Mah nakorn
Citizen Dog
Občan pes
Obsahy(1)
Stydlivý vesnický kluk Pod se vydá do Bangkoku, rozhodnutý prorazit ve velkém městě. Najít tady zaměstnání není tak těžké: brzy začne pracovat v rybí konzervárně na lince na zpracování sardinek. Nešťastnou náhodou tu však přijde o prst. Začne se potloukat po městě ve snaze najít plechovku, v níž by mohl jeho uříznutý prst být. To je ovšem pouze začátek surrealistické pohádky plné absurdního humoru a vizuální virtuozity. Bohaté používání digitálních triků proměňuje šedivý Bangkok v město jasných, téměř kýčovitých barev a podivných prostředí. Film vychází z knížky, kterou napsala režisérova manželka Koynuch (a kterou on pak ilustroval), přičemž nebere sám sebe příliš vážně a obsahuje neobvykle vysokou dávku sebeironie. Jako kdyby chtěl říct: Smějte se mi! Přesto je ale zároveň dojemný, originální a vtipný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (164)
Poměrně jednoduchá báchorka, která sice příliš nepřekvapí příběhem, ale zase pohltí vizuálně dokonalým světem a přehršlí surreálných nápadů, zabalených do jásavě barevného balení. Moje první setkání s thajským filmem, bylo celkem dobré, i když jsem čekal od tohoto všude vychvalovaného filmu poněkud více. ()
Thajské sladkost. Ale bolí z toho zuby. ()
Neznám svěžejší film z Asie, a taky tolik nádherných barev, navíc je originální, nevšední. 5/5 ()
"Tohle je Pod, nas hrdina." A pak uz to jede, barvicky, muzikal a obri hora pet lahvi. O panu reziserovy jeste urcite uslysime :) ()
Mah nakorn je ulítlý sen. Sen, ve kterém se vyskytují bizarní postavy, pastelové barvy, bláznivé scény, iluze a přeludy. Žádná noční můra, ale příjemné setkání s hulícím plyšovým medvídkem, mrtvým taxikářem, uříznutým prstem, tajemnou bílou knihou, "plastovou" demonstrací, babičkou ještěrkou, Peterem kukuřicí a dvojicí, která žije svými sny. Jojo, relax s takovou thajskou Amálkou. P.S. Nesouhlasím s přirovnáním k Nauce o snech, která je vrcholem primitivní stupidity! ()
Tento film mě bohužel stejně jako nauka o snech míjí velkým obloukem ... že bych snad neměl sny ...? ()
Mám rád fantazii ve filmu, romantice se nebráním, pohrávání si s kýčem vítám, ale tenhle film se zkrátka dle mého názoru nepovedl. Nebo jsem se díval na jinou verzi než všichni ostatní...:-) ()
Moje první setkání s thajským filmem a hned se jedná o takovou magořinu. Ale úžasnou! 80% hvězdiček ()
Na můj vkus až příliš absurdní zápletka, ale jednak je zabalena do naprosto neskutečně krásně vymalovaného světa, ale hlavně si neklade žádné umělecké cíle a hranice hledá jen v tom jak dlouho nechá hlavního hrdinu čelit neopětované lásce a podrobuje ho mukám neustálým kontaktem s jeho vyvolenou. Dětinská naivita dospělého mladého páru mi v asijských filmech přijde už zcela v pořádku, za to mne zaujal hned z kraje skvělý "muzikálový" úvod, zombie-motorkář a nebo zoufalý plyšový medvěd hledající své místo po boku majitelky. Nejslabší na filmu jsou jednoznačně herci, respektive ústřední pár, ale většinu času k divákovi promlouvá obraz, nebo vypravěč. Hodnotím malinko víc hlavně za vizuální stránku. ()
Styl vyprávění byl dost podobný Amélii z Montmartru, jenže tohle bylo mnohonásobně ulítlejší, roztomilejší.....a barevnější :-) Postava Jin mi připomínala Phoebe s Přátel, taková thajská Phoebe :-) No a ty postavy co se s nimi Pod v životě potkával, no to bylo teda panoptikum města bangkokského :-) Jo a ještě na začátku zpívají takovou krásnou a vtipně udělanou píseň :-) ()
"POD JE OBYČEJNÝ CHLAPÍK A POPISOVAT JEJ BY BYLA ZTRÁTA ČASU." Říká komentář v úplném začátku a výstižně tím odráží náladu celého filmu, kterému chybí jen docela málo, aby byl úplně zbytečný ve své kompletní podobě... Když se tak jednou potkají v Bangkoku asijský FORREST GUMP a AMÉLIE Z MONTMARTRU, navíc svorně po prodělané lobotomii, přidají se přísady typu formální grotesky nebo muzikálových dozvuků (téměř všechny písně, které v snímku zazní, jsou nepříjemné byť jen na jeden poslech), neznamená to ještě, že výsledek bude zábavný sám od sebe. Proti filmovým hříčkám nic nemám a proti těm asijským už vůbec ne, OBČAN PES je ale nudný a otravný od začátku do toužebně vyhlíženého konce (s čestnými vyjímkami, jako byly scény s horou z plastových lahví nebo mluvícím plyšovým medvědem). II Scénář: Wisit Sasanatieng (podle stejnojmenné předlohy /v originále MAH NAKOM/ thajské spisovatelky, tvořící pod pseudonymem Koynuch - autorka je ženou režiséra a scénáristy tohoto snímku). 30% ()
