Šestiraňák

Kraťas samozřejmě dobrej, ale taky se teda přidávám spíš k tý části, která z toho zas tak do nebes posraná nebyla. Tim tomu samozřejmě nijak neberu dobrý herce v čele jednoznačně s Brendanem (ale hned za něj bych navzdory jeho malý roli zařadil jeho tehdejšího uchosyna Domhnalla, kterej mě bavil snad úplně nejvíc), ani třeba bizár v podobě explodující krávy, vraždy králíka nebo kusů mozku na okně vlaku. Neberu tomu ani pár skvělejch replik ("vystřelil svý mámě mozek z hlavy" - "aha, a je mrtvá?"; nebo "neviděl jste mojí manželku?" - "jojo, před chvílí se rozmázla o vokno"), kromě tohodle všeho tomu ale pro mě nakonec chyběla asi nějaká ta chemie, díky který by to působilo využitějc. (05.02.2018)

Six Shooter je takový malý krátkometrážní zázrak. Tento držitel Oscara ve vás probudí neodolatelnou touhu jen tak sednout na vlak (no jen považte - dobrovolně sednout do vlaku vypraveného ČD) a jet. Martin McDonagh potvrzuje, že Irové jsou tak trochu šáhlí raplové. Ovšem úžasně vtipní. A třeba cestou zahlédnete i nějaké ty ovce či aspoň zjistíte proč se vyplatí mít při sobě šroubovák a zapalovač (aneb MacGyver hadr). Přesto mě McDonagh překvapil. Že je vtipný jako málokdo, to už dávno vím z jeho inscenací, ale že k tomu nepřidal "to navíc" mě docela mrzí. (28.03.2008)

Krátkometrážní černá komedie z jednoho kupé ve vlaku. Chlapík se dozví, že mu umřela žena - jede domů vlakem. Vedle sedí manželský pár, oba manžele mají slzy v očích, mají nějaké trápení. A s nimi ve vagónu sedí mladík, jehož drzost ptát se na to, po čem mu nic není, je zřejmě hnána jeho vlastní nervozitou. Málo kdo toto setkání přežije. Při tomto snímku se do sluchátek smála i tlumočnice. (25.07.2005)

Martin McDonagh prostě dokáže zaujmout, ať už je to krátký film nebo dlouhý. Tady si chvíli říkáte, o čem to vlastně bude, co se z toho může vyvrbit dobrého, ale pak jen až do konce zíráte na to, co se tu děje. A je to opět herecky i scenáristicky skvělé, navíc je to sakra drsné, ale přitom pořád niterné, emotivní. (31.03.2018)

Den, kdy zaspíte, z autobusu, kde vám asociální individuum vykašle do obličeje veletrh bacilů, vystoupíte rovnou do hluboké kaluže, v práci se čelně srazíte s blbou náladou většiny kolegů a šéfa (že by pondělí?) a po návratu domů zjistíte, že vám chcípla činčila, je v porovnání s tímto jenom takovým žoviálním šťouchnutím do žeber. Kombo smrt, sebevražda, vražda není samo o sobě zrovna vzpružovací, ale když k němu přidáte irského sociopata a jeho historku o krávě se zaraženými větry, nemusíte být zrovna matka, které zemřelo dítě, aby to s vámi zacloumalo, či spíše rovnou šlehlo. Martin McDonagh ovládá temnou stránku konverzačního humoru dokonale, není proto divu, že právě s ním servíruje svůj první krvavý steak. Oscara pochopitelně nedostal jenom za vršení zabijáckých vtípků, střet pana „antiživota“ a pana „skomírajícího“ nabízí celou řadu interpretací (některým jevům, třeba smrti, jsme nuceni jenom přihlížet), ale beze studu přiznávám, že mě nejvíc dostala strašlivě krutá a přitom absurdně komická scéna s indisponovaným králíkem. To bylo fakt úplně nejvíc! 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, genetique, Weirdman (20.02.2010)