Vesyolye rebyata
Celý svet sa smeje
Jazz Comedy
Moscow Laughs
Obsahy(1)
Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Nádherná bláznivá komedie Celý svět se směje, kterou jsem viděla jako dítě je pro mě do dneška nesmrtelná. Mám stále před očima jak prasata jedli vidličkami a krávy nakráčely do zámku. Byl to opravdu v tehdejší době, kdy jsem ho viděla film, který se vymykal všem jiným sovětským filmům. Měl prostě "šmrnc" americké grotesky. A melodické písničky k tomu. Co jsme si mohli koncem 50 let v našich kinech více přát. Viděla jsem ho několikrát. Mrzí mě, že to nenapadne někoho vydat na DVD. Myslím, že naše starší generace by to uvítala, ale možná i někteří z mladších by zjistili, že vše nebylo tak špatné. Zkrátka je to veselý pohodový film. ()
Hudebně krásný film, u kterého nemůžu naprosto uvěřit tomu, v jakém roce byl natočen. Je to hravé, je to zábavné a do toho hraje skvělá hudba. Celkově je to taková moderní pohádka, což nemusí sednout každému, ale pokud se zaposloucháte, budete si film naplno užívat. Zvukově je skvělý a stojí za pozornost. ()
Jasná klasika tato stará bláznivá komedie u nás promítaná pod názvem "Celý svět se směje" s hudbou I. Dunajevského. Hrají: Leonid Utyosov, Ljubov Orlovová, Maria Strelkovová, J. Ťapkinová, Fedor Kyrichin, E. Geller, A. Arnold, R. Erdman. Film získal jednu z hlavních cen na benátském filmovém festivalu roku 1934. Je zajímavé, že jako hvězda tohoto filmu byl plánován Uťosov, zcela jednozačně však svou kariéru odstartovala Orlova a Uťosov se nijak zvlášť neprosadil. ()
Já... No.... BOŽE! Nikdy nedostanu tento film z hlavy... Hluboce mne poznamenal... Uznávám mistrovské zpracování a nádherné animace, ale i přes zručnost se mi film nemusí líbit. Děj mne urazil, nemohu zapomenout na prezidenta ani sekretářky. Přítel po 5 minutách "dobrovolného sledování" prohlásil: "právě mi vytekl mozek ušima" ()
Celý svet sa možno smeje, ja sa len neveriacky, posmutnele usmievam. Rozhodne nie tak úžasné, ako je to tu prezentované. Rusko nikdy na komédie príliš nebolo. A ak sa už posnažilo nejakú vyprodukovať, obalenú na Stalinov príkaz do muzikálového rúcha, dopadlo to... ...no skôr rozpačito ako presvedčivo. Iste absurdná scéna stáda, vpadnúceho do niekdajšieho kúpeľného domu (dnes zariadenia na liečbu osobitných chorôb) a bohapusto žerúca a búrajúca pripravený banket, či skúška orchestra meniaca sa na slapstickovú melu sú nezabudnuteľnými scénami. Napriek tomu obe vyzerajú tak nejako nasilu - akože budeme bláznivejší ako tí blázniví Američania, aj keby mali všetky kulisy a herci padnúť za vlasť. Navyše hlavný mužský hrdina - pastier s hudobným nadaním je tak nesympatický, že vyššie než mierne nadpriemerné hodnotenie tomu jednoducho dať nemôžem. Bez ohľadu na to, či sa jedná o kolorovanú alebo čiernobielu verziu. Poznámka k pôvodnému názvu: Nuž - Весёлые ребята, čo v preklade znamená Veselí chlapci, prípadne Veselé deti, boli v tomto prípade podľa zúčastnených hercov skôr Veselí muži a ženy stredného veku a staršieho stredného veku. ()
Zajímavosti (3)
- Film byl po uvedení v SSSR kritizovaný za lehkovážnost, ale režisér měl nejvyšší ochranu: film se velmi líbil Stalinovi. (raininface)
- Film kombinoval hraný a animovaný film. Byl natočen na černobílý materiál, ale později byl kolorován a jde o jeden z případů, kdy taková rekonstrukce dílu prospěla. (ČSFD)
- Ve filmu zazní pochodová skladba J. Dunajevského „Kdo je rád na světě, tak si zpívá“. K této skladbě vyšel u nás i notový zápis spolu s kytarovou úpravou F. A. Tichého a se slovy Jiřího Voldána. Práva z roku 1934 držela Edition Salabert et Trust Cinématographique European a pro Československo 1935 Zdeněk Vlk – hudební závod a nakladatelství v Praze II., Palackého ul. č. 6. O nototisk se postaral Küntsner, n. s., Česká lípa. (Dymnik)
Reklama