Naprostý úlet, film z jiné planety! Z Thajska… Ovšem z Thajska, které je modro růžové, plyšoví medvědi tu nejenže mluví, ale přímo nadávají a navíc kouří, ve velkoměstě vám naroste ocas a pozor z nebe padají helmy! Přestože film místy sklouzne k mírné ukňouranosti (především v cukrkandlově patetickém závěru), odpouštím mu to a beru jako součást neuchopitelné a nepochopitelné asijské říše divů. ()
Ano - i v Thajsku točí trendové a´la Amélie filmy. Moc příjemné, avšak sdělením neoriginální, pokoukání. ()
Buď mi někdo do jídla přidal veselý houbičky a nebo to byl fakt pestrobarevnej film plnej blbostí a ujetin. Ani vlastně nevim, jestli se mi to líbilo...ale asi jo. Hodinu a půl jsem byl v barevnym světě kde se useknou prsty a hned se daj zpátky, uklízečky blbnou s ekologií, plyšáci mluvěj a kouřej, lidem rostou ocasy...a ženský jsou bohužel stejný jako v reálu. ()
Jak hodnotit tenhle film. Po příběhové stránce je to tuctová love-story, po té režijně je to kouzelně ujeté. Písničky se dělí na dvě výtečné (úvodní odezpívaná celým Bangkokem a babiččin recyklační rap) a kýčovitý zbytek. Ale tři čtvrtiny filmu jsem měl příjemný pocit, a těšil se co přijde dál, navíc humor zde je mnohem černější a lepší než v podobné a těžce přeceňované Amélii. Čtyři hvězdy s odřenýma ušima, už jen proto, že Amélie dostala tři. ()
Asijský (přesněji Thajský) klon Amélie. Má srdíčko, fanatasii, nápady, vtipné scény, ale jako celek ztrácí tempo, děj a kouzlo. Barevné spektrum a některé scény jasně naznačují, co tvůrci během kreativních procesů konzumovali a zmíněné momenty patří k nejlepším, ale jak se dojde ke všedním scénám, nebo samotnému příběhu, začne nám romantika a celý feeling filmu povážlivě kulhat, jak Václav po operaci kyčle:-) Pokud máte slabost pro romantiku a asijskou kinematografii neváhejte, pro ostatní; neočekávejte!... 60% ()
Ještě barevnější a stylizovanější než Amélie (nevěřil bych, že to někdy řeknu), ale tím, že tenhle film absolutně rezignuje na zbytky racionálního myšlení a nechává diváka unášet jen fantizií, je mi mnohem sympatičtější. Přesto nejsem zastáncem písniček ve filmech (většinou), takže jsem se i přistihl, jak v těch muzikálových vložkách sleduju kytku vedle obrazovky. Ale jak už jsem řekl, musím hodnotit líp než Amélii... ()
S Amelií srovnávat nemohu, protože jsem ji zatím neviděl, leč občas mě napadalo srovnání s Forest Gumpem. Jinak rozhodně úžasný film, plný symboliky, skvělých nápadů (i když možná nezamýšlené), barev, hořkosladký...Pokud se k němu dostanete, určitě neváhejte, pokud to bude do konce zimy, ještě lépe, je to příjemné osvěžení v tom marastu...Scénář mi slabý nepřišel, myslím že bylo řečeno, co bylo zamýšleno říct. Lepší film jsem si pro vstup do nového roku zvolit nemohl ;) ()
Pohádka. Oddechovka se silným pozitivním nábojem. Nehledejte v tom smysl, realitu, nebo snad nějaký složitý příběh. Srovnání s Amelií je opravdu jen srovnání. Vtipné okamžiky, popíkově nakažlivé melodie, sladký a jednoduchý závěr, či originální scénáristické drobnosti vytváří v kontextu thajského života třeba ne jedinečné, ale rozhodně nezapomenutelné dílo. ()
Na tento film jsem byl hodně natěšen. Prvních cca. 10 minut se mi zdá hodně dobrých a Amélie na tripu je z toho cítit na sto honů. Potom ale film začíná doslova uvadat pod rukama. Neustálé vršení absurdních scén a výjevů, je sice efektní, ale tady vyloženě začíná nudit - a to že je tu spousta dobrých scén a nápadu je jedno, vše je naházeno na jednu pomotanou hromadu. Po hodině už jsem toho měl akorát tak dost a více než sledováni "děje" ve filmu jsem pročítal strop. Byl by to nádherný klip na 5minut a taková Björk by určitě byla štěstím tumpachová. Asi mám málo fantazie - no tedy málo té, kterou vyžaduje tento film. Přitom filmy jako je Svit neposkvrněné mysli, Amélie z M., nebo nedostižný Brazil jsou pro mě daleko hodnotnější. Tohle je blbost přátelé, barevná a laciná ()
Související novinky
Filmasia 2006
Ve dnech 30. 11. - 3. 12. 2006 se v pražských kinech Světozor a Aero uskuteční již druhý ročník asijského filmového festivalu Filmasia, letos zaměřený na Tchajwanskou kinematografii. Ta v posledních… (více)