Nebohá paní Pomsta

No tak nic zas tak uzasnyho se nekona, ale zklamanej nejsem, moc sem necekal, protoze sem zvyklej, ze vetsina cinskech filmu je na csfd nadhodnocena. Ze zacatku me film dobre naladil, uvodni titulky jsou genialni a prvnich asi 10 minut je perfektnich. Jenze pak se tam furt motaj naky postavy, lita se v case, nevedel jsem kdo je kdo a o co jde a v podstate se nic nedelo. Pomsta zacne az nekdy za 70 minut, ale cca 30 minutova scena s rodicema je fakt pekne vostra a to i presto, ze se nekonaj zadny jatka. No a zaverecnejch 15 minut je zbytecnejch. Nicmene herci hrajou slusne, zadny hystericky vriskani se nekona, hudba je velice prijemna a po vizualni strance je film moc peknej a i pres ten zmatenej a pomalej pribeh sem se moc nenudil, takze to nakonec na ty 4* bude. (19.01.2008)

Čekal jsem něco velkého. A. Skoro nic. Vizuálně a hudebně dokonalé. Ale ten příběh. Co To bylo? Celkem prostinká cesta za pomstou a ta myšlenka s předáváním práva na pomstu tu už také byla. Stačí si vzpomenout na jednu slavnou poirotovku. Režisér si hodně hraje se symboly, jejichž smysl mi dost unikal. Nemám asi ten správný cit pro některé asijské kulturní a sociální a možná i historické a náboženské odkazy. Nicméně jedna silná scéna mě skoro dojala k slzám. Aby pak byla následně vystřídána totální fraškou (pláštěnky a chladné zbraně). Pro mě jasně nejhorší díl trilogie. 55 % (22.03.2006)

Opět film Park Chan-wooka, který tematizuje pomstu a transformuje ji z tradičního McGuffina žánrových filmů do morálně extrémně problematické otázky. Je mnohem méně evidentní, kdo a zač se komu mstí, hrdinové si vzájemně právo na pomstu nikoliv uzurpují, ale předávají. Hrdinkou filmu je tentokrát žena a její silný mateřský cit, které se snaží přijmout poté, co jí byl před mnoha lety "násilně vzat". Kvůli unesené dceři se dostala do vězení a odpykala si dlouhý trest. Po návratu si není jistá, co chce dříve - najít svou dceru a ztracený vztah k ní, nebo se pomstít muži, který to všechno způsobil? __ Park Chan-wook zvolil složitou vyprávěcí strukturu plnou flashbacků, ve kterých se postupně odhaluje minulost a pravé motivace jednání postav, takže si často nemůžeme být vůbec jisti, zda jsou naše hypotézy založeny na důvěryhodných indiciích. Forma se soustředí na postavy, jejichž klíčovost a vztah s ústřední dějovou linií se objeví až posléze. Hrdinka si každý krok pečlivě promýšlí, ale na rozdíl od podobně uvažujícího "mstitele" (jednoho z vícera) z režisérova předchozího filmu Oldboy však má i pro co žít. Její vztah s dcerou je mnohem čistší (a očistnější) než v případě incestu ze zmíněného Oldboye. __ Nejzajímavější na celém filmu je Parkova práce se stylem. Kdykoliv se zdá, že už nemůže zajít dál a že film upadne do samoúčelného manýrizmu, snímek zcela plynně a systematicky přejde do úplně jiné podoby, přičemž v závěru místo velkolepé katarze navíc zákeřně změní žánr. Jako východisko z emocionálně vygradované situace používá typicky jihokorejský zlý černý humor, díky němuž si však může dovolit inscenovat závěrečnou katarzi jako křehký a veskrze intimní moment sebeočištění. Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)

Scénář: Seo-Gyeong Jeong, Chan-wook Park .. III. Mírné zklamání. Pověst nejlepší části a vrcholu "Chan-wook Park trilogie pomsty" zůstala jen nenaplněnou zvěstí! Zpracování se velice dobré, přesto není tak intenzivní, mrazivé a stylové jako v případě skutečného vrcholu a tím zůstává Oldboy. Samotný příběh pomsty nemůže popřít inspiraci v díle Agathy Christie – Vražda v Orient Express, což sice vyplave na povrch až v závěrů, o to více zamrzí. Naopak budování vztahu matka – dcera a vůbec mnohé emoce kolem jsou velice působivé, čemuž v neposlední řadě dosti napomáhají skvělé herecké výkony. Nicméně, trilogie je tímto uzavřena a jsem velice zvědavý, čeho se od tak talentovaného režiséra dočkáme příště.. 75%. (20.01.2006)

Poslední část věhlasné trilogie jsem si pustil jako druhou po snímku Old boy. Film vypráví o ženě s velmi nevinnou tváří,která je neprávem odsouzena na mnoho let za vraždu malého dítěte,kterou nespáchala a poté hlavně za její cestou za pomstou ,lemovanou krví a bolestí a hlavně za nalezením své dcerky,kterou musela opustit a zanechat osudu. Trošku mi to připomíná daleko slavnější snímek Kill Bill a Beatrix v podání Umy Thurman. Nemohu a ani nechci oba dva snímky nějak moc srovnávat,každopádně Nebohá paní pomsta je jiná, klade hodně důraz na výtvarnou stránku,která je úžasná a má i velmi originální a zajímavý konec,který jsem opravdu asi nikde jinde neviděl. (01.07.2014)