Ergo Proxy

zatím nudná podívaná s hnusným a protivným hlavním hrdinou a krásnou nicméně rozmazlenou a sobeckou hrdinkou. fakt nechápu systém japonského kreslení se zavřenýma očima a děsně mě to rozčiluje. po 4. dílu jen samé keci, minimum dobré akce a hrdina Vincent Law, který svou ubohostí nemůže klesou o moc níž. nesáším takovéhle chlapy. ubohé naříkající nicky. ještě jedna otázka? proč má na sobě pořád ten neuvěřitelně odporný oblek ve který vypadá jak tlustý prase? A to nemohli nakrreslit hezčího hrdinu jako třeba v Ecobanu?Po dévátém díle: mám nového favorita :-) Daedalus. Ten jeho jízlivý pohled a hlásek. K zulíbání. Závěr: Poslední díly rozhodně nepřinesly takovou extázi jak tady někteří popisují. Navíc mi u posledního dílu v půlce naskočily špatné titulky, takže jsem musela přepnout na americkou verzi abych aspon věděla o co běží. Pointa a výsledek mi ale stále chybí (a není to těma titulkama). Spousta dílů byla k ničemu nebo divná, závěrečné vysvětlení pro mě neuspokojivé. => průměr (19.02.2012)

Ergo Proxy je směsí toho nejlepšího i toho horšího, co může anime nabídnout. Největším kladem je velice efektní animace a sountrack, který k témné atmosféře seriálu perfektně pasuje. Velkou devízou seriálu jsou určitě i skvělé charaktery. Především Pinot (ze začátku jsem ji nesnášel, ale ke konci nejoblíbenější postava :) ), ale i k Lil a Vincentovi jsem cítil velké sympatie. Jedinné, co lze seriálu vytknout, je místy chaotický a příliž komplikovaný styl vyprávění. Totéž platí pro přesycenost tajemně, či moudře znějícími výroky postav, které mnohdy působí jako nepovedený pokus dát seriálu vyšší smysl. A nebo jsem je jen vždycky nepochopil... kdo ví, ale určitě nejsem sám. Ale dost hanění, jedná se o špičkovou záležitost, na kterou vzpomínám velice rád a často. Ergo proxy má prostě NĚCO, co šíleným způsobem funguje. Ani po dlouhém přemýšlení jsem nedokázal přijít na to, co přesně to je. Zřejmě to bude výtečná režie. Každopádně má to za následek to, že i když ději nerozumíte na 100 %, tak jste napjatí z každého následujícího okamžiku. Pamatuju si, že při posledním díle mi vzrušením skoro celou dobu splašeně bilo srdce. Takový adrenalin ve mě snad žádný seriál nevyvolal. Poslední díl jsem zkoukl asi tak 10x, než jsem se dostatečně nabažil dokonalosti každé jednotlivé scény. A proto po zralé úvaze dávám 5*. KDybych měl být objektivní, dám 4*... původně jsem je taky dal. Ale prostě už nemůžu přehlížet fakt, že mě pořád Ergo Proxy fascinuje a na jeho charaktery vzpomínám skoro nejradši ze všech anime. (08.10.2008)

První dva díly jsem viděla snad 3x po sobě. Tak hutný a napínavý začátek seriálu se moc často nevidí. Děj se pak ustálí a přejde do roviny jakéhosi roadtripu. Tato cesta za hledáním sebe sama hlavním protagonistům poodkryje nejen tajemství bytostí zvaných proxy, ale i popožene celý svět do záhuby či nového počátku. Každý díl je samotnou kapitolou se skvělým koncem či pointou na závěr. Poslední díly se zase slejou dohromady a vykvetou v neuvěřitelné finále. A i to ovšem přímo neodpoví na všechny otázky a nerozmotá všechna tajemství, kterých se autoři dotkli. Což nabízí množství prostoru pro vlastní úvahy a hledání metafor a narážek v psychologii, filozofii a náboženství. Pro mě srdcovka, doporučuji všem. (07.01.2012)

Ergo Proxy se mi nehodnotí lehce. Na jednu stranu je tu dobrá animace, design Real se mi velmi líbil, atmosféra je hustá jak mlha u rybníka Brčálníku, postapokalyptický svět je vskutku místem neveselým a totalitní Romdo je řízené pomalu Velkým Bratrem. Ale ten způsob vyprávění... Vše je záměrně znejasněno, aby divák co nejvíce tápal. A mnohé myšlenky, ba celé díly, jako by vůbec do celkového konceptu díla nezapadaly. Jaký smysl má díl 11, 14, 19 a 20? V jedenáctce se sice cituje milión filozofů, ale nakonec ty jejich myšlenky zůstávají jen kulisami. Atd. Díl 15 - chcete být milionářem - je zase pro změnu podstatnými informacemi nabitý, ale jsou překládány takovým způsobem, že bych střílel. A to i přesto, že je to navýsost originální. Díl 16 - nuda v bezvětří - má smysl v tom, že dá postavám trochu lidštější rozměr, ale příliš nezapadá do nálady a atmosféry zbytku. Dalším problémem je jakési podbízení se intoušům. Příklad - díl 14 - Millaisův obraz Ofélie. Ano, je to pěkné, ten obraz znám, líbí se mi...ale co z toho? Abych si mohl honit ego:"Jo, jsem dobrej, poznal jsem to."? Smrt Ofélie má v Hamletovi určitý význam, ale tady prostě jen Real vypadá jako Ofélie. Dále nejsem nadšen z naznačování budoucích událostí pomocí odkazů na mytologii, a tentokrát to bude SPOILER. V první okamžik, kdy Monad roztáhne křídla, je jasné, že zemře. Křídla jí dal doktor Daedalus, je tedy Ikarem. Musí zemřít. Ujeté na tom je, že jediný důvod, proč umírá, je to, že je strčena na pozici Ikara. Kdyby se doktor jmenoval Schweitzer, její smrt by byla směšná a nelogická. Je ovšem otázkou, zda se stává logickou jenom proto, že se někdo nějak jmenuje. Proč to vlastně rozebírám a proč mi to vadí... Ikarova smrt se dá chápat jako smrt člověka, který doplatí na to, že nedbal Daidalovy rady, jako varování před nedostatkem pokory či prostě nezodpovědností. Smrt Monad nemá IMHO význam žádný. KONEC SPOILERU. Jsou to sice jen jednotlivosti, ale je jich celá řada. Příběh nakonec dá jakž takž smysl, ale je to už něco úplně jiného, než co jsme sledovali na začátku. Je to škoda, protože začátek se mi líbil velmi. Dávám lepší ***, i když ne s nějakou jistotou. Závěrem bych doporučil těm, co Ergo Proxy spolykali s chutí, seriál Texhnolyze. Má přinejmením podobnou atmosféru. (15.08.2007)

Ergo Proxy se mi hodnotí lehce. Je to totiž ten nejlepší kousek, z toho mála co jsem viděl... a epizoda 19 mimo realitu, kterou beru jen jako narušitele atmosféry, mi to nezkazí - doporučeno přeskočit. // Plusy: Animace a výprava / atmosféra / melancholie / děj / kladné i záporné postavy / vyvážená akce s dramatem / nutnost být pozorný a trochu zauvažovat / Proxies / opening. Mínusy: Ep19 / aby bylo co vytknout, tak dejme tomu, že i postava androida v těle a s chováním malé holky převlečené za nějakého růžového mončičáka, je místama rušivým elementem, který ale stačí brát jako domácího mazlíčka (třeba psa co umí mluvit), který hrdiny doprovází na cestě, a není to nic k nevydržení. (04.05.2012)