Obávaný bojovník

V tak vážným kontextu byl pro mě příběh poněkud naivní a milionkrát viděnej. Na druhou stranu tu jsou snad nejlepší scény soubojů, co jsem v posledních pár letech viděla a je to neskutečnej balzám odpočinout si od zběsilejch střihů a scén střídajících se rychlostí světla. Skvělá choreografie, ozvučení a Jet Li(ův) výkon, kdy se pokusil o herectví a pozitivně překvapil. Neříkám, že je to Laurence Olivier Číny, ale zahrál to slušně, navíc už deset let vypadá na třicet a to je mu skoro padesát. Jinak ale film moc nepřekvapí, je to o cestě za poznáním a uvědoměním si hodnot, což se jako obvykle odehrává kdesi v opuštěný vesničce obydlený moudrýma vesničanama a slepou kráskou. Pak následuje tradiční návrat a závěrečnej boj. Nakolik se tomu dá věřit z historickýho hlediska nevím, ale podle mě to bylo moc jednoduchý. Ale pro starou čínskou kulturu mám slabost a souboj s Nathanem Jonesem byl fajn. 70% (08.04.2011)

Jet Li patři mezí mé bojové oblíbence. Nejen proto, že se umí slušně prát, ale působí na mě sympatickým dojmem, ačkoliv tomu tak pro mnohé z diváků není. V případě obávaného bojovníka jsem byl o to více nadmíru spokojen, protože role, jechž se ujal, a to jak záporné, tak kladné, zahrál s velkým nasazením a hlavně uvěřitelně. Někoho možná bude nudit ona "přírodopisná" část, kdy poznáváme i druhou stranu bojového umění, spojení se s přírodou a objevování člověka a jeho mysli. Souboje jsou pěkně propracované, a ikdyž se nevyhly zpomalovačkám, poskytly nejen mladšímu publiku i mnoho morálních poučení. 80% (31.01.2010)

S tímhle filmem u mě určitě Jet Li malinko stoupl v kurzu a v jeho případě rozhodně proměna k lepšímu vzhledem k jeho předchozímu filmu - Utržený ze řetězu. Dokonce sem tam na něm byly znát i nějaké emoce, smích, smutek, radost, nebo třeba vztek, úplně jsem valil oči! Obávaný bojovník sice není taková pecka, jako třeba první Ip Man, ale v rámci svého žánru je to hodně nadprůměrná podívaná o tom, že pýcha předchází pád a také o jednom bojovém umění, zvaném WuShu z období zhruba před 100 lety v Číně. Nutno podotknout, že jsem měl k dispozici verzi, která trvá 141 minut, snad to nebylo na škodu. (28.01.2015)

Vzájemné dokazování si čí kung-fu je lepší už dlouho nebylo tak zábavné. Jet Li exceluje uvnitř arény coby čínský národní hrdina v kýčovité pohádce s reálným základem, ale z důvodu zachování nesmrtelnosti legendy realitou jen lehce poznamenané. Choreografie soubojů je nadpozemská, doslova a do písmene. Zrežírování těchto scén není nikterak inovátorské, Ronny Yu však dokázal dotáhnout běžně používané techniky téměř k dokonalosti. Díky zběsilým soubojům, kdy nechybí ani praskot lámaných končetin (které se následně jako zlomené nechovají, ale čert to vem), nepůsobí Fearless jako zástupce žánru tolik oblíbeného někdy v 80. letech zastarale ani dnes. Jako bojová akce to navíc není film myšlenkové zcela vykostěný. Poté, co hlavní hrdina jedná zbrkle a bez rozvážení, zaslepen pomstou, prochází v druhé třetině jakousi přírodní očistou těla a duše, pokáním. Uvědomuje si důležitost jednotlivých životních hodnot a poznává pravou lásku – kdyby to nebylo tak kýčovité, začal bych věřit, že hlavní podstatou filmu je duchovní cesta, nikoliv lámání kostí. Plytkost politické roviny, která vyvstane teprve v závěru, bude nejspíš mnohé iritovat. Číňané museli odjakživa vzdorovat utlačovatelským imperialistům ze západu a pohrdavým Japoncům z východu, ale odjakživa jim ukazovali, že se i v těch nejtěžších okamžicích dokáží postavit na vlastní nohy. Podezření z komunistické propagandy trošku upozadňuje tento dialog: – „Nebojuj. Život je důležitý“ –„Víte, o životě nerozhoduje jen jedna osoba“. Ale ať si některé náznaky přeberete jakkoliv, nemá smysl kazit si požitek z prvotřídní akční „mlátičky“, v poslední době jich až tolik nevzniká. Všichni se tváří, že něčím podobným v dospělém věku opovrhují a přitom nikdo, kdo vyrůstal na Šaolinech apod. nedokáže zcela potlačit své animální pudy: maso, krev – boj! 75% Zajímavé komentáře: Marius, Lateef, InJo, Ender66 (03.02.2007)

Nejsem zastáncem zvyšování sebevědomí čínského národa a mé wu-shu by rovněž potřebalo trošičku vypilovat, ale jsem fanda zásadních životních rozhodnutí. Já jsem se v útlém věku rozhodl, že nebudu kouřit, což považuji za o něco snažší závazek, než když se Huo Yuan Jia rozhodl, že nabančí každému, kdo si o to řekne. A jelikož se nevyhýbal žádné konfrontaci chodidel s čelistmi, tak to snad ani nemohlo být nudné. I když z nikoli časově nevýznamné metodiky sázení rýže jsem zase tak na větvi nebyl. (26.06.2013)