Snow Cake
Režie:
Marc EvansScénář:
Angela PellKamera:
Steve CosensHrají:
Alan Rickman, Sigourney Weaver, Carrie-Anne Moss, David Fox, Jayne Eastwood, Emily Hampshire, Callum Keith Rennie, James Allodi, Julie Stewart (více)Obsahy(1)
Snowcake je příběh o lásce, přátelství a neortodoxním vztahu muže unikajícím své minulosti, autistické matky, která se musí vyrovnat se ztrátou své dcery, a vášnivé ženy držící si lásku dostatečně od těla. Když Alex zastaví mladé stopařce Vivienne, nemá ani tušení, že jeho život se v mžiku otočí vzhůru nohama. Havarují a Vivienne na místě zemře. Díky pocitu viny se rozhodne navštívit Vivienninu matku. Netuší však, že Linda je autistka, která sice chápe, co se stalo, ale není schopná projevit jakékoliv emoce. Alex se rozhodne u Lindy zůstat a postarat se o pohřeb. Netrvá však dlouho než si začne románek se sousedkou LIndy Maggie, což se vůbec nelíbí jednomu místnímu policistovi. Ten přijde na to, že Alex byl odsouzen za zabití člověka a nedávno opustil vězení. S blížícím se Vivienniným pohřbem se začíná na povrch dostávat Alexova temná minulost... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (164)
Krásné spojení Alana a Sigourney, ti dva mi prostě sedí. Milý film, který vás chytne za srdce. Pár věcí mi tu není jasných, ale co jsou proti mému výslednému dojmu z filmu. ()
Potlesk pro Sigourney Weaver. Tak dobře napsanou a věrohodně zahranou roli aby člověk pohledal. Roli autistické matky, která nezná emoce, nechápe, proč by měla chtít někoho vidět, nerozumí tomu, co to je ztráta, bolest... Linda si žije svůj život uzavřený v neprodyšné ulitě a okolní svět ji nezajímá. Miluje sníh a pořádek. Neví, co má dělat, když jí někdo upřímně říká, že ji má rád. Neumí na to reagovat. A já jí to v tomhle filmu věřím. ()
Alex je práve na slobode, po odpykaní za vraždu. Pripletie sa mu do cesty prostoduchá stopárka a začína sa dráma neočakávaných situácii. Najprv ich trafí, kamión a stopárka Vivien končí pozemskú púť. V prevychovanom kriminálnikovi Alexovi sa ozve samaritánske srdce a vydá sa za matkou mŕtvej Vivy. Linda je autistka a priam horí nadšením Alexovou prítomnosťou, ktorého hneď udomácni u seba, vo svojom autistickom dome. Oproti býva suseda Maggie, ktorá pred 12-tými rokmi skončí s najstarším remeslom a teraz si sem tam kefne zo zvyku, kto príde do rany. Najčasnejšie samozrejme s miestnym poldom. No a po novom je tu Alex. Tu vzniká medzi Alexom, Lindou a Maggie, plus pes, príbehový štvoruholník pre, ktorý produkcia vymýšľa situácie, ako sa len dá. Po dlhom čase sa to konečne ukončí, keď Alex pre radosť trtkoša poldu odfrčí a zanechá po sebe akurát tak dômyselný názov filmu. ()
Myslím, že Sigourney Weaver má slušně zaděláno minimálně na nominaci na Oscara. Alan Rickman také moc nezaostává. Jinak má film vskutku originální námět a řekl bych, že je i reálně odvyprávěn. Navíc se mi zde líbila i hudba. Možná ale s jiným obsazením by to bylo za ***. ()
PERFEKTAMUNDO!! ()
Dlouho tomu, co jsem naposledy viděl film na takové úrovni. Zdánlivě až "primitivní" příběh není zas tak nudný, jak se může na první pohled jevit. Film nevypráví o životě hrdinů, nýbrž o úseku jejich života. Úsek nikterak zajímavý (samozřejmě co se filmového průmyslu týče), a přeci k zamyšlení. Nejspíš nebudu jediný s kým tento snímek zamával. Nijak mediálně opěvovaný režisér Marc Evans dokázal natočit snímek, kterému se procítěným a zpracoováním jen málokterý vyrovná. Realistická scéna kombinovaná se skvělými hereckými výkony, bravurně vybranou hudbou a filozofickými myšlenkami. Samozřejmě nutno zmínit nebo spíše vyvýšit naprosto brilantní výkon Sigourney Weaver, která ztvárnila svou roli nikoli svou osobou, ale srdcem, a to se jen tak nevidí. ()
