Sněhový dort

O obsahu nebudem písať, ten je pomerne hodnoverný napísaný hore, Bol som zvedavý na Sigourney .. bola dobrá ale ešte viac ma prekvapil Rickman. Je to pán herec, a to čo predviedol tu to bol naozaj zážitok. No a záverečná pesnička bola od mne malo známych Super Fury Animals, celkom fajnová .. aha .... :) pozeranie filmu bolo pri tých hercoch pre mňa príjemným zážitkom . (05.09.2016)

Vynikající Alan Rickman a snaživá Sigourney Weaver v pomalu plynoucím, přesto podmanivém dramatu o lidských osudech, o bolesti, o hledání rovnováhy, o usmíření i porozumění. Na první pohled možná chladný jako sníh, a občas rozpačitý stejně jako reakce lidí na chování těch odlišných, ale současně plný velmi silných emocí, někdy otevřených, někdy ukrytých pod povrchem a jen občas probleskujících na povrch jako ty vločky, se kterými si hraje Linda. Poklidné , přesto silné, s několika hodně působivými okamžiky a řadou zdánlivě prázdných tichých míst, z nichž některé na mě zapůsobily obzvlášt mocně. Jeden z filmů, který sice nedosáhne na vrchol, přesto mi několikrát zahrál na city, dokázal se mnou velmi dobře komunikovat, něco mi říci i něco připomenout. "Jako cenu má chvíle?" (06.12.2014)

Scénář: Angela Pell .. Tající Dort dost skřípe, v drobnostech i celku. Snímek je prakticky ve všem neobjevný, nedotažený a nevěrohodný. Měl jsem problém uvěřit mnoha věcem, podáním autismu počínaje, přes havárii až tím, kde vzal Rickman ke konci další auto konče. Možná je divné, že se moje mysl během sledování šťourá v takovýchhle věcech, ale film mi zavdal důvod, být takhle nedůvěřivý už v samé podstatě zápletky. Je totiž celá uměle vykalkulovaná a začíná to už onou hloupou havárií - jak může auto, najíždějící na silnici ze strany, kde v prvním pruhu jezdí auta zleva doprava srazit kamion tak, že zabije spolujezdkyni nárazem do místa kde sedí? 1) Kamion musí jet vlevo!! tj. v protisměru, i když je na silnici dvojitá plná čára. 2) Řidič sraženého auta musí zastavit až na polovině silnici, nikoliv před křižovatkou - OMG, za takové jednání by nedostal ani řidičák, natož vyvázl bez stíhání. Po takovém lapsu po mě chcete, abych ve filmu hledal emoce? Chápu, že je režisér z Británie, kde se vlevo jezdí, ale když film zasadí do Kanady, měl by si tohle pohlídat (snaží se to zamaskovat nepřehledným sestříháním, ale zjevné to je) . Nízké hodnocení však není jen za tohle. Pouze tím byl nastartován trošku kritičtější metr, na jehož stupnici zůstala spousta dalších, třebas i kladnějších momentů jen v nízkých hodnotách. (08.10.2007)

Komentář bude velmi zmatený, nepromyšlený a stylisticky příšerný. Sigourney Weaver nehrála autistku, ona jí byla. Pročetl jsem si tu mnoho zejména negativních komentářů a docela často v nich byl skloňován Rain Man, asi nejslavnější film na téma autismu. Zároveň však dílo, které dalo světu velmi kýčovitý a zcela falešný obrázek o tomto postižení. S hořkým pousmáním a zadostiučiněním smekám před Marcem Evansem, Angelou Pell ( scenáristka) a zřejmě i týmem odborných poradců, kteří dokázali do snímku nejen o autismu vložit odkazy na ten skutečný a opravdový život s autismem a autistou. Od jediného možného způsobu vyrovnání se, tedy akceptace, od věčně nechápajícího okolí, které přesto dokáže autistovi na malém městě poskytnout bezpečí, a to od ignorantské sousedky, která "viděla TEN FILM a ví tedy o autismu všechno" až po kostelnici posedlou nevyžadovanou charitou, od nevyzpytatelnosti, na kterou se není možné připravit, ale stále se jí musíte přizpůsobovat až po v neposlední řadě de facto dokonalý lidský charakter autisty, který není schopen přetvářky či lstivosti. Sněhový dort byl navíc poset vločkami jemného a laskavého humoru, který dodal celému příběhu charakter obyčejného lidství. Pro někoho to bude vždycky málo, pro mě to nejdůležitější. Velmi patetický a kýčovitý závěr komentáře k filmu, který takový rozhodně nebyl. Což mi připomnělo, abych TOMU FILMU zase ubral. (28.07.2015)

Nic, co bychom jinde už neviděli, ale díky skvělému Rickmanovi (tedy, kdy on není dokonalý, že :) tento příběh o vině a odpuštění neprošumí vaší hlavou tak rychle, jak by se mohlo zdát a dokonce je jeho chuťový ocas i pár hodin po projekci nečekaně silný... Sigourney Weaver není také vůbec špatná, autistku ji kromě pár přehmatů věříte, čili ano, pokud na film v té jedné kopii, která republiku obíhá, narazíte, návštěvou rozhodně neprohloupíte... (02.10.2007)