Melodie mého srdce

Ano, je to taková pohádka, ale i přesto to působí ohromě kouzelně osudově, akorát, ač je teda hudba po celej film různorodá a plná fantazie, tak tam neni nic, co by mě přímo posadilo na prdel, že bych si řek "ty krávo, to je úžasný" a nezmoh bych se na nic víc, což tomu podle mě trošku chybí. Ale Freddie Highmore má rozhodně něco do sebe a tady zahrál výborně (27.06.2009)

Bože, to je neuvěřitelná pohádka! A ten malý génius s dolíčky a šťastným úsměvem mi uloupil kus srdce! To je ten důvod, proč se dívám na filmy - pro ten moment, kdy se ze souhry náhod zastavuje dech, kdy se téměř rozplynu v hudbě a kdy trnu hrůzou, aby se ta krása, dříve, než dospěje k závěru, nějakým necitlivým zásahem neposkvrnila. Bála jsem se zbytečně, mé souznění s příběhem nebylo přerušeno až do závěrečných tónů, ve kterých byl zakletý celý Augustův život. Podotýkám, že jsem nebyla na něco takového připravená, výběr filmu byl čistě náhodný, nečetla jsem ani obsah, což způsobilo totální šok, a náhle jsem pochopila, že když ruka kouzelníka (v tomto případě kouzelnice) sladí všechny filmové kýče v jeden, není krásnějšího balzámu na duši! (24.02.2012)

Když se vám zdá, že je svět vzhůru nohama, stačí nasadit sluchátka, nechat se unášet hudbou a všechno zlé je hned snesitelnější. To je pravda, za kterou se můžu postavit. Podobné poselství má i August Rush, půvabný snímek o tom, že slyšet není totéž co poslouchat. Freddie Highmore je zatraceně šikovný kluk, jeho kariéru budu sledovat a doufat, že nedopadne jako většina dětských hvězd. Jonathan Rhys Meyers dokazuje, že mu role rockera sluší nejlépe a konečně taky zpívá. Nechápu, proč mu (nebo spíš mně?:-)) to nebylo dopřáno i v Sametové extázi, kde nazpíval jen polovinu partů ze svého filmového repertoáru. Ano, možná je příběh přitažený za vlasy, ale já na to kašlu, už pro to krásné poselství, výbornou hudbu a sympatické herce. Scény, kdy se jednotlivá hudební čísla ústředního páru prolínají, aby symbolizovaly splynutí duší, patří k těm, které mi spolehlivě přivodí husí kůži. (28.05.2008)

Pán scenárista sa rozhodol vypotiť nadpozemsky náhodnú romantiku a od samého začiatku filmu začal tvrdo útočiť na moju zatvrdnutú metalovú dušu, zrejme s cieľom do polhodiny ma rozplakať. Skoro sa mu to aj podarilo, keby až tak príliš netlačil na klávesnicu a nevysmolil pár "náhodičiek", ktoré už som nebol ochotný mu zožrať. Celý film je na môj vkus silne precukrovaný, veď už len plagát k filmu vyzerá ako zátišie z nášho kostola. Aj tak ale mi je dostatočne zrejmý odkaz tvorcov a to, že hudba ľudí spája. Poznámka: Dychovku a novodobý sedlácky komerc hip hop za hudbu nepovažujem. (04.03.2010)

Je to v podstatě pohádka, proto nemá cenu příběhu vyčítat jeho nelogičnost a neuvěřitelnost. Je to pohádka o hledání rodičů - a naopak hledání svého dítěte, v níž zásadní roli hraje hudba. Všichni herci jsou dobří, ale výkon Freddieho Highmore je úžasný. Ten kluk je fantastický - líbil se mi v Karlíkovi i ve Spiderwicích - má takový úžasně civilní projev, a přirozenost které se u dětských herců v tomto věku moc často nevidí. (21.05.2008)