Jak sladký byl můj Francouz

Stát se otrokem indiánů s vyhlídkou na to být sněden není žádná výhra. A přeci zajatý Francouz jen neúpí, nýbrž si také užívá. Dostane manželku, s níž tráví idylické chvíle o samotě, procházkami, laškováním, ve vodě (skoro jako v Modré laguně) a při tom myslí na útěk. A když se mu naskytne možnost vyloupit hrob, odstranit soka a ukrýt poklad, aby jej při nejbližší příležitosti vyzvednul, zdá se, že jeho štěstí už nic nezabrání. Jenže co na to náčelník, jehož je otrokem? Z části dokument o indiánech, jejich práci i zábavě, nechybí ani válečný střet s jiným kmenem. A v momentě, kdy se i Francouz zbaví oděvu, nikoho oblečeného už neuvidíte. Ale je to jako sledovat dokument ze života naturistů. Jen jsem měl pocit, že skutečných indiánů ve filmu zas tolik nebylo... K původním třem * přidávám po drahných letech ještě jednu za prales a scény ze života domorodců. Jen z té jejich hudby mi chvílemi pískalo v uších. (02.05.2022)

Film s Indiány, který není westernem. Který se neodehrává v na prériích Severní Ameriky, ale v pralese Jižní. Děj je z století šestnáctého a ne devatenáctého. Tak trochu je to inspirováno Hansem Stadenem, a jeho knihou - bestsellerem ,,Pravdivá historie a popis země nahých a strašlivých lidožroutských divochů, nalézající se v novém světě Americe" nicméně s Francouzem, který měl jiná štěstí i neštěstí. Zase na druhou stranu některá prokletí vyjdou. (21.02.2022)

Byl chutný, ten můj Francouz (Como era gostoso o meu Frances) aka How Tasty Was My Little Frenchman*** (Brazílie 1971)*** Scénář a režie: Nelson Pereira dos Santos*** Kamera: Dib Lufti*** Hudba: Guilherme Magalhães Vaz, José Rodrix*** Střih: Carlos Alberto Camuyrano*** Hrají: Gabriel Araújo, Gabriel Archanjo (Mbiratata), Ana Batista, João Amaro Batista, Arduíno Colassanti (Francouz), Manfredo Colassanti (obchodník), Hélio Fernando, Eduardo Imbassahy Filho*** Jazyk: Portugalština/jazyk Tupi/Francouzština*** 84 min*** Konec 16. století. Francouzský námořník považovaný za Portugalce je zajat indiány a je mu oznámeno, že bude sněden. Před tím ho ale čeká osm idylických měsíců v ráji. Pokouší se uprchnout, ale nakonec skončí tak, jak mu bylo řečeno. Syrové filmařské postupy a prokládání příběhu citáty dodává filmu až dokumentární ráz. (23.01.2008)

16. století – muži je v zajetí kmene Tupinamba darováno osm měsíců života, manželka i vlastní chýše. Podaří se mu vyhnout kanibalskému obřadu? Vykoupí se tím, že domorodce naučí vyrábět střelný prach? Přidá se na jeho stranu nově nabytá manželka? Příběh, který skrze kanibalský motiv místy nabývá černohumorných odstínů, režíroval „otec nového brazilského filmu“ Nelson Pereira Dos Santos. Film je prokládán transkripcemi dobových zápisků cestovatelů, dobyvatelů a misionářů. (16.08.2005)

Príbeh námorníka, ktorého zajmú domorodci z kmeňa Tupinamba a keďže ho považujú za Portugalca, rozhodnú sa ho zjesť. Tento film zobrazuje domorodcov ako úplných magorov a keďže som pred ním videl novšie, lepšie spracovanie (Hans Staden), zachraňuje ho len tá džungľa (teda to, čo z nej v dobe natáčania zostalo), nahé indiánky a fakt, že mám rád filmy s domorodcami. (08.02.2012)