Bez dcerky neodejdu

Film se téměř věrně drží knižní předlohy, která je skutečným příběhem autorky. Jeho klady vidím v tom, že i lidem, kteří nechtějí číst přiblížil dnešní poměrně ožehavý problém. Jeho slabou stránkou je , že jde o velmi subjektivní pohled na ten problém a radši bych tento film viděla natočený až po druhé knize, kde už autorka sesbírala více příběhu s unesenými dětmi a neni to až tak jednoznačné, pak by ten film měl nárok i na oskara. takže skvěle civilní výkony herců a poměrně slušně natočený film. (18.07.2005)

Přesně jak říká StarsFan. Film tohoto typu nemůže být nezaujatý. Navíc bohužel je to pravdivá situace a i v dnešní době závažná. Film je natočený napínavě a donutí člověka uvažovat, jak by se asi zachoval on. Rozhodně se dala ale zlepšit kamera. Vím, že film podle knižní předlohy se většinou vyhne kritice samotného děje, ale poté, co jsem knihu četla, musím říct, že se své předlohy opravdu držel. (16.03.2009)

Alfred Molina - doktor, který se v podstatě za jeden den stane někým jiným, nebo naopak, doktor, který se dvacet let tvářil, že je někdo jiný...Sally Field - matka, které se díky manželovi život obrátí naruby...občas drsný, velice podobný námětu, což je pozitivní...ale na druhou stranu, proč sem u toho měla hozný tendence usínat, to nevim:) (27.05.2008)

Nemám ráda podporování nenávisti, ale mám ráda, když člověk nekorektně řekne pravdu, když se mu něco nelíbí, nezdá a není v souladu se svobodou člověka. A o to se snímek přesně snaží. Manžela, který má byť dobré úmysly se svou manželkou a miluje ji, zpracuje nátlakem po návratu do rodné země jeho vlastní rodina, která (ať se jedná o muslimy nebo o kohokoliv jiného, kdo se projevuje fundamentálně) díky předsudkům a tomu, co nařizuje někdo nebo něco nedokáží dát druhému člověku svobodu a respektovat jeho rozhodnutí. Problém islámu je i ten, že islám není náboženstvím, ale ideologií. Nemám nic proti tomu, když je někdo ortodoxní, ale směrem dovnitř a né ven. (16.05.2011)

Při hodnocení tohoto filmu máte na výběr - buď jej přijmete jako názornou "učební" pomůcku pro slečny, které ve víru hormonálního ohňostroje jménem zamilovanost úplně vypnou mozek a uvěří, že láska nejen přenáší hory, ale také mizíkuje tisícileté kulturní standardy (pro nás odlišnosti), které byly jejich děsně milovaným očarujúcim princom s uhrančivýma očima vštěpovány na každém kroku už od nejútlejšího dětství, a pak se děsně diví... Z tohoto hlediska je Bez Dcerky Neodejdu vynikajícím snímkem, neboť je vyprávěn právě z pohledu té "oklamané a zklamané" západní ženy. Druhá možnost je vnímat tento filmový počin jako odporné xenofobní dílo napadající hodnoty, které jsou pro "druhou stranu" stejně důležité jako dýchání. A to je něco, s čím se nelze ztotožnit, když jsme přece tak hrozně demokratičtí a tolerantní ;) I s tímto pohledem je třeba souhlasit, protože příběh skutečně je vyprávěn jen a pouze z pohledu západní ženy, která navíc něčemu jako náboženství moc nedala ani ve své rodné zemi, a tak nemůže pochopit, co "to" všechno pro rodinu jejího (milovaného) muže znamená. I vzhledem k současné situaci ve světě by přesně takovémuhle tématu slušela forma dvojfilmu, jehož jednu část by vyprávěla Ona, a druhou On. Něco podobného se spáchalo tuším ve Francii v šedesátých letech ohledně rozvodu manželství a práva rodičů na styk s dětmi, bohužel si ani za zlaté nečisté zvíře nemůžu vzpomenout, kdo byl autorem a jak se to jmenovalo:P Každopádně jakožto právnický začátečník, zajímající se velmi, velmi, velmi, především o rodinné právo, zhodnotím Not Without My Daughter z prvního z výše uvedených pohledů - proto dávám 80%, ačkoliv žádných excelentních hereckých výkonů se tu divák nedočká. (10.05.2009)