Die weisse Massai
The White Massai
Biela masajka
Režie:
Hermine HuntgeburthKamera:
Martin LangerHudba:
Niki ReiserHrají:
Nina Hoss, Jacky Ido, Katja Flint, Nino Prester, Janek Rieke, Barbara M. Ahren, Robert Dölle, Barbara HerschbachObsahy(1)
Na konci dovolené v Keni se Carola (Nina Hoss) setká s Lemalianem (Jacky Ido), válečníkem z kmene Samburu, který se svými zbraněmi a v tradičním kmenovém obleku působí strhujícím dojmem. Fascinovaná Carola se do něj bláznivě zamiluje, což má fatální důsledky. Impulzivně zruší zpáteční let a svého přítele (Janek Rieke) pošle domů samotného. V Keni se pak pustí do hledání Lemaliana. Po zničující cestě africkou divočinou potká v Maralalu Elisabeth (Katja Flint), s níž se spřátelí. Ve městě pak konečně najde také svého Lemaliana a následuje jej do jeho vesnice Barsaloi. Carola se rozhodne zapomenout na svůj předešlý život ve Švýcarsku a s obrovskou energií se snaží překonat všechny překážky odlišné civilizace a začít v Africe nový život. To, co považovala za největší lásku ve svém životě, se však změní v utrpení - v dobrodružství mezi nebem a peklem, v jehož průběhu si sáhne až na dno sil. Film Bílá Masajka režisérky Hermine Huntgeburth (Das Trio) podle stejnojmenného bestselleru Corinne Hofmann vznikal přímo v keňských reáliích. Snímek vypráví skutečný příběh mladé ženy, která se snaží zdolat bezpočet překážek zvláštní a neznámé kultury, aby mohla dát průchod své životní lásce.
Dobrodružství, které Bílou Masajku provedlo rájem i peklem, trvalo čtyři roky. Odvážná a rozhodná žena, hrdý válečník a nádherný milostný příběh, odehrávající se ve strhujícím africkém prostředí - to byly ingredience, které knize napomohly k jejímu mezinárodnímu úspěchu. Byla přeložena do 16 jazyků a prodalo se jí více než 4 miliony výtisků. V České republice se kniha stala také velmi úspěšnou a prodalo se 20 000 výtisků. Film Bílá Masajka bude promítán také v rámci MFF v Karlových Varech, za účasti JACKY IDO, který hrál Lemaliana. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
Na svou knižní předlohu tento autobiografický snímek nemá, ale pro diváka, který neměl tu čest si knihu přečíst, může udělat velký dojem. Ale srovnát knihu s filmem dost dobře nejde. Každé je něco zcela jiného. Na mě uděl dojem slabě nadprůměrného filmu o Africe - velmi působivém prostředí na natáčení. Scénář mohl být i pestřejší, ale přesto si hlavní hrdinka pro krásné oči svého masaje hodně vytrpěla. Ale to je život. Afrika je vykreslena celkem věrohodně a hudba je až na pár výjimek také obstojná. Možná, že kdyby to točil někdo jiný než Německo tak by to dopadlo trochu jinak. Mně totiž Němci a Afrika nějak nejdou dohromady... ()
Film, který překonal mojí nedůvěru k německé kinematografii, zásluha leží především na knižní předloze. Poměrně dobře natočený, zajímavý příběh ženy, která se rozhodla žít (k mému naprostému nepochopení) v keňské buši. Klidně bych byl i pro zfilmování dalších dvou částí – Zpátky z Afriky a Shledání v Barsaloi, ale raději spojených v jeden film. 70% ()
Líbil by se Vám film, kde se hlavní hrdinka po celou dobu chová jako naprostá "kráva"? Po celou dobu sledování jsem si musel říkat: "A co jsi čekala!?" Otevřeně přiznávám, že celkový dojem jsem si utvořil z faktu, že jsem prostě nepřistoupil na hru s hloupou husičkou, která se snaží nalézt štěstí zaobalené v prvním keňském černochovi, kterého potká. Jedná se o naprosto bezduchý snímek o rozlišnosti kultur, jakých už bylo natočeno bezpočet. I kruté scény (např. narození mrtvého dítěte, hádky mezi Carolou a Lemalianem) na mě působily chladně, nepřesvědčivě. Bílá masajka je trapným moralismem a naprosto nezajímavým filmem. ()
Film není profesionálně špatně udělán. Dívat se na něj ovšem nedá. Mě připadá, že hlavní hrdinka si chtěla vyzkoušet pouze velikost a pružnost svý škatule. A tak se ta zbohatlá kráva na vše vysrala a zmizela do buše a tam si to prostě zkusila, aby za pár let zjistila, že je to pitomost a že to nejde. Švýcarsku přibyl další černý rozpatlaný delikvent a tím to končí. Hloupost obou protagonistů mě nadzvedávala z křesla i když díky artróze jsem se zvednout nemohl. Jedinej, kdo mě v tom příběhu připadal normální, byl páter Bernardo. Měl ovšem mít karabáč a nakopat tý krávě prdel až by se zastavila až v Curychu, než ji ten černoušek inseminuje. ()
Po přečtení knihy jsem měla sto chutí odstěhovat se do Barsaloi, tak mě uchvátilo zdejší prostředí, divoká příroda, kultura a to i přes detailně popsané problémy, kterými si musela Carola projít. Film na mě tak silně nepůsobil. Opět se projevilo, že film v mém případě NIKDY nepředčí knihu. . . člověk ve filmu v takové míře nevidí a nevnímá pocity, které se dají snáze popsat na stránkách knih a proto mu dělá větší problémy pochopit jednání jednotlivých postav. Kniha je kniha... a film je film. Přesto dávám čtyři * , jelikož mě tenhle skutečný příběh neskutečně dostal. . . 7/10 ()
Galerie (28)
Photo © Constantin Film Produktion GmbH
Reklama