a rozmýšľam, ako opísať svoje dojmy a hlboký súcit s hlavným hrdinom. Mám pociť, že Aidan to vystihol oveľa, oveľa výstižnejšie. Úplne s ním súhlasím. Ale predsa ešte jedna poznámka - spomenula som si na svoje šťastné detstvo a svojho otca (a na jeho vplyv na môj život). Neviem čím som si zaslúžila toľko lásky....ale do smrti musím zaňho Bohu ďakovať! (05.03.2011)

Musim pochvalit autorku, ze premyslela nejen o pribehu samotnem, ale i o detailech jako je volba jmena hlavniho hrdiny. Co konkretne mam na mysli, se na tomto miste neslusi prozrazovat. Michal Zebrowski konecne zahral neco normalniho, snad je to konec jeho Zaklinacum. Jan Frycz v roli otce je neuveritelne kruty. Na prvni pohled skromny, ale ve skutecnosti mimoradne citlivy film, ktery v sobe nese i spoustu nevyrceneho. (26.08.2006)

Polovina filmu představuje dětství Wojteka narušené jeho psychopatickým otcem. Není dne, aby chlapce nebil a nenadával mu do gnojów a podobně. Denodenní ponižování a týrání na chlapci zanechalo nesmazatelné stopy. Jakmile vyrostl, začal se chovat podobně jako jeho otec. A možná by tak zůstal, nebýt jedné odhodlané dívky. (14.03.2020)

Další polská střelba do srdce. Hodně depresivní psychologie o následcích pitomé výchový pitomýho tatínka. Wojtek měl ale obrovský štěstí, že potkal anděla jménem Tania, vlastně i já jako divák, protože na tohle se mě moc příjemně nedívalo. Bylo to velmi realisticky odvyprávěný i zahraný, ostatně tak jak je u poláků zvykem, ale pohodově se přitom cítit opravdu nedá. (18.01.2015)

Niekedy, na pochopenie človeka, stačí nahliadnúť do jeho detstva a toho čo má odžité. Otec, ktorý bez matky bol pre syna skoro peklom. A syn, ktorý prestal byť ním, keď si našiel dievča. Len či to vydrží. Malo to dobrú muziku, predstavitelia otca a syna slušne hrali, kopec dobrých momentov, lenže mne v tom filme niečo chýbalo, aby som s hodnotením išla vyššie. (03.01.2017)