Temporada de patos
Kačacia sezóna
Duck Season
Obsahy(1)
Panelákový byt a výpadek proudu, to zas bude neděle!
Je neděle, 11 hodin dopoledne a Flamova matka musí někam odejít. Zdá se, že Flama a Moko mají před sebou neděli snů. Prázdný byt, playstation, coca-cola a pizza, co jim může chybět? Ale jen do chvíle, než vypadne proud. Jeden panelákový byt, čtyři mladí, tři z toho ještě děti a nekonečná neděle. To je prostor, v němž debutující mexický režisér Fernando Eimbecke rozehrál svou hořkou černobílou teenagerovskou komedii. Natolik oslnila domácí publikum, že získala 11 z 12 možných výročních filmových cen Ariel a 8 cen na Mexickém filmovém festivalu v Guadalajaře 2004 a stejně tak byla s úspěchem uvedena na mnohých zahraničních festivalech, včetně MFF Karlovy Vary.
Kromě nesmírně civilních hereckých výkonů mladých herců, po zásluze též oceněných, a skvělé hudbě, která rovněž velmi podstatně vytváří atmosféru tohoto jen zdánlivě nenápadného filmu, je tu nejpozoruhodnější zejména Eimbeckova režie. Dlouhé pasáže, v nichž se mezi postavami zdánlivě nic neděje, střídané směšnosmutnými akcemi zdánlivého veselí, zkomponované k sobě jako hudební skladba, v jejichž rytmu a souzvuku vycházejí najevo další plány, vytvářejí až neuvěřitelně pravdivý portrét dvou teenagerů s jejich problémy, dívky odvedle, jejíž rodiče zapomněli na její narozeniny, a mladíka, který přichází na to, že vlastně nedělá co, skutečně chce. Čas, kdy ti čtyři čekají, až zase zapnou elektřinu a oživí umělý svět všech jejich berliček a pomocníků, se stane z původně nuceného zabíjení nudy jednou z nejzajímavějších chvil jejich dosavadních životů. Zbaveni záchytného systému rutinních činností náhle jednají sami za sebe a nacházejí sílu vyslovit své problémy především sami před sebou.
Eimbeckův hraný debut patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co v poslední době na i tak zajímavém filmovém prostoru mexické kinematografie vzniklo.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (88)
Áno, tak táto čb mexická komédia- nie jedinečne vtipná, zápletkou skôr menej výrazná, poľahky zabudnuteľná (preto sa i vyjadrujem, aby dojmy ostali konzervované) je učinená milota! Kachní sezona vás pozitívne prepóluje, verte, takže ak sa vám z podobných extrémov robí nevoľno, nejak sa vyzbrojte alebo proste radšej nepozerajte. Táto úsmevná komédia je priateľom každého večera, pôsobí a nenudí. Osobne ma nádherne naladila. Schválne, ak ste čítali obsah a nejak sa nepozdáva, choďte do toho, ono sa oplatí! A názov je krásny, keď uvidíte, pochopíte. :ˇ) Obsahu a presahu tohto filmu nemožno nedať takéto hodnotenie. Zaujímavé komentáre: tereza.s, cactiforme, Pierret, 5150, fonkiaz, DDT ()
Cernobila nezavisla komedie prichazejici ze slunneho Mexika vypravi pribeh odehravajici se behem nedele v jednom byte, kde se najednou stretavaji dva znudeni mladici, roznasec pizzy a hezounke devce z vedlejsiho bytu snazici se upect dort k oslave svych vlastnich narozenin. I na malem prostoru a neherci pred kamerou se da vytvorit originalni komicke i lehce dramaticke situace odkazujici na zivot ve stredni ci jizni Americe. Z vlatnich zkusenosti muzu potvrdit, ze k takovym situacim dochazi a nejsou jenom vyplodem ciste fantazie. 70% ()
Nezávislá laciná komedie osciluící někde velmi lehce nad průměrem. Chtěla by být takovou tou hořkou tragikomedií pro intelektuály, což se jí daří (a mě nudí), ale mám pocit že využívá až příliš mnoho totálně profláklých motivů. Zábavné neverbální pasáže, kdy se občas usmějete střídají několikaminutové dialogy o ničem, kdy bych to nejraději zabalil. Nebýt na tom v kině tak to po třech minutách vypnu. ()
Výborná záležitost a moc nechápu zdejší negativní a podhodnocené konetáře a hodnocení. Skvělé překvapivé zápletky. Skvělý vývoj situací. Překvápko, tak to má myslím být! A zdá se, že ani mezi 6 stěnami nemusí být vůbec nuda - člověk jim úplně závidí. Trošku slabší herecké (dětské) komentáře, ale ten japonskej pizzař je skvělej :)). 8,5/10 ()
Nedělní líné dopoledne přechází pomalu do odpoledne v jednom paneláku na předměstí Mexického velkoměsta. Výpadek proudu svede dohromady malou skupinku lidí, kteří by se asi normálně spolu ani nebavili. Dva čtrnáctileté chlapce Flama a Moka, dospívající slečnu Ritu ze sousedství a zkrachovalou existenci poslíčka pizzy Ulisese. Tahle rozdílná čtveřice tráví společný čas sice v jednom bytě, ale přitom jejich myšlenky jsou tak rozdílné. Každá postava má v sobě skryto totiž své malé tajemství, které ji tíží na duši a chce ho nějak vyřešit. První půlka filmu nás seznámí se všemi čtyřmi postavami, sice tempo vyprávění není nijak závratné, ale nenudí a připravuje nás na druhou půlku, která už je v úplně jiném rytmu a díky “inspirujícímu“ obrazu s kachnami a dortu brownies s “magickou“ přísadou hodně posouvá film v mém hodnocení nahoru. Černobílý film režiséra Fernanda Eimbcka se vyznačuje velmi nápaditou kamerou, za kterou stál Alexise Zabeho a jemným absurdním humorem, který díky zvolenému materiálu má i dvě zajímavé a výrazné pointy. Malý film, který potěší svým humorem a přitom donutí diváka i trochu přemýšlet. ()
Reklama