55 Days at Peking
55 Days at Peking
Kamera:
Jack HildyardHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Charlton Heston, Ava Gardner, David Niven, Flora Robson, John Ireland, Harry Andrews, Leo Genn, Robert Helpmann, Philippe Leroy, Paul Lukas, Elizabeth Sellars (více)Obsahy(1)
Láska, válka a hrdinství jdoucí za hranice lidského chápání jsou hlavními postavami jednoho z nejúžasnějších příběhů hollywoodské historie. Charlton Heston hraje odvážného vojenského velitele, který společně s hrstkou věrných hájí proti mnohonásobné přesile americkou vojenskou posádku v jedné čínské provincii. Píše se rok 1900 a v Číně probíhá krvavý neklid, který vystoupil do historie jako Povstání boxerů. Odpor statečného majora Matta Lewise trval přesně 55 dnů, než... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Jak málem dostali světové mocnosti za uší od čínských povstalců. Asi by tomu nebylo tak,kdyby oficiální čínští představitelé nehráli dvojí hru. Příběh celkem zajímavý, jen bych vynechal romantiku. ()
Velice zajímavý a neotřelý snímek, který v daném období poskytl jako jeden z prvních možnost nahlédnout "za Čínskou zeď". O Povstání boxerů v Číně se toho ví u nás pořád dost málo, lépe řečeno skoro nic, a tato zajímavá část čínské historie je nepochopitelně v kinematografii opomíjená. O Číne se točí hlavně akční snímky, různá bojová umění, ale tyto snímky neskutečně zkreslují obraz o Číně samotné a o její historii. Vidím to na slušnou čtyřku. ()
Musím souhlasit s ostatními, ten film je nuda. Dvě a půl hodiny jsou naprosto zbytečně plné rozvláčných dialogů, bálů, večírků, které děj nikam neposouvají, Charlton Heston hraje vojáka "neptám se a bojuju", David Niven kariéristu stojícího za masakrem a oba jsou nevýrazní. Je tu pár pěkných bojových scén - raketová věž překvapila, ale jinak nuda. Hlavní problém mám s morálním vyzněním filmu - cizí mocnosti si v podstatě rozparcelovaly Čínu, lidé toho mají dost a bouří se a císařovna se po váhání přidá na jejich stranu. A já mám fandit "hrdinným" kolonistům, kteří se rozhodli neodjet, bojovat a ve finále si triumfálně přivezou posily a zašlapou je do země? To se mi nelíbí. ()
hlavně s přihlédnutím na výpravu a masové scény, některé dialogy už byly poněkud horší :-) ()
Hvězdy za poctivou práci při stavbě kulis Pekingu v oblasti Madridu ve Španělsku a nejrůznějších deformací a výbuchů při bránění diplomatické čtvrti aliančních spojenců. Vedlejšími linkami a postavami film nenadchne, stejně tak mi tam chybělo více skutečných Číňanů. 60% ()
Producent Samuel Bronston se na konci 50. a začátkem 60. let snažil udržet oblíbenost velkolepých spektáklů, a tento se mu povedl více, než Pád říše římské. Místo antického světa jsme v pekingské diplomatické čtvrti, která se pod vedením statečného amerického důstojníka (kdo jiný než Heston) brání povstání boxerů. Při této obraně se tříbí charaktery a spojují národy od Rusů po Japonce. Ideové vedení má britský (až do morku kosti) diplomat (David Niven) a i na lásku (poněkud provokativní na rok 1963) k ruské, trochu amorální baronce (Ava Gardnerová) dojde. Potěší hlavně začátek, kdy každé zastupitelství vztyčuje vlajku a snaží se svojí hymnou přehlušit ty ostatní, a poté bojové scény. Na dekoracích a stavbách se viditelně nešetřilo, a to je největší pozitivum filmu. ()
Tentokrát se naprosto ztotožnuji s oficiálním textem distributora.Krásný pohled do hostorie západem rozebrané Číny. ()
Američané, Britové, Němci, Rakušané, Rusové, Francouzi, Japonci a Italové jsou donuceni bojovat bok po boku, když se jejich ambasády v Pekingu ocitnou v sevření čínských revolucionářů a posléze samotné čínské armády. Zní to přitaženě za vlasy, pravdou ale je, že existence této prapodivné je historickým faktem. Jen mi chybělo trochu více "pnutí" mezi spojenci, kteří přeci jen do Číny přijeli hájit své velmocenské zájmy a ne se kamarádit. To, k čemu dochází mezi ruským velvyslancem a americkým kapitánem ohledně kněžny (Avy Gardnerové) je jen slabým odvarem. Ale co, přelom století byl stále ještě obdobím, kdy se (i ve vojenských kruzích) gentlemanské chování stále udržovalo. Bitevní scény jsou působivé, přestože občas působí lehce naivně (vytlačení Číňanů z hradeb trakaři) a herecké výkony na standardní úrovni, takže na co si vlastně stěžovat. ()
Velkofilm, který nesplnil své záměry, je nabubřelý a vleče se. ()
Slabé, veľmi slabé. Zachraňuje to jedine výkon už tradične dobrého Hestona. Nuda a nuda. Asi po polke filmu už len chcete vedieť, ako to skončí, ale to je tak všetko. ()
Nechápu, že film má o proti jiným na podobném základě daleko nižší hodnocení. Toto jsou filmy, jež svou velkolepostí a úžasnými davovými scénami nutí odpustit historické přešlapy a nepůvodní komparz. Nevím, co koho na tom nudilo, já tedy sledoval od začátku do konce, politiky akorát, tokání také, bojová a davová scéna je vždy přesně načasovaná. ()
Film ktorý je zaujímavý v tom, že zatiaľ čo v prvej polke sa nedeje skoro nič tak ubieha rýchlo a keď boxery spustia útok tak je to nuda k posraniu. Ale je to možno i tým, že tieto staršie filmy my všeobecne veľmi nesedeli. Preto ani nedávam hodnotenie lebo chyba je na mojej strane. ()
Možná místy zdlouhavé...ale jinak fajn. 3 a půl. :-) ()
Film ve mne vzbudil zájem o část čínských dějin, je příliš dlouhý a některé dialogy jsou únavné. Historické filmy ze šedesátých let jsou kvalitnější než ty nové. Charlton Heston zářil více ve filmech Ben Hur a Cid. Přesto mne tento film obohatil. ()
Píše se rok 1900 a Čínou zmítá neklid právě probíhajícího " povstání boxerů ." Americká vojenská posádka hájí diplomatickou čtvrt´ proti mnohonásobné přesile a posléze celé čínské armádě. Charlston Heston, jako statečný major Matt Lewis v příběhu lásky, války a hrdinství, které nezná hranic ! V tomto dramatickém příběhu oceńuji převážně bojové scény, škoda jen trochu slabšího scénáře se zvláštnímy dialogy. Zaznamenal jsem i pár hluchých míst. Nic méně tento film hodnotím zatým středem *** ()
"Není tu povoleno střílet Číňany jako indiány." (David Niven jako Sir Arthur Robertson) ()