Denša otoko

Na konci filmu jsem na tom byl podobně jako lidé, kteří Train Mana sledovali online - v duchu (protože vedle mě spaly dcery) jsem na něj řval: "Narovnej se! Přestaň brečet! Narovnej se! Přestaň brečet!" Což je jediná věc, která mi nesedla - extrémní nedostatek sebevědomí u hlavního hrdiny. Možná je to však u lidí žijících za počítačem normální. Vše ostatní ale zvedá film na plnokrevné 4*. Protože. Forma vyprávění, kdy hlavnímu hrdinovi radí skupina spřízněných duší na internetu a konkrétně v druhé polovině scéna na peróně, kterou jsem koukal s otevřenou pusou - to bylo geniální! Také fakt, že ti lidé mají svůj vlastní minipříběh a skutečnost, že někde na webu snad stále je elektronická konverzace, na základě které kniha a posléze film vznikly - palec nahoru! Trochu jsem surfoval a dočetl se zajímavost (ve filmu neuvedenou), že dotyčná dívka si onen první den v metru zapomněla kontaktní čočky, pořádně na něj neviděla, tudíž neodhalila, že je dotyčný "otaku" (v angličtině "nerd" nebo "geek"), jinak, že by o něj nazakopla. A taky, že v době vydání knihy prý byli stále spolu a šťastni. Příjemný film a výborný příběh! ■ Jo a zjistil jsem, že existují nějaké Hermes šálky, pár za 300 až 700 dolarů :). ■ Nejlepší trailer, který jsem našel: http://www.youtube.com/watch?v=NMR_XqgSQcQ (13.06.2013)

Denša otoko jistě není žádný zázrak s originálním námětem, ale mě velmi potěšil a přinesl mi krásnou hodinu a půl. Po celou dobu jsem se usmívala nebo se přímo smála, je to totiž tak rozkošný a vtipný film, navíc s příjemným obsazením. Hlavní postavou je mladý muž, co se po léta skrývá doma ve světě počítačových her a svých virtuálních přátel, nepřipraven na reálný život. Jednoho dne se ale zamiluje a je to pro něj skvělá příležitost zapracovat na sobě a naleznout štěstí. A možná, že když jeho virtuální přátelé uvidí, že je možné to dokázat, také se rozhodnou se svým životem něco udělat a pohnout se z místa... Jedná se o krásný snímek, který určitě doporučuji. (27.09.2009)

Mělo to docela našlápnuto na prozkoukámí fenoménu anonymních webů jako je 4chan, ale ve filmu tenhle fenomén poněkud vyšuměl (samozřejmě, vždyť je to romantická komedie). Je tedy pravda, že někteří hrdinovi internetoví kamarádi mají ve filmu lehce načrtnutý vlastní příběh, ale fakt jen minimálně. No a taky mě lehce vadilo celé vyznění snímku, celá ta moralita - začněte žít.. Jenže to, co je nejhorší, je, že lásku jsem hlavním hrdinům nedokázal uvěřit... Jinak je ale pravda, že to byla docela zábava, některé situace :) Stejně pro Japonské pojetí lásky, respektive sbližování prostě asi nikdy nenajdu pochopení. To jak je Densha otoko ukoktanej, to bylo děsně protivný. (Jo, já vim, že je to proto, že nikdy ani s holkou nemluvil..ale stejně!) (18.10.2009)

Milá romantická komedie, která sem tam zatlačí na pilu možná až moc. Densha je místy roztomile nemotorný, občas ve své zmatenosti kouzelný, takže mu člověk prostě musí fandit, ale místy je na facku a v některých scénách ho Yamada přehrává až moc. Miki Nakatani jsem si oblíbil v úžasném Shiawase no kaori a i tady je ve své roli tak milá a okouzlující, že opravdu není těžké si ji zamilovat. Výborné jsou vedlejší role internetových přátel, rozmanité a přes minimum prostoru dokonale načrtnuté. K tomu spousta drobných vychytávek a malých nápadů. Zkrátka další příjemný večer ve společnosti japonské romantiky. (13.08.2012)

Velmi roztomilá romantická komedie o tom, že i na japonského otaka někde čeká láska a chce to jen popadnout příležitost za pačesy. Train Man docela pěkně vystihuje skutečnost, že ze "zajetí" světa počítačů může být dlouhá cesta do normálního života. Škoda toho trošku moc natahovaného závěru, jinak spokojenost. (14.10.2006)