Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrají:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Vskutku se díky němu Rachel setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Jejího seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Ten se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, na jejímž základě odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (592)
Mně se to líbilo velmi. Je pravda, že to příliš originální není, ale ve chvíli, kdy jsem Zwartboek sledoval, jsem přesně nějakou rutinní a napínavou záležitost potřeboval. Absence originality ale vlastně není úplně férovým vyjádřením. Zwartboek je totiž jeden z mála filmů z prostředí Druhé světové, ve kterém je velmi ostrá a neztmavená barva ( říkám tomu vybledlá barevnost), což je jev, který se ve snímcích podobného typu objevuje snad stoprocentně. Asi prkotina, ale pro mě důležitá. A několik velmi silných scén rozhodně najdete. Verhoeven je prostě klasa. A hudba...ta byla v jeho filmech vždycky špičková a po smrti mágů Goldsmithe a Poledourise si možná našel zase někoho, kdo za to bude stát. ()
Nemůžu říct, že by mě Černá kniha nudila, prostě jsem se s filmovým viděním Paula Verhoevena naprosto minul. Od podobného snímku čekám realismus, hodnověrnost, syrovost a autentičnost. Verhoeven nabízí přesný opak, tohle je čistokrevná hollywoodština na hony vzdálená realitě, za kterou by se nemuselo stydět žádné studio z tzv. Majors. Verhoeven, jak je jeho zvykem, nabízí skvělý vizuál, pohledné ženy, u kterých se nebojí odhalit víc z jejich křivek, a zároveň nabízí vášně, intriky, spiknutí a kvaziválečné scény, jak je u takových stylizovaných hollywoodských produkcí zvykem u válečných melodramatů. Je to umělé, vykonstruované a v některých momentech obrazem i dialogy opravdu hloupé. Kdo chce ale podívanou, má ji mít. Pro mě Černá kniha představuje dokonalý protipól např. našeho výborného válečného snímku Smrt si říká Engelchen. Ten ode mě dostal spolehlivých 5*, Verhoevenovi nadělím pouhé dvě. Celkový dojem: 45 %. ()
Dejme tomu, že většina lidí se do kina vypraví na válečný film. Fajn, dostanou napínavý příběh z druhé světové války s několika nepříliš okázalými válečnými scénami, zajímavý hlavně zasazením děje do Holandska. Když odhlédneme od válečného pozadí, zůstane nám dobrodružný příběh s nečekaně hojným výskytem humorných situací, kapku béčkovým nádechem a předvídatelným dějem. No a to celé stojí na solidním myšlenkovém základu, který je dostatečně hutný, aby si z něj každý něco odnesl. Často hloupoučké dialogy, laciné scénáristické berličky („podařilo se nám získat mapu“… „podařilo se nám získat klíče“) a vysokou nepravděpodobnost mnohých situací (neprůstřelný ostrostřelec) jistí záchranná síť tak složitě utkaná, že vás její rozplétání bude zaměstnávat ještě dlouhé hodiny po opuštění kinosálu. Navzdory délce film uplynul celkem svižně. Pořád je na co koukat, nad čím přemýšlet. Náznaky, kterak chápat jeho filozofii (pakliže to lze nazývat filozofii), možno nalézt v hojném zastoupení, ať už jsou vyjádřeny slovem („copak to nikdy neskončí?“) či obrazem (na anglický inzulín je nejlepší anglická čokoláda). Opět nechybí ani drsné násilí, nějaká ta erotika nebo (a dokonce) válení se ve výkalech – lhostejnost pojetí těchto sekvencí a jejich zábavnost v kontrastu se závažností válečné tématiky jakoby říkala „svět je v hajzlu, tak proč se alespoň nepobavit“. To je asi trochu extrémní tvrzení, ale kdoví, jak to Verhoeven vlastně celé zamýšlel (podezřívám ho, že jako komedii). Peníze do projektu vložené jsou vidět, k nejlepším v tomto ohledu patří okázalá scéna s letadlem shazujícím bombu na domov křesťanské rodinky, dočasný úkryt židovské dívky Rachel. Ta se již zde projeví jako cynická potvora („alespoň nebudu muset před každým jídlem odříkávat otčenáš“) a její morální úpadek se v následujících minutách jenom prohlubuje. Režisérova manipulace je však natolik důsledná a křivky Carice van Houten natolik svůdné, že jsem jí navzdory všem záporným vlastnostem držel palce až do dechberoucího posledního záběru, kdy vyjde najevo, jak relativním pojmem je „šťastný konec“. 90% P.S.: Po zhlédnutí Černé knihy působí námitky českých odbojářů proti jejich nelichotivému vykreslení v dramatu Operace Silver A skoro směšně. Zajímavé komentáře: Marigold, liuk, Desperado ()
Film sa celú dobu úspešne uchádza o päť hviezdičiek a celú dobu všetko nasvedčuje tomu, že ich odo mňa aj dostane, skvelý dychberúci záver to potvrdil a tak ich nakoniec aj zaslúžene dostal. Verhoevenov najcivilnejší a najprepracovanejší snímok plný silných a zapamätateľných momentov. I keď zobrazené zverstvá sú riadne zvrhlosti a nespočetné sexuálne scény tomu tiež nenasvedčujú, žiadna z týchto scén mi neprišla prvoplánová, či zbytočná. Veľmi hlboký zážitok, silná šálka kávy. 90%. ()
Krásne nakrútené. Kostýmy, výprava, atmosféra 40. rokov, to všetko perfektné. Ale pod touto hollywoodsky vypiplanou, dynamicky zostrihanou fasádou bije chladné, hollywoodskej forme príliš vzdialené holandské srdce. Výsledok je rozporuplný. Postavy miestami akoby ani neboli ľuďmi, nemali emócie a konali iba na základe pohnútok v akcii dosiahnuť vytýčeného cieľa. Obsahovo je Čierna kniha skôr povrchná, uponáhľaná thrillerovo-akčná fraška, než dráma, ktorá by vo vás zanechala viac než štyroch hviezdičiek hodné, štýlové pobavenie a pokochanie sa parádnym prevedením. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (20)
- Dvanáct členů štábu více než rok marně čekalo na honorář a žádalo, aby producenti vyhlásili bankrot. Vše se ale v dobré obrátilo: z filmu se vyklubal nizozemský megahit. (Siriuss)
Reklama