Kdo je tady ředitel?

"Ak už bola spomenutá zodpovednosť, Trier vlastne koná podobne, ako postavy v jeho filme. Takto je otázka \"kto je tu riaditeľ?\" nielen predmetom zápletky, ale aj výstižným zhrnutím pracovnej metódy tvorcu a výsledného filmu v jeho formálnych aspektoch, alebo spôsobom použitia kamery. Trier znova…" více

"U mnoha scén se divák bezesporu zasměje, jde však o smích poněkud hořký. Že Kristoffer od jednoho ze zaměstnanců dostává nečekaně pěstí, je gag téměř klasický – jenže tady za ním stojí motivace reálnější, než bývá v groteskách zvykem. Žena, která se leká každodenního zvuku tiskárny, skutečně působí…" více

"Manipulace s divákem v citových oblastech nahrazuje snesitelnější zkouška, kam až lze při zmíněném „rozrušování“ dojít. Jak by ne, jsme v žánru pohodové veselohry. Můžeme se v ní ovšem bavit i s nesmyslně napsanými postavami? Lze absurditu zobrazených mezilidských vztahů přetáhnout až k osobě…" více

"Jemnou plynulost vyprávění, které nešokuje naturalistickými scénami, nahrazuje dynamickým střihem, tzv. jumpcutem, kde je ze záběru vystřižena část scény. Po chvíli, kdy divák ovládne tuto nezvyklou techniku, porušující jakákoliv zajetá pravidla kinematografie, přijde přestávka a jakýsi vstup…" více

"Syrový a téměř neurvalý střih prozrazuje Triera jako suverénního, mile arogantního režiséra - některé scény nenavazují, jak by měly, kamera nezabere hlavu postavy, která mluví, zvuk a obraz se rozcházejí. Po formální stránce je Trierova komedie technickým i technologickým experimentem, který má pro…" více

"Že si Trier utahuje z komedií, ještě neznamená, že se sám komediálních schémat vzdává. Navíc je občas neváhá zkřížit s moralitou či melodramatem, stejně jako plytké komedie rezignuje na věrohodnost a čím okázaleji tak činí, tím je zábavnější. Využije i těch nejlacinějších triků, jako je dánsko…" více