Temporada de patos
Kačacia sezóna
Duck Season
Obsahy(1)
Panelákový byt a výpadek proudu, to zas bude neděle!
Je neděle, 11 hodin dopoledne a Flamova matka musí někam odejít. Zdá se, že Flama a Moko mají před sebou neděli snů. Prázdný byt, playstation, coca-cola a pizza, co jim může chybět? Ale jen do chvíle, než vypadne proud. Jeden panelákový byt, čtyři mladí, tři z toho ještě děti a nekonečná neděle. To je prostor, v němž debutující mexický režisér Fernando Eimbecke rozehrál svou hořkou černobílou teenagerovskou komedii. Natolik oslnila domácí publikum, že získala 11 z 12 možných výročních filmových cen Ariel a 8 cen na Mexickém filmovém festivalu v Guadalajaře 2004 a stejně tak byla s úspěchem uvedena na mnohých zahraničních festivalech, včetně MFF Karlovy Vary.
Kromě nesmírně civilních hereckých výkonů mladých herců, po zásluze též oceněných, a skvělé hudbě, která rovněž velmi podstatně vytváří atmosféru tohoto jen zdánlivě nenápadného filmu, je tu nejpozoruhodnější zejména Eimbeckova režie. Dlouhé pasáže, v nichž se mezi postavami zdánlivě nic neděje, střídané směšnosmutnými akcemi zdánlivého veselí, zkomponované k sobě jako hudební skladba, v jejichž rytmu a souzvuku vycházejí najevo další plány, vytvářejí až neuvěřitelně pravdivý portrét dvou teenagerů s jejich problémy, dívky odvedle, jejíž rodiče zapomněli na její narozeniny, a mladíka, který přichází na to, že vlastně nedělá co, skutečně chce. Čas, kdy ti čtyři čekají, až zase zapnou elektřinu a oživí umělý svět všech jejich berliček a pomocníků, se stane z původně nuceného zabíjení nudy jednou z nejzajímavějších chvil jejich dosavadních životů. Zbaveni záchytného systému rutinních činností náhle jednají sami za sebe a nacházejí sílu vyslovit své problémy především sami před sebou.
Eimbeckův hraný debut patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v poslední době na i tak zajímavém filmovém prostoru mexické kinematografie vzniklo.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (88)
Nezávislá laciná komedie osciluící někde velmi lehce nad průměrem. Chtěla by být takovou tou hořkou tragikomedií pro intelektuály, což se jí daří (a mě nudí), ale mám pocit že využívá až příliš mnoho totálně profláklých motivů. Zábavné neverbální pasáže, kdy se občas usmějete střídají několikaminutové dialogy o ničem, kdy bych to nejraději zabalil. Nebýt na tom v kině tak to po třech minutách vypnu. ()
Filmy z Jižní Ameriky jsou v mém soukromém žebříčku oblíbených filmařských destinací na druhém místě, což znamená, že filmy z této části naší planety považuji za jedny z nejkvalitnějších. A film Kachní sezóna mne v tomto názoru ještě více utvrdil. Ale hezky postupně. Tenhle film jsem sušil doma ve skříni nějakých půl roku, než jsem si ho dnes pustil. Upřímně jsem ale nevěděl, co od toho čekat. Ale co jsem viděl mě velice zaujalo. Omšelé a vcelku nudné panelové sídliště na mexickém předměstí, kde se v neděli v 11 hodin dopoledne nic moc neděje. A za dveřmi v jednom z těchto paneláků v tuto dobu dva čtrnáctiletí kamarádi začínají hrát videohru. Ale co dělat, když náhle vypadne proud? To se potom hodí, když v bytě máte šestnáctiletou sousedku, která si k vám přišla upéct dort. A když potom přijede poslíček s pizzou o několik sekund déle, než měl, a nechce se hnout, dokud mu kluci nezaplatí, je o zábavu postaráno. Tenhle film je podle mého názoru zcela netypický, což mu však přidává na zajímavosti. Sledovat čtyři postavy, jak tráví nedělní dopoledne v panelákovém bytě, to byl úžasný nápad a mě to naprosto nadchlo. Netuším, v čem spočívá kouzlo této mexické komedie, nedokážu ani vysvětlit, proč hodnotím tak, jak hodnotím. Jen prostě tuším, že tohle je něco úžasného a nevšedního, a že si to zaslouží pořádně ohodnotit. A tak uděluji čtyři hvězdičky. ()
