Úpis

Nádherná legenda, ktorá pod rúškom rozprávkovo krásneho, priam dúhového vizuálu neisto balancujúceho na hranici s gýčom (silne indi-vindi od diváka k divákovi) a za doprovodu epickej hudby, predostiera košatý, ale naštastie vo výsedku jasný a uhladený príbeh o láske. Pohádkový nádych celej story sa s vetveným charakerov a odokrývaním ich minulosti postupne vyparuje a ostáva mlhavo definované zlo a dobro a divák napäto čaká ako to nakoniec dopadne. Z duelu dvoch megalomanským wuxia filmov posledného obdobia (Seven Swords vs. Promise) vychádza víťazne práve tento Chenov počin (a to celkom s prehľadom). (17.09.2006)

Vizuální paráda, i když je pravda, že triky by rozhodně mohly být nesrovnatelně lepší, znát to je hlavně v úvodní dost mizerný scéně s býky, ale to ostatní už je fakt pastva pro očí, spousta nádherných obrazů, záběrů a i tady někým kritizovaná choreografie je podle mě velice pěkná. Jenže sem bohužel u Úpisu měl trošku problém s příběhem, sice neni vloženě špatnej, ale znatelně mu chybí větší náboj, spousta načatých otázek, či scén neni řádně dokončených nebo rozvinutých a to zejména vztah otroka s princeznou, ten je tak strašně opomíjenej, až to skoro zamrzí a konec mě vyloženě zklamal, nudnej, bez řádný závěrečný bitky a ještě blbej. (18.10.2008)

Víte jak dopadne pohádka o otroku, kterýžto k zakázané lásce došel, když se k řemeslu pustí jeden zručný Číňan, jež si napomoc přibere početnou armádu “křoví“(kompars), státní továrnu na dráty a kabely všeho druhu obere o roční zásobu “wuxia drátů“ a triky si nechá spíchnout v “druhé cenové“? Imho dopadne to velice rozporuplně. Na jedné straně máme efektní podívanou s nádhernými exteriéry, herci, hudbou a všemi těmi okrasnými prvky co k tomuto žánru patří a na straně druhé máme smíšené pocity, že vlastně Chen Kaige nevěděl co chce říci a ve všem měl pořádný chaos. Výsledkem se stává vcelku nekonzistentní podívaná, která ubíjí kvality filmu lehce pod hranice průměru. Mnoho chyb a nelogičností (zbytečnosti v ději (bohyně), velké prodlevy mezi mnoha událostmi (prolog a závěr), místy otřesné trikové sekvence (býčí závod), chování postav (jak již bylo řečeno : Kunlun si chodí do vězení jak do hospody, ale cestu ven najít nemůže…jo leda že by zvedl hlavu a po vzoru pana Pláštěnky trošku “hop hop a letím")... ) odsunují snímek do kategorie “normálních odpoledne“, ke kterým se jistě nebudu chtít vracet… (29.11.2006)

Triky pre mňa nie sú všetko, zato však farby a tóny áno, a preto hovorím : Nádherná štylizácia ! Na to ja mám strašnú slabosť, rovnako ako na grandiózne fatalistické eposy akýchkoľvek starých kultúr. Koľkokrát sa mi v duši rozozvučala ozvena toho takmer nezvládnuteľného vytŕženia, ktoré som ako úplne malý znovu a znovu prežíval pri sledovaní OPIČIEHO KRÁĽA ? Nespočítam, ale vďakabohu som zistil, že tú strunu stále v sebe mám, hoci skrytú pod nánosmi vekov. (19.10.2009)

Kaigeho príspevok do rodiny wuxia v sebe nesie pre mna az prekvapivo pocetne fantasy prvky v pribehu. Ovsem aj vo fantasy zanri je prijemne, ak pribeh a postavy funguju aj sami o sebe a odrapkavanim nadzivotnych mudier a fatalnych dialogov nesluzia povacsinou len ako vyplnovacia vata pre audiovizualne orgie (navyse samotna technicka stranka vykazuje vykyvy). The Promise je celkovo pre mna velmi nevyrovnany. Manieristicky nafuknuty vypravny brak, napriek tomu stale vsak oku lahodiaca vytvarna stylizacia ako i obrazova opulentnost v kazdom zabere v podmanivom zavoji epikou posobiaceho soundtracku. Lakadla, ktore dokazu zaujat vase vnemy, avsak bez patricneho zakotvenia v silnom a konzistentnom pribehu (rozharanost je badatelna najma v prvej polovici) samotne na dlzku celovecerneho filmu nestacia. Neobmedzene financne moznosti tak aj Kaigemu paradoxne v tomto pripade zviazali ruky a potlacili kreativitu. (27.12.2005)