Nejlepší sportovec století

"Hned jak podojili, šli si sedláci na chvilku sednout." Ve svém životě jsem bystře zaznamenal spoustu kravin, které se odvážně nazývaly sportem, ale sezení na kůlu nad vodní hladinou je opravdovou laskominou pro fajnšmekry, kteří se při sportu odmítají zpotit. Je poměrně zábavné sledovat šampiona Taeke Jongsmu, kterak sezením ovlivňuje dění kolem sebe či souloží v poloze na kůlu, kterou si ani tvůrci zašmodrchané kámasútry nedokázali vymyslet. Patrně největším přínosem tohoto snímku pro můj život je Internacionála zpívaná v chrochtající holandštině a sledování přepadení banky komunisty. Zbude-li mi někdy přibližně rok volného času, tak porozmýšlím o cestě do Friska a obsazení nějakého volného kůlu. (01.01.2012)

V životě bych neřekl, že i já bych se mohl stát sportovcem, a stačilo by mi k tomu velice odolné pozadí - ne prosím, nejedná se o žádné šermířské souboje ve stylu: ,,Už mě to nebaví, tak mě konečn(íkov)ě zapíchni" Tady se soutěží v nejdelším otlačování půlek na kůlu nad vodou. V očích statných sportovců můžete již po pár minutách sledovat vzrůstající soustředění a napětí, které se s postupem roku mění v urputnou snahu potlačit srůstání obou polovin sedací části těla. Jojo i tohle je sport, takže jestli si chcete říkat sportovec a vaše touhy nehraničí se zlatou medailí z atletiky, stačí si najít nebo třeba vymyslet nějakou ulítlou disciplínu, naplácat na ni trochu té historie i hysterie, sehnat fanynky, které se za Vámi nebojí ani na kůl vlézt (natož na něm dělat cokoli nepřípustnějšího než se ďoubat v nose) a máte zaděláno minimálně na sportsmena roku pralesního kola. A když se tomu budete věnovat dostatečně dlouho - takže alespoň celý život, tak máte velkou šanci i na sportovce století ;) P.S.: Zajímalo by mě jestli by šel třeba kůl třeba vyměnit kdyby měl soutěžící například monstrózní průjem. (17.05.2011)

Pokud by byl Taeke dejme tomu šachistou, šlo by o poctivý komorně poetický film o poctivosti a hledání smyslu života. Obskurní záliba zajiš´tuje filmu úsměvné momenty (ovšem notně lyrického charakteru, komedií bych film zrovna nenazýval) a diváka snadněji postrčí k obecným úvahám o pravých hodnotách. Z výšky několika metrů se holt na svět díváte z nadhledem. Škoda, že tahle atrakce není pro mě, několikaměsíční shlížení z takové výšky by mi asi neudělalo dobře (a co hygiena. ptám se?). A pokud jde o to srovnání s Cimrmanem - nemám ověřený důkaz, ale mám dojem, že náš Jára seděl dva roky na vrcholku stěžně lodi, se kterou obeplul svět. Lod se kývala a Jára během plavby napsal několik oper. Kdepak, kampak na našeho Járu.. (15.07.2010)

Celovečerní režijní debut Mischi Alexandra přináší příběh syna chudého venkovana, který již v dětství pochopil, že pokud v něčem nevynikne, čeká jej podobný osud jako jeho otce. Brzy ale v sobě objeví zvláštní nadání pro oblíbený lidový sport: sezení na kůlu. Naprostý a nepochopitelný lidový sport, při kterém dokáží soupeřící "atleti" na takovém kůlu sedět i více než 250 dní. Bylo to trošku jako z Cimrmana, jelikož se mi nepodařilo po skončení filmu dohledat, ani minimální zmínku o tom, že se takto kdy Holanďané baví. O tohle ale v tomhle filmu nejde, nejde ani o technické detaily, které divákovy přijdou na mysl i když souložící dvojici, jsme ve filmu viděli...na kůlu samozřejmě :o) Jde spíš o to, co je kolem. Zajímavá hudba, herecké výkony a vlastně i naprosto jedinečný scénář. No řeknu vám, moc jsem jim to nezáviděl. Na nohách typické dřeváky a se stoprocentním náběhem na hemeroidy sedět přes půl roku na kůlu, třeba uprostřed rybníka? Děkuji nechci... Film je přesto nádhernou sondou do lidské duše. Viděno jako 18 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Když komise navrhne na sportovce století chlapíka, který vydrží sedět dlouho na sloupu, skoro to zavání Cimrmanem. A když se v retrospektivě začne odvíjet "atletův" život, obrazy se ponoří do tak idylické atmosféry, že se budete cítit jako v Obecné škole. Holandský příběh ovšem plyne až příliš líně. Nápad s nezvyklou disciplínou je vtipný, celý film ale neutáhne, a tak v půlce děje hrdina sleze z kůlu, aby si zařádil s partou komunistů či trpěl pro lásku. Nic světoborného, na pohodový večer však tahle selanka stačí... (12.02.2015)