Chápu tak nízké hodnocení na ČSFD. Ono vidět něco takového v kině (a ještě za to platit) není ten nejlepší způsob sledování tohohle filmu. Ale když jsem to viděl ve Filmovém klubu na ČT někdy o půl dvanácté, nečetl jsem předtím žádné recenze, ani neviděl místní hodnocení, tak mě ten film velmi, velmi potěšil. Vím, že je to černobílé, že se tam skoro nic neděje a že je to občas i trochu nuda, ale když se vám nechce jít večer spát, tak je to asi to nejlepší, co můžete v dané chvíli udělat a tj. sledovat tuhletu "KOMEDII". Nevím, proč na IMDb a ČSFD dali takovýto žánr, protože to je (podle mě) prvoplánově dělané jako drama, a možná i právě proto jsou na ten film ne zrovna vždy kladné ohlasy. Člověk by se totiž mohl těšit na mexickou komedii a dostane úplně něco jiného. - 90% ()
Ten film dělá čest svému jménu. Je poskládaný s kousků a "pokousků" s cílem - zabít čas. Nekalibrovaný jako ona neděle v mexickém paneláku: chvílka nudy střídá trochu srandy a pak taky něco pravdy o životě. Nahoru dolů. Byl to záměr, nebyl to záměr - vytvořit přímo v divákovi pocit panující, šedé, těžkopádné a zdlouhavé neděle? Nad takovým přesahem váhám. Váhám taky nad jednou hvězdou čistě za kameru. Je to přeci jenom debut a tak je to třeba hodnotit. Ostatně po tom mém předchozím shlednutém debutu je to značná uleva. Ale rozhodně ne nejlepší mexický film roku. Napadá mne otázka, jak je možné, že na ČT2 projde do filmového klubu téměř cokoli. Za plejádu debutantských filmů jistě moc neutratili ... hlavně, že jsou tam titulky, to ano ... alespoň se to hodí k výuce jazyků ... ()
Zajímavý černobílý minimalistický film. Perfektní neděle v panelákovém bytě s colou a videohrami (střílečka Bin Ládin x Bush) je pro dva teenagery násilně přerušena výpadkem elektřiny a vpádem šestnáctileté osamělé sousedky dovolující si upéct u nich v troubě buchtu (nebo možná potřebující společnost pro oslavu svých narozenin). No a k tomu ještě prodejce doručí pizzu o 11 sekund později, než je inzerované časové maximum. Zdánlivá pohoda se hroutí a ani dva vetřelci nechtějí vypadnout, protože nemají nic lepšího na práci a bez elektřiny nelze vybojovat ani vítězství ve fotbalové videohře, kdo zaplatí pizzu. Během nastávájící diskuse se uvolní napjatá atmosféra až při konzumaci koláčků, ve kterých se objevila přísada marihuany. A rázem se vyjeví problémy hrdinů - osamělost, problémy s rozlišováním erotické náklonnosti a přátelství (stačí se spárovat a je jasněji), nejistota i znechucení z rozvodu rodičů a jejich věčných hádek o domácí cenné předměty (po střelbě do nich se pár problémů vyřeší), neuspokojivé zaměstnání (telefonické odeslání šéfa do... odstraní i tento problém). Výhledu z gauče vévodí na zdi obraz divokých kachen, které odlétají, tak jako hrdinové filmu od svých starostí. P.S.: Po závěrečných titulcích konečně přijde maminka... Trailer: http://www.csfd.cz/film/208181-kachni-sezona-temporada-de-patos/videa/ ()
Reklama