Mezi mužem a ženou

Jedno z tichých překvapení stojících na formálním nápadu a transformaci dvou výborných herců (BTW pokud někdo pochybuje o mojí úctě k Paní Herečce a její ženskosti, může mi kiss my gender;)) do dokonale civilních postav. Příběh jedné noci plné oťukávání, co si k sobě po všech těch společných zážitcích můžeme dovolit, a jestli se nevrátit před tu spoustu let a životních rozcestí, radost pohledět. Vypadá to tak životně, a možná právě proto tak smutně... a váš pocit záleží na tom, jak si odpovídáte na vyřčené i nevyřčené otázky, které se tu předestírají. A k tomu je tu to obohacení "dějové" linky "psychologickou hrou" s ukázkami rozdílnosti vnímání téhož muži a ženami. Zkrátka luxus. Ale upřímně, kdyby to mělo být jen o deset minut delší, bylo by to moc. Není to pro každého, ale je to silný zážitek. 80% (09.04.2013)

V reakcích a recenzích mnohdy vzpomínané "Before Sunrise" a "Before Sunset" jsou pro platoniky, "Mezi mužem a ženou" je pro realistické romantiky – to není snaha o poetismus, ale přesný popis filmu, jehož jádrem je již několikrát realizovaný příběh setkání dvou dříve zamilovaných lidí po letech. Zde však dostává novou energii díky onomu realisticky romantickému pohledu a také originálnímu vyprávění. Rozdělení rámu na dva obrazy je využito k naznačení distance mezi oběma postavami, které jen zřídka přecházejí do prostoru druhého, ale také k vytváření kontrapunktu k hlavnímu dění. V klíčových chvílích se v jednom z obrazů přestřihne do minulosti postav, na jejich současné partnery či na nevyřčenou a pouze v hloubli srdce či mysli strašící vizi, toho, jak by si on či ona představovali vývoj situace. Míra vhledu do dění a naprosto přesné dialogy i jemné nuance gest, výrazů tváře a detailů, které se staví ústřední dvojici do cesty, jsou výmluvně přesné a svým oproštěním od idealismu, ale současným setrváním v maximální empatii neskonale uhrančivé. Nemalý vliv na tom mají úchvatní hlavní představitelé, kteří při balancování na různých emocionálních pólech působí nevídaně bezprostředně. (06.10.2009)

No, vzhledem k tomu, že jsem od filmu moc nečekal, tak ho považuju za velmi milé překvapení. O formě tu bylo už mnoho řečeno, ale ikdyž mě ten rozdělený obraz ze začátku trochu rozptyloval, brzy jsem si na něj zvykl a začal si ho naopak užívat. K hereckým výkonům Eckharta a hlavně Bonham Carterové nemám výhrady, stejně tak k příběhu (pro mě osobně docela překvapivý konec) a obsahu rozhovorů. Vzdáleně mi to připomínalo Lost in translation, ale tady se už hlavní hrdinové znali z dřívějška a přece jenom Conversations with Other Women je trochu o něčem jiném. Originální, upřímné, opravdové, nenudící, zábavné; já bych to viděl na slušných 5*. Výstižný komentář: gudaulin. (06.04.2009)

Konverzační filmy mám hodně rád, ale ne každý to umí výborně nebo dokonale ( as Linklater ). Burton zapůjčil Helenu a je vidět, že Canosa vsadil na špičkovou kartu. Aarona mám rád, ale sem se mi nějak nehodil, z jeho strany tam ta chemie nebyla. Rozdělení obrazu je super, nicméně, bych pokud ho vidíme pořád, ztrácí původní záměr a kouzlo je pryč. Nebýt neklasického (i když vytušeného) konce, asi bych byl ještě tvrdší. (06.03.2009)

Popravdě jsem měla celou dobu co dělat (nemám ráda, když mi něco u filmů utíká:), ale i přesto, že jsem si některé scény musela pouštět nadvakrát, jsem byla po shlédnutí úplně paf. Film mě naprosto odrovnal jakýmsi minimalistickým maximalismem.. V podstatě dva herci a přitom tak velký příběh, který se spolu s rozhovorem pomalounku vine k trpce reálnému konci. Život jako vyšitý. A Helenu prostě miluju. (15.11.2009)