Veľmi príjemný film, ktorý vás pohladí na duši aj srdci. ()
Originální zápletka, skvělé herecké obsazení, Sigourney Weaver se své role zhostila bravurně, Alan Rickman coby zklamaný a životem unavený Alex je více než přesvědčivý, zajímavý je i herecký výkon Emily Hampshire (Vivienne). Komorní drama tří (čtyř) lidí, kteří jsou sice každý jiný, ale mají taky něco společného. Téma autismu je od dob Rain Mana pro scénáristy vděčné, nechci se pouštět do debat, zda Linda je nebo není typický příklad autistické osoby (btw každý autista se projevuje jinak), protože nejde o dokumentární příběh, ale o fikci. Autismus je zde využit hlavně jako kontrast pro postavu Alexe, který tragickou událost prožívá naplno a nedokáže si přiznat to, co Linda řekne bez obalu. Každopádně příjemný snímek s mnoha klady a jen několika nedostatky, takže vřele doporučuji ke shlédnutí. ()
Sigourney Weaver podala dobrý výkon a taktéž i Alan Rickman a Carrie-Anne Moss, ale autista se dle mého názoru chová jinak. V příběhu lze nalézt několik dobrých momentů, ale jinak je scénář dost nepravděpodobný a příběh se zbytečně vleče, aniž by závěr přinesl něco překvapivého. ()
Od čias Rainmana je je ťažké natočiť lepší film o autistovi, i keď aj tento film je hodnotný pokus. Okrem autistu je zaujímavý aj ostatný kontext filmu. Tempo je pomalé a miestami je film nudný. Emocionálna sila je tiež premenlivá. Sigourney Weaver je neveľmi presvedčivá. Akosi vidieť, že tú úlohu hrá. Alan Rickman a Carrie-Ann Moss sú zas štandardne nadpriemerní. Jeden z filmov, ktorý sa snaží o kvalitu viac ako o zisk, ale nie celkom sa mu to podarilo. ()
Nádejné obsadenie zlyhalo na mierne vtieravom a nedorobenom príbehu a dosť zlom scenári, ktorý jednoznačne podcenil synrómy autizmu, Sigourney sa tak stala nevydarenou obeťou neznalosti a tápania tvorcov na tenkom neprebádanom ľade, ktorý sa im preboril, je to pani herečka, ale táto vnútená poloha ju mierne zhovadila, Alan bol spoľahlivo skvelý, ale to je dosť málo na to, aby to vytiahol do vyššej ligy, takže 55%. ()
Na film jsem se dívala hlavně kvůli Alanu Rickmanovi. A nezklamalo mě to. Jeho výkon byl jako vždy naprosto úžasný, ale i děj filmu nepokulhával. Je to velmi dojemný a city nabitý film. Zakomponovat do takového filmu autistickou matku a její pohled na ztrátu dcery je skutečně zajímavé. Ne že bych obzvláště milovala takovéto emocionální filmy, ale tento je takový poklidný a harmonický. Hezké pohlazení po duši. ()
Když se tak koukám na rozdíl mezi hlavními aktéry, tak mě napadá, kdo je tady vlastně nakonec normální. Nebo spíš, co je to vlastně ta normalita mezi lidmi. Je normální být pořád jako dítě, nebo je normální být skoro prostitutka? Co je to vlastně "být normální"? Asi o tom by mohl být tenhle film, kterému na kráse ubírá jakási přílišná "nasládlost". ()
Tento film jsem si vybrala kvůli Alanu Rickmanovi a nelitovala jsem. Byla jsem spokojená nejen s jeho výkonem (nemusí ani mluvit a člověk vidí, co chce vyjádřit), ale i námětem. Není přece účelem filmového umění přesně zobrazit realitu, ale umělecky ji ztvárnit. Hodnotím hlavně kouzlo náznaku, kdy je divák nucen k přemýšlení a nemá vše jednoznačně naservírováno. A výkon Sigourny Weaver - perfekto mundo. Kdo zná různé odstíny autismu, ví. V roli je scénárista a režisér spojili do jednoho obrazu. A že život někdy zamíchá kartami naprosto nečekaně, jsme zažili všichni. ()
Tragédie bez patosu (už neSnape Rickman), jednoduchá pravda od blázna (iuž neVetřelec Weaver), divná učitelka života (Hampshire). Ono to funguje a plných pět hvězd ubírá opakující se sebetragédie Rickmana a příliš šlapkoidní Moss (i když ji fandím). ()
