Křest ohněm

Mi to pripadalo ako, nízko rozpočtový projekt na ukázanie širokej verejnosti konflikt na blízkom východe. Samozrejme by sa to nezaobišlo bez srdcervúcivh scénok, amerických patriotoch. To, že tam tý chlapci umierajú a ani nevedia prečo to už sa do podobných filmov akosi nedostáva. Aj napriek tejto propagande je film v celku znesiteľný a pozerateľný. Moje hodnotenie posúvajú mierne vpred akčné scény, ktorých ale na druhú stranu mohlo byť trocha viac. 45% (12.09.2020)

Těžko říct, co vlastně Křest ohněm je. Je to nejspíš (velmi špatně) zahraný dokument, ne válečné drama. Film totiž nemá vůbec žádnou záplatku, jen sledujeme, jak vojáci tráví je-den perný den v akci. Přestřelky střídají přestřelky (ani ty ale nevypadají zrovna realistic-ky), a když se zrovna nestřílí, posloucháme patetické, šroubované a křečovité hlášky, jaké by obyčejný pěšák v uniformě ze sebe nevypravil ani omylem. Je to prostě nesnesitelně dlouhá nuda. To radši běžte na Mariňáka. (23.02.2006)

Parta amerických vojáků jezdí, občas zastaví, vystřílí pár zlých Iráčanů, prohodí nějakou tu "ultra-hlubokou" myšlenku, sem tram něco vybouchne a takhle to jde pořád dokola. Akce působí jako když parta kluků hraje v lese airsoft, jen tam občas někdo po někom chrstne kbelík červený barvy. A to vše nesnesitelné 2 hodiny. (25.08.2008)

Hodně slabý kanadský válečný film, u jehož sledování jsem místy vyloženě trpěl. Děj celého filmu - jezdí se a střílí (a to by možná ani nebylo na škodu, ale jen kdyby se na to aspoň dalo dívat !). Iráčani mají ve filmu očividně rádi RPG, ale mohli by se nejdříve naučit s ním střílet (respektive mířit). Jo a pak je tu ještě ta scéna kdy nastane zoufalá situace - došla munice - a na řadu přišly nože. To sem se fakt musel smát jak Kanada udělala z nenáviděných sousedů superhrdiny. Minizápletka s vězni a policií působí v tomto ,,nedějovém" filmu jako pěst na oko. (23.02.2010)

Jsem velký příznivec válečných filmů, ale již dlouho jsem nabyl tak znechucen. Normálně osudy hrdinů dost prožívám, ale v tomto případě se mi to ani dost málo nedařilo. Trapně patetické hlášky, které vypouštěli umírající vojáci z úst, ve mně vyvolávaly pocity typu „Zavři hubu a chcípni“. Ani nejapné a bezduché tlachání o tom, co budou dělat, až se vrátí domu, kredit filmu nijak nevylepšilo. (07.06.2006)