Sanatorium

Poenta byla celkem zajímavá, ale to bylo všechno čeho jsme se mohli dočkat. V prvních minutách se sice dočkáme pádu malého chlapce na ostrou hranu vany, to je však z temné stránky filmu vše. Pak už jsou tam jen zdlouhavé (a zbytečné) dialogy a pár napínavých scének. Slabší snímek na podmračený nedělní podvečer. (21.09.2008)

Poslední dobou začínám být na podobné kousky odehrávající se ve starých sanatoriích či sirotčincích alergický. Většina z nich je na to samé brdo a nepřináší nám nic nového. Není nad filmy z osmdesátých let, kdy nás atmosféra drtila už pěkně od začátku. Zde sledujeme prvních čtyřicet minut pomalu se rozjíždějící příběh, který se opírá pouze o úvodní scénu z umývárny. Jinak jsem si připadal jako při sledování nějaké televizní drama, kdy hlavní hrdinka ač velice pohledná jen chodí od ničeho k ničemu, seznamuje se s ostatním personálem a tají své těhotenství. Atmosféra byla v tu chvíli na bodě mrazu, především pak ta hororová. Teprve postupem času se konečně začíná odkrývat tajemství tohoto místa a v tu chvíli jsem se konečně probudil k životu. Do žil se mi jakou kouzlem vlila nová krev a já si začal další průběh alespoň trochu užívat. Pořád jsem však očekával, kdy se konečně objeví nějací ti duchové či přízraky, ale to jsem si musel počkat až na posledních pětadvacet minut. V tu chvíli totiž tvůrci konečně začali odkrývat všechny své karty, jenže bohužel žádný velký zázrak se nekonal. Ti jenž očekávají velkolepé finále budou nejspíš zklamáni, příznivci lehké erotiky již nikoliv. I tak je však potřeba říci, že tenhle film není ničím víc než průměrnou podívanou, která promarnila svou šanci dostat se na vrchol. Jenže ono vlastně ani nebylo moc čím. 5/10 (01.11.2010)

Atmosféra by šla, Virginie tiež, lakačky povedzme, ale čo je najhoršie je to celkové prázdno. Väčšina z prvej hodiny filmu je v podstate iba vata. Laugier sa spolieha na strach z nevideného, ale keď ani nenaznačí, čoho sa vlastne máme báť, moc to nefunguje. V poslednej tretine sa to celkom pekne vygraduje a už to je ten klasický Laugier ako ho poznáme; nemilosrdný, depresívny, ženy necháva trpieť a uvidíme aj jeho typické chladné uzavreté priestory. Celkovo ale dosť vidno, že sa Laugier scenárista ešte mal čo učiť. A to má vlastne stále. 50% (02.09.2012)

Anna je zvědavá nesympatická čubka, co ráda strká do všeho nos. A to by bylo, aby v obří budově chátrajícího sirotčince něco nevyčmuchala. Sanatoria jsou pro horor vděčná, tohle ovšem není horor, nýbrž drama o magorce, která ani pořádně neví, co chce. Přitom bouře tu je, rozsáhlé temné chodby také, umývárna, kde už chybí jen Ufňukaná Uršula, rovněž a minulost zahalená tajemnou oponou slibuje leccos. Za ní se ovšem nakonec nic moc nenachází. Samotný závěr je lehce mysteriózní a vcelku pozdě popustili tvůrci uzdu fantazii. Mně už to bylo ale jedno a osud hlavní postavy mi byl zcela lhostejný. Naprostá ztráta času, kdy se vyplatí dát na zdejší většinové hodnocení. (27.01.2024)

Takové opuštěné sanatorium je pro duchy ráj. Temná zákoutí, prostory za zrcadly, ponuré chodby, to všechno je něco, za co by paneláková strašidla dala nevím co. Jenže ta francouzská si toho zjevně neváží. Nestraší, nelekají a jen občas zaklepou zábradlím nebo se proběhnou po chodbě. Já o Francouzích vždycky říkal, že jsou líným národem. Na druhou mohlo to dopadnout hůř. To kdyby se do domu nastěhovala strašidla řecká. Atmosféra na jedničku, herecky se mi Laugier také trefil do vkusu, ale marná sláva - bylo to o ničem. 30% (19.09.2012)