Čas

Kim vrací úder aneb poněkolikáté se dostává kamera do rukou člověka, který pokud již má zajímavý nápad, utopí je v marasmu nízkosti sobě vlastní. Čas sám o sobě by měl vcelku dobrý námět, ba ani tradiční Kimovy rekvisity (sex a násilí hodně a často) nebijí v první části zdaleka tolik do očí, jak u něj bývá jindy běžné, dokonce působí v celkovém kontextu přirozeně, ale ve druhé části už to jde rapidně ke dnu. Nesympatické postavy jednají čím dál tím hysteričtěji a přepjatěji, příběh se zamotává ad absurdum a cpaní pohlavností páchnoucí symboliky do každé scény je stále okatější. Na síle také nabírá destruktivní prvek, jen se divím, že tu nešťastnou kavárnu v nakonec v záchvatu vzteku hrdinové nezničili docela. Závěr filmu je předvídatelný cca od prvních pěti vteřin a na dálku čpí zoufalou a marnou snahou dát tomu roztřesenému a překombinovanému pudingu alespoň zdání formy. (09.01.2007)

MFF KV .. Scénář: Ki-duk Kim .. VIII. Černohumorná psychologická hra, kterou se Kim naváží do svých krajanů, kde je momentálně dosti módní trend upravovat si tělo plastickou operací. Co nechápu je, proč se film jmenuje zrovinka ČAS, i když ten lze aplikovat na cokoliv a je jakýsi všelék na duševní i fyzické jizvy, kterých mají postavy během děje mnoho. Tento zprofanovaný korejský tvůrce, oproštěn od svých častých nešvarů, jako jsou mlčící postavy a jejich nelogické jednání s cílem samoúčelně zobrazovat brutalitu či násilí, předvádí tentokrát plně klady své tvůrčí práce. Ve snímku se mluví a to hodně, naléhavost tématu dostává postupem času hodně ostré okraje a vkusně přimíchaný humor to celé povyšuje na velice příjemnou zábavu. Škoda jen toho konce, kdy se i Kim v schizofrenní rozpolcenosti a nastavování zrcadel trochu ztratil a nevybruslil ve finále s takovou grácií, s jakou zvládl předešlou většinu snímku. (02.07.2006)

Ústřední premisa se změnou ksichtů je zajímavá a ten film není nuda. Hlavně první půlka se mi líbila. Bohužel hlavní postava je neskutečná psychopíča, kterou bych v reálnym životě tak leda nakopal do řiti. Fakt mě srala. Konec už pak dosahuje, tak podivných a vyšinutých rozměrů, že na to zase nemám drivery. A lituju personál té kavárny, kde hlavní dylina vždy ztropila scénu. (01.04.2013)

Vlastně ani nevim jestli mam být smutný nebo ne, jestli to byl on nebo to nebyl on... A kdo je vlastně kdo? Trošku matoucí? Velmi vydařené a nevšední dílo, které vám vnutí myšlenku, jestli jsme to stále my, když podstoupíme operaci, která na našem vzhledu něco změní, jestli změní jen náš vzhled nebo i nás uvnitř. V tomto filmu však odpověď nehledejte, ale pro varování se podívejte. 80% (10.03.2010)

Překvapivě jemný snímek, reflektující sílu lásky a posedlosti. Tradiční Kim Ki-dukova mystika se hlásí o slovo poměrně pozdě, avšak o to naléhavěji. Vyrámcování je velmi povedené a filmu vlastně dodává i zajímavý otevřený konec. Většina snímku, rezignující na velkou část Kimových charakteristických ingerediencí, zčásti stavějící dokonce na síle a humoru klasicky vypointovaného dialogu, je jistě chvalitebným pokusem, osobně se mi ale více líbil krásný poeticko-tragický konec. (13.10.2006)