Čekal jsem mnohem více sacharinu, empatie a podobných přeslazených prvků tolik typické pro ''dětský pohled na svět otevře oči mrzoutovi'' a naštěstí se tento motiv Snow Cake rozhodl nenásledovat. K popisování výtek mě napadá klišé ''tolik prostoru měla jedna postava, že nebyl čas rozvoj ostatních.'' A ne, že by ostatní postavy neměly dost prostoru nebo byly zastíněny, ale scénář evidentně nebyl napsán žádným géniem a ta psychologie opravdu více funguje ve vykreslení autismu nikoliv přirozených lidských interakcích. Začátek je tak úžasný, že jsem naivně zapomněl na co se dívám a požadoval jsem road movie z žánru černé komedie nebo dramedie, které byly mnohdy ve Snow Cake nastíněny (což je asi, spolu s Alanem Rickmanem, jediný důvod, proč se mi to vlastně líbilo). O to více mě však trápilo, že pro to tvůrci měli potenciál (možná béčkový, ale kdo ví) a přesto se rozhodli jít po tak přímočaré trajektorii. ()
Upřímně tento film se trefil do mého gusta hned nadvakrát, možná dokonce i na kvadrát. Dívat se dvě hodiny na lorda svět-prken Alánka Rickmana je něco jako otevřít a pomaloučku uzobávat z třípatrové bonboniéry od Lindta. Nebo nacpávat se polárkovým dortem ... Ale hlavně : kdysi, někdy ve třetí třídě, jsme dostali za úkol napsat povídku dle svého výběru. Napsala jsem o řidiči kamionu, který srazí a zabije dítě. Prochází si peklem, ačkoliv je uznán nevinným. Protože ani po nějaké době nemůže kvůli výčitkám svědomí dejchat, vyhledá matku dítěte, aby se jí omluvil (a taky zjistit, jak na tom je ona), ať už zareaguje jakkoliv, i kdyby ho třeba hodlala zbít a zabít. Najde jí, aby zjistil, že ona ho nepovažuje za vraha svého dítěte, že mu zkrátka odpustila. Úča mi řekla, že to je moc hezky napsaný, ale že by se to takhle nikdy nemohlo stát ... hmmm, tak to asi měla říct i autorce scénáře k tomuto filmu, třeba by se lekla a hned ho spálila. ... Zpět k filmu a jeho (pro mě) silným prvkům. Postava dcery. Muselo být těžké správně ji obsadit, protože hlavní úlohou postavy je získat si srdce diváka během velmi krátké doby, aby následné události na něho náležitě dolehly. To se tvůrcům v mém případě povedlo skvěle. Další moment, který mi i teď, kdy to píšu, způsobuje husí kůži : když se hlavní hrdina bezprostředně po nehodě dovídá, co se vlastně stalo a on se složí. Zvukový doprovod té chvíle je až ďábelský, člověk má možnost plně se vcítit do pocitů muže, který se ocitl v otřesné situaci z minuty na minutu. Dále postava, kterou hraje Sigourney. No samozřejmě, že to střihla výborně, je to špičková herečka, což všichni věděli už dekády před tímto filmem. Údajně půl roku bydlela s autistkou, aby chytila gryf. Napadá mě, že vlastně ta zima a sníh a mrazivej vzduch a všude ta modrá a bílá vlastně skvěle korespondují se zmrzlými pocity matky, která není úplně schopná uvědomit si, že přišla o jediné dítě. Nemá to jak procítit, do jejího vesmíru ty pozemský emoce jaksi nedolítnou. Ciwe, dost, mám to děsně dlouhý. Grafomanské recenze sama nikdy nečtu a udělám tohle. Mazat to nebudu, ale pochybuju, že někdo bude na mé slinty marnit čas :-)))) ()
Krásný film, potěší. Silný soundtrack. ()
Nemám ráda zimu. Nemám ráda sníh. Ale tenhle film mě neskutečně zahřál. :-) Výborní herci, výborná hudba. Ať hledám, jak hledám, nemum téměř co vytknout a některé dialogy a scény si budu pamatovat ještě hodně dlouho. 97 % ()
bez mihnutia oka by som dal Oskara Sigourney Weaverovej za bravúrne zvládnutú úlohu autistky. Alan Rickman podal tradične vysoko nadpriemerný výkon. 70%. ()